Základní škola Zlechov

 

 

 

 

 

Školní vzdělávací program

pro základní vzdělání

 

 

RADOSTNÉ UČENÍ PRO ŽIVOT

 

2016

číslo jednací__________

LOGO_ZS_Zlechov_color_2

 

 

„Žák není nádoba, kterou je třeba naplnit, ale pochodeň, kterou je třeba zapálit“

                                                                                                          (Sokrates)

 

 

 

Proč vytváříme ŠVP ZV

 ŠVP ZV se stává povinným dokumentem, který je stanoven školským zákonem, a ředitel školy odpovídá za jeho přípravu i realizaci. Tímto vymezením je dána povinnost vytvořit v rámci státem stanovených pravidel (školský zákon, RVP ZV) vlastní vzdělávací program dané školy – rovina legislativní.

 

Veškeré kroky vedoucí k vytvoření dobrého a promyšleného ŠVP ZV i všechny varianty jeho zpracování, které jsou v souladu s RVP ZV a směřují ke zkvalitnění výuky žáků a ke zlepšení pedagogické činnosti i výsledků vzdělávání, jsou legitimní a možné.

 

Tvorba ŠVP ZV dává možnost svobodně formulovat představy o nejvhodnější podobě vzdělávání na dané škole. Dává především příležitost k propojení úsilí a zkušeností jednotlivých učitelů. Dává nebývalou možnost promýšlet a projednávat množství společných úkolů i problémů, vede k týmové práci, posiluje potřebu dalšího vzdělávání – zkrátka navozuje nový styl  práce jednotlivců i školy jako celku. Stává se tak prostředkem profesního zdokonalování učitelů, jejich zvýšené odpovědnosti za vlastní práci i dosažené výsledky – rovina pedagogická.

 

 ŠVP ZV má být podkladem pro ucelený systém hodnocení žáků i pro sebehodnocení (autoevaluaci) činnosti školy na různých úrovních. Záměrné a pravidelné hodnocení s jasnými a předem známými pravidly by mělo fungovat jako zpětnovazební mechanismus pro korekci vlastní práce a pro posouzení podílu každého učitele i pracovníka školy na naplňování společných záměrů. Mělo by sloužit i jako významný motiv pro další efektivní změny ve vzdělávání – rovina evaluační.

 

ŠVP ZV má fungovat jako prostředek propagace školy a jejích záměrů. Dává možnost profilovat školu „na míru“ podle potřeb i zájmů žáků a požadavků jejich rodičů, podle konkrétních podmínek i tradic školy, podle záměrů regionu, požadavků trhu práce atd. Umožňuje pružněji reagovat na konkrétní situaci, zvýšit přitažlivost vzdělávací nabídky školy, prosadit se v povědomí veřejnosti  – rovina společenská.

 

Tato odpověď je nesmírně důležitá, protože škola je službou pro veřejnost v plném rozsahu svého působení. Veřejnost má právo vědět, co a proč škola dělá, co nabízí, jak si vede, jaké má výsledky. Obsahově srozumitelná a graficky přívětivá podoba ŠVP ZV tomu může výrazně napomoci.

 

Komu je ŠVP ZV určen

Podle zákona je ŠVP ZV určen každému, kdo do něj chce nahlížet, ale reálně je vytvářen především pro tři základní skupiny uživatelů.

V prvé řadě je ŠVP ZV vytvářen pro školu – pro ředitele, učitele a další pedagogické či jiné pracovníky dané školy (ale i škol, které na základní vzdělávání navazují, nebo mu předcházejí). Oni jako tvůrci programu do něj vkládají náměty, nápady, pokyny a pravidla, která budou základem jejich každodenní práce.

Další, komu je ŠVP ZV určen, jsou rodiče žáků dané školy, případně žáci samotní. Rodiče bude v ŠVP ZV zajímat především, na co klade škola ve vzdělávání důraz, jaký styl práce prosazuje, jaká je povinná, volitelná i zájmová vzdělávací nabídka školy, jaký je systém hodnocení žáků, jak škola zajišuje vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných atd.

V neposlední řadě je ŠVP ZV určen pro správní či kontrolní úřady a jiné instituce – zřizovatele škol, ȊI, MŠMT, odbory školství krajských či městských úřadů, pedagogické výzkumné a vzdělávací instituce, vydavatele vzdělávacích textů a učebnic atd. Tito uživatelé budou podle svého zaměření hledat v ŠVP ZV informace potřebné pro kontrolu souladu ŠVP ZV a RVP ZV, kontrolu činnosti škol a vzdělávacích výsledků žáků v souladu s ŠVP ZV, finanční a materiální podporu vzdělávání na školách, obsahovou přípravu dalšího vzdělávání učitelů, další možné posuny v celkové koncepci vzdělávání, vydavatelskou činnost atd.

 

 

 

 

 

 

Struktura ŠVP ZV

1.  Identifikační údaje

2.  Charakteristika školy

3.  Charakteristika školního vzdělávacího programu

4.  Učební plán

5. Učební osnovy   

Nepovinný předmět náboženství

6. Vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných

7. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

8. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků a autoevaluace školy

9. Obsah

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1. Identifikační údaje

Název ŠVP

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM  PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁNÍ ZPRACOVANÝ PODLE RVP ZV

 

Název: RADOSTNÉ UČENÍ PRO ŽIVOT

Motto: Umět a znát, abychom si v životě věděli rady.

Na šastně prožité dětství se nezapomíná.

 

ZÁKLADNÍ ŠKOLA Zlechov  229

 

Údaje o škole

identifikační údaje školy 

 název a adresa školy : Základní škola a Mateřská škola Zlechov,

okres Uherské Hradiště

687 10 Zlechov 229

IČO 70 299 749

jméno ředitele : Mgr. Marie Polášková

kontakty na školu:

e-mail : zszlechov@uhedu.cz

telefon 572 597 370

webové stránky: zszlechov.cz

 

REDIZO        600124193

Přehled součástí školy:

Základní škola                        IZO 102 731 616      

Mateřská škola                       IZO 107 612 968      

Školní družina                                    IZO 119 100 207      

Školní jídelna                         IZO 103 279 431  

Školní výdejna                       IZO 150 072 201  

 

 

Zřizovatel

 název zřizovatele : Obec Zlechov

identifikační číslo : 002 91 609

adresu zřizovatele : 687 10 Zlechov 540

starosta obce: Ing. Ondřej Machala

 kontakty

e-mail: ou.zlechov@seznam.cz

telefon :572 597 339 nebo  572 579 340

Webové stránky : www.obeczlechov.cz

 

Platnost dokumentu:

Tento dokument je platný od 1. 9. 2016

 

Podpis ředitele :  __________________________________________

 

 

Razítko školy:

2. Charakteristika školy

 

 

Velikost školy:

 Základní škola Zlechov je vesnická škola rodinného typu s 1. - 5. postupným ročníkem a školní družinou. Nachází se ve středu obce. Kapacita školy je 100 žáků. V posledních letech dosahuje škola naplněnost kolem 80 žáků.

Poslání školy:

Škola má některá specifika a klade důraz na některé oblasti výchovy a vzdělání, které ji odlišují od ostatních škol a tím dochází k její profilaci.

Naše škola chce žákům zajistit kvalitní základní všeobecné vzdělání orientované na životní praxi.

Vzdělávací metody podporují u žáků samostatnost, tvořivost. Podporujeme osobnostní a sociální výchovu dětí i komunikační dovednosti. Posilujeme sebedůvěru dětí, smysl pro úctu, slušnost, vzájemnou toleranci. Cílem je naučit žáka, jak se má efektivně učit.

Škola podporuje psychické a fyzické zdraví, respektuje zásadu zdravého učení.

Na dobré úrovni je na naší škole prevence sociálně patologických jevů. Vyučující se snaží  vést žáky ke smysluplnému využívání  volného času i  v době po skončení vyučování. 

Do výuky je zařazováno využití regionálních prvků – Tři králové, fašank, velikonoční zvyky, stavění máje, hody, udržování vánočních zvyků a obyčejů…

Důraz je na naší škole věnován i environmentální výchově.

Chceme vychovat „ochránce přírody“, člověka, který je řádným občanem, dodržujícím zákony. Občana, který zároveň ví, jak se v přírodě pohybovat a objevovat její krásno a zajímavosti. Chceme vést žáky k tomu, aby více poznali prostředí, ve kterém žijí a které je odmalička obklopuje. Vždy místo, kde naše děti vyrůstají, by měly dobře znát nejen teoreticky z knížek, ale prakticky ze svých prožitků, pozorování, činností. Na základě vlastních zkušeností a vypozorovaných souvislostí pak budou moci lépe uvažovat o změnách a o tom, co všechno mohou různé změny ovlivnit. A také se začnou zamýšlet nad tím, jestli by mohly samy různé situace ovlivnit či změnit.

 Škola chce žákům umožnit smysluplné využití volného času v zájmových aktivitách. Kromě nabídky kroužků organizují řadu mimoškolních aktivit.

 

Zájmová činnost

Učitelé věnují pozornost dětem i v době mimo vyučování. Škola nabízí řadu zájmových kroužků, např. kroužek informatiky, aerobik, sportovní, přírodovědný,  keramický, výtvarný či slovácký kroužek. Žáci se mohou zapojit do výuky hry na hudební nástroje nebo do angličtiny pro nejmenší. Na vedení kroužků se podílejí také rodiče dětí.

Mezi každoroční akce pro děti patří drakiáda, literární a pěvecká soutěž, besedy s policií a členy hasičského záchranného sboru. Dlouholetou tradici mají předvánoční besídky a besídky ke Dni matek.

V adventním čase učitelé pečou se žáky perníky a vizovické pečivo, učí je lití svíček, a zdobení perníků či základům aranžování. Na přání dětí tradičně organizujeme Čertovskou školu. Zajíždíme s dětmi do domova pro seniory za zlechovskými spoluobčany. Připravujeme pro ně vystoupení a vyrábíme dárky. Nejzdařilejší bývá karneval na ukončení 1. pololetí. Získal si oblibu u dětí ze širokého okolí.Pravidelně s žáky vystupujeme na adventním a velikonočním jarmarku obce.

 

Podmínky školy

V budově školy je 5 tříd a 2 odborné pracovny. Součástí školy je altánek – učebna v přírodě, kterou žáci využívají nejen k  výuce, ale i pro zájmovou činnost. Budova školy má světlé, čisté a estetické prostory. Na vzhledu školy se podílejí ve velké míře také žáci a jejich učitelé. Prostory pro výuku jsou dostatečné. Ve všech třídách je koberec, který je využíván při výuce, relaxaci žáků i k pohybovému vyžití o přestávkách. Žákům slouží učebna na výuku jazyků a počítačová učebna a školní zahrada s výukovými a relaxačními  prvky.

Využíváme školní knihovnu a halu. Pro aplikaci výukových programů složí interaktivní tabule, zařízení Nemo  a DVD přehrávač. Škola má kvalitní hygienické zázemí (šatny a WC v souladu s normami).

K pohybovým aktivitám žáci využívají tělocvičnu, školní zahradu, sportovní areál s doskočištěm, fotbalovým hřištěm, tenisovým a volejbalovým kurtem, s basketbalovými koši a prolézačkami pro menší děti.

V době volna a přestávek žáci mohou využívat všech prostor školy vždy po dohodě s vyučujícím. Všichni vyučující mají volný přístup na internet, používají tiskárnu, skener i kopírku a společně se schází v hale, kde je umístěna učitelská knihovna. Sportovní areál mohou ve volném čase využívat i učitelé.

Materiální vybavení je dostatečné, na tvorbě mnoha pomůcek se podílejí učitelé  i samotní žáci.

 

Charakteristika pedagogického sboru

Na škole pracuje kvalitní pedagogický sbor. Jeho členové chápou potřeby osobního růstu a dalšího vzdělávání jako prioritu.

Pedagogický sbor je stabilizovaný. Má 7 členů a spolupracují v něm mladí i zkušení pedagogové.

90% učitelů je plně kvalifikovaných Na škole se působí 4 učitelky, 1 učitel a 2 vychovatelky školní družiny. Učitelé mají specializaci na hudební a výtvarnou výchovu, český a anglický jazyk, přírodovědné předměty a speciální pedagogiku. Učitelé jsou zkušení, mají dlouholetou praxi při práci s dětmi. Přesto se nadále vzdělávají v rámci DVPP a poznatků využívají při práci s dětmi.

Polovina učitelů ovládá alespoň jeden cizí jazyk. Učitelé prošli kurzem činnostního učení a práce s interaktivní tabulí. Všichni učitelé jsou proškoleni v problematice ochrany při mimořádných událostech a mají základní kurz první pomoci. Někteří vyučující prošli kurzem matematiky Hejného.

Ve škole pracuje dyslektický a logopedický asistent, metodik prevence sociálně patologických jevů a specialista pro ekologickou výchovu.

Škola má družinu se dvěma odděleními školní družiny, ve kterých pracují dvě vychovatelky.

 

Charakteristika žáků

Převážná většina žáků jsou děti z naší vesnice, ale vzděláváme i děti okolních obcí. Máme dobré zkušenosti s integrací žáků se SPUCH, ale i dětí s jiným zdravotním postižením.

Kolektiv žáků je různorodý. Počty dětí ve třídách se pohybují kolem 15 žáků. Tento stav je pro učitele ideální. Při tomto malém počtu mají možnost žáky dobře poznat. Mohou rozpoznat nadané žáky a jejich talent podporovat.  Kromě toho snadno rozeznají problémové žáky a dokážou s nimi pracovat. Naším cílem je propouštět od nás žáky vzdělané, dobře připravené pro práci na plně organizovaných školách.

 Naši žáci se zapojují do různých přehlídek a soutěží, kde získávají nové zkušenosti. Jsou úspěšní v rámci okresu (sportovní soutěže), kraje i republiky (literárně dramatická soutěž, přírodovědná, recitační i výtvarné soutěže).

 

Spolupráce se zákonnými zástupci a dalšími sociálními partnery

Spolupráce s rodiči žáků se neustále rozvíjí. Rodiče mohou školu navštívit kdykoliv po vzájemné dohodě s vyučujícím. Mohou být přítomni ve výuce a sledovat ji.

Dále v době konzultačních hodin a třídních schůzek, v týdnu otevřených dveří a v době akcí pro veřejnost. Rodiče jsou o činnosti školy informováni prostřednictvím žákovských knížek, letáčků, pozvánek a webových stránek školy. Možnost vzájemných informací po internetu chceme nadále rozšiřovat.

Při škole pracuje také Sdružení rodičů, jehož základním cílem je vytvářet na základní škole a v jejím okolí podmínky k lepšímu vyžití dětí a k větší podpoře rozvoje jejich talentu ve všech oblastech. Pořádáme školní ples, karneval, vánoční besídky a besídky ke Dni matek.

Rodiče pomáhají škole při organizování školního plesu, Mikuláše a při oslavě Dne dětí. Někteří se aktivně podílejí na vedení kroužků a aktivitách školy pro veřejnost.

Zúčastňují se také spaní ve škole, pořádaného k ukončení školního roku, táboráku v areálu školy.

Úzce spolupracujeme s  obecním úřadem. 

Ve spolupráci s ním uskutečňujeme jarní a podzimní úklid středu obce. Několikrát do roka pomáhají žáci při úklidu veřejného prostranství ve středu obce a v okolí školy. V  roce 2004 byla budova školy zásluhou zastupitelstva obce rekonstruována.

 Škola spolupracuje se Střediskem volného času Klubko Staré Město, Domem dětí a mládeže Šikula, Kynologickým klubem Zlechov, Sportovním klubem, Turistickým oddílem Kamzík a se Sborem pro občanské záležitosti. Děti vystupují při příležitosti zlatých svateb a vítání dětí do života.

Dobrou spolupráci máme také s mateřskou školou. Učitelé i žáci se vzájemně navštěvují.

Učitelka 1. ročníku hospituje ve třídě předškoláků. Ve spolupráci s MŠ organizujeme netradiční zápisy do 1. třídy. Pořádáme společné akce, jako jsou filmová a divadelní představení či besídky. Společně navštěvujeme kulturní pořady a výuku plavání. Předškoláci mohou u nás ve škole využívat tělocvičnu a školní zahradu.

 

Důležitá je pro nás spolupráce se školami, kde žáci pokračují v dalším vzdělávání. Vzájemně hospitujeme, vyměňujeme si poznatky o dětech, píšeme společné prověrky, pořádáme společná sportovní utkání, výlety, táboráky.

 

V náboženské výchově vychází škola ze zájmu rodičů a spolupracuje s Římskokatolickou farností Zlechov. Formou nepovinného předmětu seznamuje žáky se základy křesanství v souvislosti se středoevropskou tradicí a kulturou.

 

 

Dlouhodobé projekty                 

Škola je zapojena do dlouhodobých projektů Zdravé zuby, Ovoce do škol a Školní mléko. Naše škola podporuje výchovu ke zdravému životnímu stylu a všechny naše aktivity a snahy vedou ke zkvalitňování výuky a zlepšování prostředí školy.

Pořádáme také kulturně - vzdělávací exkurze do Slováckého muzea, galerie, Památníku Velké Moravy, ZOO Lešná, Hvězdárny v Uh.Brodě a v Brně, Archeoskanzenu na Modré,ekofarmy Na Haldě  apod.

 

 

 

 

 

Škola je otevřena žákům  mimořádně nadaným, stejně jako žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.

 

 

 

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu

 

Zásady pro zpracování, vyhodnocování a úpravy školního vzdělávacího programu

ŠVP je školský dokument, který v souladu se školským zákonem zpracovává podle RVP ZV každá škola realizující základní vzdělávání. ŠVP vychází z konkrétních vzdělávacích záměrů školy, zohledňuje potřeby a možnosti žáků, reálné podmínky a možnosti školy i oprávněné požadavky zákonných zástupců žáků. Má na zřeteli postavení školy v regionu i sociální prostředí, ve kterém bude vzdělávání probíhat. Vzdělávací proces na konkrétní škole se pak uskutečňuje podle ŠVP, který si škola vypracovala.

Ředitel školy odpovídá za zpracování ŠVP v souladu s RVP ZV, jeho vyhodnocování a případné úpravy. Koordinuje práci na tvorbě ŠVP nebo pověří funkcí koordinátora svého zástupce nebo jiného člena pedagogického sboru. Samotná příprava ŠVP, jeho následné vyhodnocování a úpravy jsou výrazem pedagogické autonomie i odpovědnosti celé školy za způsob a výsledky vzdělávání. Proto je vhodné, aby se na zpracování ŠVP, na vyhodnocování jeho jednotlivých částí a případných úpravách podíleli všichni učitelé příslušné školy, kteří jsou spoluodpovědní za realizaci jednotlivých částí ŠVP v podmínkách dané školy.

ŠVP vydává ředitel školy. K návrhu ŠVP i k následnému uskutečňování vzdělávání podle tohoto programu se vyjadřuje školská rada. ŠVP je součástí povinné dokumentace školy, musí být zpřístupněn veřejnosti, aby se každý zájemce měl možnost seznámit s jeho obsahem, aby do něj mohl každý zájemce nahlížet a pořizovat si z něj opisy a výpisy, popřípadě požádat o kopii.

Česká školní inspekce zjišuje a hodnotí v rámci své inspekční činnosti naplnění ŠVP a jeho soulad s právními předpisy a RVP ZV42.

Zásady stanovené pro zpracování školního vzdělávacího programu

Školní vzdělávací program:

Ÿ je zpracováván v souladu s RVP ZV podle stanovené struktury pro celé období základního vzdělávání nebo pro jeho část, tj. pro ročníky, ve kterých daná škola realizuje základní vzdělávání;

Ÿ zajišuje rovnoprávný přístup k základnímu vzdělávání pro všechny žáky s povinností školní docházky a přihlíží k jejich vzdělávacím potřebám a možnostem;

Ÿ umožňuje realizaci diferencovaného a individualizovaného vyučování pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami i pro žáky nadané a mimořádně nadané , pokud to vzdělávání těchto žáků vyžaduje;

Ÿ vytváří předpoklady pro realizaci vzdělávacího obsahu s ohledem na věkové zvláštnosti žáků a jejich individuální předpoklady, a tím pro postupné utváření a rozvíjení klíčových kompetencí;

Ÿ vede k naplňování cílů základního vzdělávání stanovením výchovných a vzdělávacích strategií na úrovni školy a k naplňování cílového zaměření vzdělávacích oblastí stanovením výchovných a vzdělávacích strategií na úrovni vyučovacích předmětů;

Ÿ je zpracován tak, aby umožňoval učitelům rozvíjet tvořivý styl práce a neomezoval je při uplatnění případných časových i metodických odlišností, které vycházejí z konkrétních potřeb žáků a ze zkušeností učitelů s efektivními způsoby výuky.

 

Zásady stanovené pro úpravy a změny školního vzdělávacího programu

Úpravy a změny ŠVP mohou být:

Ÿ inovacemi ŠVP, které vycházejí ze zkušeností nebo změn ve škole samotné (např. evaluace výsledků, průběhu a podmínek vzdělávání);

Ÿ případně změnami, které uvedou do souladu ŠVP s RVP ZV.

 

Obvykle by změny ŠVP měly být prováděny s účinností od 1. září.

Podle upraveného ŠVP, ve kterém změny podstatným způsobem ovlivňují vzdělávání žáků, se obvykle vzdělávají žáci až s nástupem na daný stupeň základní školy, není-li stanoveno v RVP ZV nebo jiných právních předpisech jinak.

Forma vydání úprav a změn je v pravomoci ředitele školy, musí být zajištěna jednoznačnost a srozumitelnost upraveného ŠVP (úpravy lze například vydat v dodatku k ŠVP, nebo lze vydat upravený ŠVP se zapracovanými změnami, nebo vydat novou verzi ŠVP). Bez ohledu na formu vydání musí být zřejmé, odkdy jsou změny účinné a že změny vydal ředitel školy.

ŠVP i jeho úpravy se archivují ve shodě se zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů.

 

Vzdělávací program Základní škola usiluje o to, aby žáci v průběhu školní docházky získali kvalitní základy moderního všeobecného vzdělání. Odpovídá na otázku, co by měli žáci poznat z hlavních oblastí lidské kultury a jakými dovednostmi by měli být vybaveni, aby mohli dále pokračovat ve svém vzdělávání, dorozumívat se s lidmi a uplatnit se v životě.

Ve vzdělávací perspektivě programu je osobnost postupně vyzrávajícího mladého člověka, který je schopen samostatně myslet, svobodně a autonomně se rozhodovat, projevovat se jako demokratický občan a jednat v souladu s obecně uznávanými životními a mravními hodnotami.

2. Vzdělávací program chápe obsah základního vzdělání jako prostředek rozvoje osobnosti žáka, jako nástroj jeho orientace v kulturních a civilizačních výtvorech i jako klíč k pochopení společenských a technických přeměn současnosti. Zahrnuje v přiměřené rovnováze poznatky a činnosti vztahující se ke všem vzdělávacím oblastem a oborům Standardu základního vzdělávání. Kritériem pro výběr a zpracování obsahu je jeho významnost, využitelnost a přiměřenost. Vzdělávací program inovuje obsah vzdělávání zejména v oblasti mravní výchovy, výchovy ke zdravému životnímu stylu a k ochraně životního prostředí.

3. Program zdůrazňuje pevné osvojení podstatných poznatků v jejich těsném spojení s funkčními dovednostmi a se schopností aplikovat je při řešení úkolů, učebních i běžných životních situací. Jde o způsobilosti (kompetence), které si žák trvale osvojí a je připraven je uplatňovat v dalším vzdělávání i v životě mimo školu. Program sleduje jednak vytváření elementárních a specifických dovedností a kompetencí, spjatých bezprostředně s obsahem jednotlivých oblastí a oborů (správné, jasné a srozumitelné vyjadřování ústní a písemné, užití matematických pojmů, znaků a pouček, aplikace společenskovědních, přírodovědných a jiných poznatků apod.).  Dále program usiluje o rozvíjení průřezových kompetencí, propojujících navzájem více vzdělávacích oblastí a oborů a tvořících základ celkové vzdělanosti žáků (vyhledávání informací v různých zdrojích, třídění, rozlišování podstatného od nepodstatného, zdůvodňování, zobecňování, vyvozování závěrů, vysvětlování pracovních postupů apod.). Za důležité považuje program rozvíjení kompetencí sociálních a komunikativních (naslouchání, porozumění, spolupráce, vzájemná pomoc atd.). Důraz na kompetence se promítá do zpracování osnov jednotlivých předmětů a do přístupu k hodnocení žáků.

4. Vzdělávací program chápe základní vzdělávání v jednotě jeho poznávací a hodnotové stránky a uvádí žáky do mravních, občanských a dalších životních hodnot důležitých pro utváření jejich vztahu ke společnosti, k lidem i k sobě samým. Směřuje k tomu, aby si žáci osvojili hlavní zásady a normy lidského jednání, aby se u nich postupně utvářelo vědomí občanské odpovědnosti a aby získali nejdůležitější dovednosti a návyky zdravého způsobu života. Program považuje za důležité naučit žáky správně posuzovat jevy a situace, s nimiž se setkávají, a odpovědně se rozhodovat a jednat.

5. Program klade důraz na činnostní pojetí vyučování, v němž mají žáci dostatek příležitostí aktivně se podílet na vlastním vzdělávání, samostatně se projevovat, získávat nové vědomosti vlastní činností, řešit úkoly, navozené situace i přirozené situace ze života mimo školu. Se zřetelem k těmto záměrům podporuje program uplatňování postupů a forem práce, které umožňují žákům využívat maximálně vlastních zkušeností, provádět jednoduché demonstrace a pokusy, diskutovat, argumentovat, vyvozovat závěry.

6. Orientace na osobnost žáků, kterou program sleduje, vyžaduje také zřetel k jejich individuálním předpokladům a možnostem, vyhraňujícím se zájmům a rodícímu se životnímu zaměření. V souladu s tím vytváří vzdělávací program prostor jak pro využívání různých vzdělávacích postupů a způsobů, tak i pro uplatňování diferencované výuky (pružnost učebního plánu, otevřenost učebních osnov).

7. Vzdělávací program svým pojetím a způsobem zpracování počítá s tím, že si škola bude dotvářet jeho podobu podle svých vlastních záměrů a podmínek a vycházet přitom jak z názorů a přání rodičů, tak z možností a z měnících se potřeb a zájmů žáků.

 

 

PRIORITY ŠKOLY VE VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ

ŠVP vyjadřuje základní myšlenku vzdělávacího programu – otevřenost školy všem dětem, rodičům, veřejnosti – a to jak obsahem vzdělání, demokratickými principy, respektováním žáka jako osobnosti, širokou nabídkou, diferencovaným přístupem, vztahy ve škole, naplňováním nejzákladnějších potřeb, společnými prožitky učitelů, rodičů a žáků, tak zapojením školy i jejích absolventů do veřejného života, jejich

profesní orientace, schopnost svobodné a tvůrčí práce, samostatného myšlení a odpovědného rozhodování, chápání globálních vztahů, spřízněnost s přírodou a jejími zákony, soulad s obecně uznávanými životními a mravními hodnotami a demokratickými občanskými postoji. Školní vzdělávací program klade důraz na všestranný rozvoj osobnosti každého jedince.

Důležitou úlohu plní právě v této oblasti činnost školní družiny se širokou

nabídkou zájmových útvarů. Kapacita školní družiny je každoročně téměř překračována. V rámci družinové činnosti je též možný přístup k informačním technologiím i ve volném čase žáků.

Vize otevřeného partnerství vychází z poznání, že škola vždy tvoří sociální systém s mnoha vnitřními i vnějšími vztahy. Otevřený systém má větší šance fungovat dobře, zdravě a být lidem prospěšný. Komunikace a vztahy uvnitř školy i navenek s rodiči a veřejností jsou jedním z nejdůležitějších témat pro školu a její vedení. Proto je kladen důraz na dobrou spolupráci se Sdružením rodičů, organizováním společných akcí, ale i na nabídku celoživotního vzdělávání ze strany školy směrem k rodičovské veřejnosti.

Pro úspěšný rozvoj dítěte má velký význam život v populačně přirozené skupině, kde jsou zastoupeni jedinci s různými vlohami a vlastnostmi. Patří sem také děti se zdravotním postižením.

NᚠŠVP počítá s integrací těchto dětí, hlavně dětí s LMD a vývojovými poruchami učení, ale také jinak postižených žáků. Upravený bezbariérový přístup do školní budovy to umožňuje. Pro tyto situace usilujeme o získání osobního asistenta a asistenta pedagoga.

Funguje i dobrá spolupráce s odborníky a všichni vyučující mají zkušenosti s reedukací poruch žáků v českém jazyce a matematice a aplikují tyto postupy ve výuce a v individuálním přístupu k žákům.

Velmi významné je také úsilí školy o prohloubení jazykových dovedností se zaměřením na využití cizího jazyka v praxi (možnost konverzovat v cizím jazyce), ale též na poznávání reálií, života a tradic jednotlivých zemí.

Značný důraz v učebním plánu je kladen na informační a komunikační technologie, jejichž využívání by se mělo stát pro absolventy našeho programu běžné.

V náboženské výchově spolupracuje škola s církví a vychází ze zájmu rodičů. V rámci celoškolních projektů seznamuje žáky se základy křesanství v souvislosti se středoevropskou tradicí a jeho vlivem na výtvarné umění.

Považujeme za nutné naznačit cestu ke zdravému životnímu stylu, vést ke schopnosti kulturního a estetického prožitku, či vlastní tvořivosti i k zájmu o věci veřejné jak lokálního, tak globálního charakteru. Program sleduje rozvíjení klíčových kompetencí žáků, důležitých pro život každého jedince, propojujících navzájem více vzdělávacích oblastí a oborů a tvořících základ celkové vzdělanosti žáků.

Naše zaměření vychází ze snahy podpořit co nejširší rozvoj osobnosti všech žáků s důrazem na utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.

 

Co chceme a kam směřujeme:

- chceme učit žáky takové znalosti a dovednosti, které budou dobře uplatnitelné v životě, tzn. méně encyklopedických poznatků a více se zaměřit na činnostní učení pro praxi

- chceme naznačit cestu ke zdravému životnímu stylu

- zavádět do výuky efektivní metody výuky, jako je skupinové (kooperativní) a projektové s důrazem na spolupráci

- vyučování, kterým vedeme žáky k týmové práci, k vzájemné pomoci, sounáležitosti

a vzájemnému respektu

- pro budoucí život v EU je nezbytné výrazně posílit výuku cizích jazyků s důrazem především na jazyk anglický

- vést žáky k využívání komunikačních a informačních technologií, podporovat zavádění a využívání výpočetní techniky do všech předmětů, podporovat výuku na počítačích a jejich využívání;

- vést žáky k dodržování stanovených pravidel, zejména pravidel školního řádu, pravidel vzájemného soužití mezi lidmi, pravidel silničního provozu

- chceme klást důraz na všeobecné a rovné vzdělání pro všechny, nebo pro úspěšný rozvoj dítěte má velký význam život v populačně přirozené skupině (ve skupině jsou zastoupeni žáci s různými vlohami, nadáním a vlastnostmi);

- chceme stejnou péči věnovat žákům nadaným i těm, které potřebují odlišný přístup učitelů

- výrazně se chceme zaměřovat i na žáky nadané. Chceme jim vytvořit maximální podmínky pro jejich rozvoj. Rovněž jim chceme nabízet účast v různých akcích a soutěžích školního i okresního charakteru, kde mají možnost rozvíjet své nadání

- nechceme preferovat jen intelektuální nadání, ale chceme stejně podporovat žáky i s jiným druhem nadání, jako je hudební, pohybové, manuální, estetické apod.;

- nebráníme se péči o žáky se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a sociálním znevýhodněním;

 

 

Výchovné a vzdělávací cíle programu

Tyto cíle programu vyjadřují jeho hlavní záměry a určují směr pedagogického působení ve vyučovacích předmětech i v dalších vzdělávacích činnostech základní školy. Představují určitý ideální stav, o jehož dosažení učitelé společně se žáky usilují. Žáci se jim přibližují v souladu se svými individuálními předpoklady a možnostmi.

Výchovné a vzdělávací cíle programu jsou rozčleněny:

a) na cíle poznávací a s nimi spjaté dovednosti a kompetence žáků,

b) na cíle hodnotové, orientované k formování osobnostních rysů a mravních vlastností žáků

a) Poznávací cíle, dovednosti a kompetence

Tato skupina cílů tvoří jádro vzdělávacích záměrů programu. Jejich vyváženost a vzájemná propojenost je základem funkčnosti a účinnosti výchovného a vzdělávacího působení. Žáci (se, si) mají:

-        vytvořit pevnou soustavu klíčových poznatků významných pro poznávací a praktické činnosti, užitečných pro budoucí život, potřebných pro dorozumívání s lidmi a pro orientaci v kulturních a civilizačních výtvorech a hodnotách,

-        chápat význam získaných vědomostí ve vzájemných souvislostech a postupně si vytvářet ucelený obraz přírodní a společenské skutečnosti,

-        umět aplikovat získané vědomosti při řešení poznávacích a praktických úloh,

-        umět jasně a srozumitelně vyjadřovat, naslouchat, číst s porozuměním, memorovat, reprodukovat,

-        osvojit dovednost samostatně pracovat s učebnicí a učebními texty, vyhledávat informace, třídit je a zpracovávat, dělat si samostatně poznámky,

-        osvojit dovednost pracovat s pomůckami (slovníky, příruční knihy, indexy, databanky, audiovizuální pomůcky, počítače),

-        umět řešit přiměřené poznávací problémy, klást otázky a formulovat jednoduché hypotézy, vyvozovat závěry,

-        umět vyjadřovat své názory, diskutovat o nich, argumentovat, své závěry, stanoviska, názory korigovat,

-        umět uplatňovat v různých učebních i praktických situacích základní myšlenkové operace (analýza, syntéza, indukce, dedukce, zobecňování),

-        osvojit další poznávací dovednosti (soustavné pozorování, srovnávání, rozbor a vyhodnocování, rozlišování podstatného a vedlejšího, celku a části, užití údajů a poznatků v nových souvislostech),

-        osvojit poznatky a dovednosti spojené s estetickým vnímáním světa, jeho ztvárňováním a prožíváním, umět vnímat krásu a estetiku prostředí, člověka, jeho výtvorů, jednání, činnosti, pohybu ap.,

-        osvojit základní pohybové dovednosti a způsoby manipulace se zatížením,

-        osvojit základní dovednosti a návyky k ovlivňování aktivního zdraví.

b) Hodnotové cíle, postoje a motivy jednání žáků

Hodnotové cíle, na jejichž dosažení se vzdělávací program zaměřuje, se vztahují k mravním hodnotám, k základním hodnotám společenského a občanského života i k hodnotám života individuálního. Promítají se do postojové a motivační sféry žáků, postupně ovlivňují jejich rozhodování a jednání a vytváření hierarchie životních hodnot. Žáci mají:

-        získat orientaci v základních mravních hodnotách (úcta k životu a člověku, k pravdě, spravedlnosti), rozpoznávat je v každodenním životě, ztotožňovat se s nimi; odmítat takové negativní jevy, jako je nespravedlnost, brutalita, násilí, lež a přetvářka,

-        pochopit základní principy demokratické společnosti (občanská svoboda, odpovědnost, spolupráce, tolerance); poznat způsoby, jak se projevovat jako aktivní a odpovědný občan,

-        projevovat úctu k právu a zákonům, pochopit nebezpečí a důsledky protiprávního jednání,

-        vážit si svého domova a své vlasti; uvědomovat si nebezpečí a nehumánnost různých národnostních a rasových předsudků i různých forem diskriminace,

-        pochopit význam a potřebu mezinárodního dorozumění, dodržování základních lidských práv a ochrany lidské důstojnosti,

-        pochopit význam života a zdraví, osvojit si zásady zdravého životního stylu, naučit se správně rozhodovat a jednat ve prospěch svého zdraví i zdraví jiných,

-        vytvořit si pocit odpovědnosti za životní prostředí a projevovat úctu k výsledkům lidské práce minulosti i přítomnosti,

-        naučit se dbát na sebe, projevovat se pozitivním způsobem, získat pocit sebeúcty,

-        naučit se respektovat ostatní, rozpoznávat rozdíly mezi lidmi, mezi jejich vlastnostmi a charaktery, být otevřený a zdvořilý vůči druhým lidem, ovládat své citové reakce,

-        získat schopnost pracovat ve skupině, spolupracovat, projevovat solidaritu a ochotu pomáhat druhým.

Výchovné a vzdělávací cíle programu se promítají do všech předmětů učebního plánu základní školy, které poskytují svým obsahem široké spektrum příležitostí k jejich naplňování. Realizují se zde v různých proporcích a v různém pořadí významnosti a nabývají zároveň konkrétnější podobu. Tato konkretizace je v osnovách vyjádřena ve specifických vzdělávacích cílech jednotlivých předmětů. Měla by být dále dotvářena v reálném pedagogickém procesu podle daných podmínek práce učitele a ve vztahu k různým skupinám žáků i k jednotlivcům.

Počáteční etapou naplňování vzdělávacích cílů programu je právě první stupeň základní školy, který svým obsahem i způsobem výuky buduje ucelený kulturní rámec pro další poznávací i osobnostní rozvoj žáků.

V průběhu 1. - 5. ročníku mají žáci:

-        získat základní nástroje kulturní komunikace (zvláště v oblasti jazykové výchovy a matematiky) a s tím spojené dovednosti a kompetence,

-        vytvořit si na základě elementárních poznatků přirozeně názorný, ale přitom ucelený obraz přírodního a společenské ho prostředí,

-        poznat a přiměřeně si osvojit základní pravidla a způsoby mezilidského soužití (mezilidská komunikace, sebekázeň, odpovědnost, přátelství, uznání autority ap.),

-        získat elementární představu o mravních a občanských hodnotách, na nichž spočívá zdravé lidské společenství a jež by se měly stát i pevnou oporou jejich dalšího života.

Uplatnění vzdělávacího programu ve vyučování

Činnostní pojetí vyučování, na něž vzdělávací program klade důraz, předpokládá soustavné navozování učebních situací, které otevírají široké spektrum příležitostí pro naplňování jak poznávacích, tak hodnotových cílů vyučování.

Pro poznávací stránku vyučovacího procesu je důležité, aby žáci měli příležitost:

-        poznávat a v praktických aplikacích si ověřovat užitečnost a významnost získávaných poznatků pro život, pro dorozumívání s lidmi i pro své další vzdělávání,

-        pracovat samostatně, uspokojovat svou zvídavost a touhu po poznání, uplatňovat svou tvořivost, originalitu a fantazii v přirozených učebních situacích,

-        využívat a uplatňovat poznatky a zkušenosti získané ze života mimo školu (z domova a blízkého prostředí, z četby, ze sdělovacích prostředků, z různých individuálních zájmových činností),

-        dospívat k novým poznatkům cestou samostatného uvažování a vyvozování, hledáním různých možností a způsobů řešení problémů, pozorováním objektů z živé a neživé přírody, prováděním pokusů, prací s literárními a jinými texty ap.,

-        demonstrovat vědomosti a dovednosti v poznávacích a praktických úlohách a situacích (z oblasti jazykové, matematicko - přírodovědné, společenskovědní, estetickovýchovné, pracovně technické, zdravotně preventivní) a při práci s učebními a jinými pomůckami,

-        vytvářet si dovednosti a kompetence důležité pro práci ve škole, pro další vzdělávání i pro orientaci v informačních zdrojích, např. samostatné záznamy z výkladu učitele, vypracování osnovy jednoduchého sdělení, zjištění údajů v mimoškolním prostředí (v knihovně, muzeu), zpracování tabulky, schématu, zhotovení modelů, příprava projektu dlouhodobého úkolu, individuálního pracovního plánu, práce na krátkodobých úkolech s individuálním cílem,

-        ukázat, v čem vynikají nebo jsou schopni dosahovat uspokojivých výsledků, prožívat radost z učení a tím získávat pozitivní vztah ke škole,

-        uplatňovat své specifické předpoklady ve společné práci a vytvářet si návyk spolupráce a vzájemné pomoci.

Vyučovací proces klade také základy hodnotové orientace žáků. Z toho důvodu by v jeho průběhu mělo vznikat co nejvíce příležitostí k tomu, aby žáci:

-        poznávali, že ve svém vzdělávání se setkávají nejen s poznatky z různých oblastí a oborů, ale i s hodnotami, které lidé považují za důležité pro svůj vlastní život i pro život celé společnosti,

-        získávali představu o nejdůležitějších oblastech těchto hodnot (např. hodnoty poznávací, estetické, mravní, občanské, hodnoty osobního a rodinného života, hodnoty vztahující se k světu práce, k přírodě a zdraví) a na konkrétních příkladech si uvědomovali jejich význam,

-        mohli komunikovat s učitelem, ptát se ho, diskutovat o svých názorech, vyjadřovat se k tomu, co sami považují za hodnotné a cenné, čeho by chtěli dosáhnout, co by chtěli poznat, umět, jací by chtěli být a tím si postupně vytvářet vlastní hodnotová kritéria,

-        rozlišovali skutečné a zdánlivé hodnoty, pozitivní a negativní způsoby jednání a získávali schopnost orientovat se v různých situacích, posuzovat je podle osvojených kritérií (např. v oblasti mravní kritérium dobra a zla), rozhodovat se a volit mezi alternativami.

Orientace na osobnost žáka, na jeho předpoklady a možnosti je spojena s individualizací a diferenciací vzdělávacích postupů tak, aby vyučování podněcovalo všechny žáky, aby bylo přiměřené jejich možnostem a aby směřovalo k reálně dosažitelným výsledkům, znamenajícím zřetelný přínos pro jejich rozvoj.

Předpokladem individualizovaného přístupu k žákům je soustavný zřetel k psychologickým aspektům vzdělávacího procesu. Významné je zvláště postižení předělu v psychickém vývoji žáka na rozmezí 11 - 12 let, kdy se výrazně mění jeho poznávací, zájmová, motivační, aspirační i prožitková sféra na prahu dospívání. Stejně tak je tomu u vývojových zákonitostí a individuálních zvláštností v oblasti vnímání, pozornosti, paměti, vyjadřovacích schopností apod. K významným psychologickým aspektům vyučovacího procesu patří i zřetel k všeobecnému a individuálnímu tempu učení žáků, k přirozeným rozdílům v psychickém, biologickém a sociálním zrání chlapců a děvčat.

 

 

 

 

KOMPETENCE

I.

KLÍČOVÉ KOMPETENCE

Během výuky klademe důraz na čtení s porozuměním, práci s textem,

vyhledávání informací.

Žáky vedeme k sebehodnocení.

Individuálním přístupem k žákům maximalizujeme jejich šanci prožít úspěch.

Žákům umožňujeme ve vhodných případech realizovat vlastní nápady,

podněcujeme jejich tvořivost ve vyučování i při organizování některých akcí mimo vyučování.

Zúčastňujeme se se žáky různých soutěží (výtvarných, literárních, pěveckých, recitačních, sportovních).

Snažíme  se vytvářet takové situace, v nichž má žák radost z učení pro samotné

učení a pro jeho další přínos.

II.

KOMPETENCE K UČENÍ - umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení

Výuka je vedena tak, aby žáci hledali různá řešení problému, svoje řešení si dokázali obhájit.

Při výuce motivujeme žáky v co největší míře problémovými úlohami z praktického života.

Žáci si postupně zdokonalují kompetenci práce s informacemi ze všech možných zdrojů, ústních, tištěných mediálních a počítačových, včetně internetu, aby je uměli vyhledávat, třídit a vhodným způsobem využívat.

Žáci jsou vedeni úměrně věku k používání internetu. Snažíme se zadávat žákům zajímavé domácí úkoly.

Děti vedeme k aktivnímu podílu na všech fázích činnosti, na plánování, přípravě, realizaci i hodnocení.

III.

KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMU- podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů

K prezentaci projektů využíváme multimediální učebnu cizích jazyků

Učíme žáky obhajovat a argumentovat vhodnou formou svůj vlastní názor a zároveň poslouchat názor jiných.

Podporujeme přátelské vztahy ve třídách a mezi třídami Organizujeme malování ke Dni Země, v němž spolupracují všechny ročníky.

Začleňujeme metody kooperativního učení a jejich prostřednictvím vedeme děti ke spolupráci při vyučování.

IV.

KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ - vést žáky k všestranné a účinné komunikaci

 

 

Vedeme žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky, s učiteli a ostatními dospělými ve škole i mimo školu.

Učíme žáky obhajovat a argumentovat vhodnou formou svůj názor a zároveň poslouchat názor jiných.

Podporujeme přátelské vztahy ve třídách a mezi třídami. Žáci pátého ročníku uskutečňují malování s dětmi naší MŠ. Nejstarší žáci z předškolního oddělení MŠ navštěvují své bývalé spolužáky v 1. tř., kteří jim předvádějí, čemu se už naučili. Na konci školního roku se v 1. tř. uskutečňuje Slavnost slabikáře pro rodiče prvňáků.

Ve spolupráci se spádovými školami organizujeme mimoškolní akce – sportovní soutěže, setkání u táboráku, návštěva a seznámení se s školní budovou a s učiteli. Začleňujeme metody kooperativního učení a jejich prostřednictvím vedeme děti ke spolupráci při vyučování. Podporujeme komunikaci s okolními  školami .

Během vzdělávání mimo jiné používáme skupinovou práci žáků, vzájemnou spolupráci při učení.

 

V.

KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ -  rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých

Sociální kompetence vyvozujeme na praktických cvičeních a úkolech (při Tv, Pč, cvičeních v přírodě, výletech apod.)Usilujeme o to, aby žáci prokázali schopnost střídat role ve skupině. Žáky vedeme k respektování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se sami podílejí.

Chceme žáky naučit základům kooperace a týmové práce.

VI.

KOMPETENCE OBČANSKÉ - připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti

Ve třídních kolektivech žáci společně stanovují pravidla chování.

Školní řád navazuje na pravidla chování vytvořená ve třídách. Vedeme žáky k zodpovědnému chování a jednání a  zároveň k odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky. V rámci ekologické výchovy je vedeme k třídění odpadů.

VII.

KOMPETENCE PRACOVNÍ - pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti Pestrou nabídkou zájmových útvarů podněcujeme u žáků

zájem o další orientaci.

Žáky motivujeme k aktivnímu zapojení do oblasti Svět práce. Vedeme je  k objektivnímu sebehodnocení. Často hovoříme o profesi rodičů, výuku doplňujeme o praktické exkurze. Navštěvujeme podniky i soukromé firmy v okolí bydliště žáků a naší školy.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Začlenění průřezových témat

 

 

Průřezová témata prostupují celým vzděláváním a svým formativním charakterem vstupují do mnoha činností ve výuce i mimo ni.

Jedná se o tato průřezová témata:

Ÿ          Osobnostní a sociální výchova

Ÿ          Výchova demokratického občana

Ÿ          Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

Ÿ          Multikulturní výchova

Ÿ          Environmentální výchova

Ÿ         Mediální výchova

 

Osobnostní a sociální výchova

Specifikou Osobnostní a sociální výchovy je, že se učivem stává sám žák, stává se jím konkrétní žákovská skupina a stávají se jím více či méně běžné situace každodenního života. Jejím smyslem je pomáhat každému žákovi hledat vlastní cestu k životní spokojenosti založené na dobrých vztazích k sobě samému i k dalším lidem a světu.

 

 

Název tematického okruhu

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

Osobnostní rozvoj

cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení paměti a řešení problémů

cvičení sebeovládání, vůle  a sebekontroly

INT-ČJS, ČJ, M

 

sebepoznání

mezilidské vztahy

PRO-Jsem školák

 

INT-ČJS, ČJ, M

 

 

PRO-Moje radost

INT-ČJS, ČJ, M

 

PRO-Co umím dobře, Můj deštník sebeúcty

INT-ČJS, ČJ, INF, HV, M, VV

 

PRO-Vnímám svět všemi smysly, Mé velké přání

INT-ČJS, ČJ, M

 

PRO-Co bych se chtěl naučit, Co bych chtěl dokázat

Sociální rozvoj

dobré vztahy ve třídě

cvičení empatického a aktivního naslouchání

komunikace v různých situacích

 

INT-ČJS

vzájemná komunikace PRO-Moje rodina

INT-ČJS, ČJ

PRO-Můj domov

INT-ČJS

PRO-Moje obec

INT-ČJS, ČJ, INF

PRO-Moje vlast, Komunikační dovednosti

INT-ČJS, AJ, INF

PRO-Modrá planeta

Morální rozvoj

řešení problémů

zvládání problémů v seberegulaci

INT-ČJS

hodnoty

postoje

PRO-Mimořádné situace

INT-ČJS ,M

Práce v týmu PRO-Pravidla soužití v naší třídě

INT-ČJS ,M

PRO-Spolupráce namísto soutěžení, První pomoc

INT-ČJS, ČJ, M

PRO-Máme různé názory,učíme se toleranci

INT-ČJS, M

INT PRO-Učím se rozhodovat demokraticky

 

 

Výchova demokratického občana

Výchova demokratického občana má vybavit žáka základní úrovní občanské gramotnosti. Ta vyjadřuje způsobilost orientovat se ve složitostech, problémech a konfliktech otevřené, demokratické a pluralitní společnosti. Její získání má umožnit  žákovi konstruktivně řešit problémy se zachováním své lidské důstojnosti, respektem k druhým, ohledem na zájem celku, s vědomím svých práv a povinností, svobod a odpovědností, s uplatňováním zásad slušné komunikace a demokratických způsobů řešení.

 

 

Název tematického okruhu

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

Občanská společnost a škola

INT-ČJS

Kouzelná slůvka

INT-ČJS

Vztahy ve třídě

INT-ČJS

PRO-Demokratická atmosféra ve třídě

INT-ČJS

PRO-Demokratická atmosféra a demokratické vztahy ve škole

INT-ČJS

PRO-Aktivně se zapojuji do dění ve škole

Občan, občanská společnost a stát

 

 

INT-ČJS

INT-ČJS

INT-ČJS

Formy participace občanů v politickém životě

 

 

 

 

INT-ČJS

Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

 

 

 

INT-ČJS, INF

PRO-Moje vlast, Máme různé názory, učíme se toleranci

INT-ČJS, INF

PRO-Učím se rozhodovat demokraticky

 

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

Rozvíjí vědomí evropské identity při respektování identity národní. Otevírá žákům širší horizonty poznání a perspektivy života v evropském a mezinárodním prostoru a seznamuje je s možnostmi, které jim tento prostor poskytuje.

 

 

Název tematického okruhu

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

Evropa a svět nás zajímá

 

INT -ČJ

INT- ČJS

PRO-Naši sousedé

INT-ČJS

PRO-Národy v Evropě

INT-ČJS

PRO-Modrá planeta

Objevujeme Evropu a svět

 

INT- ČJ

 

INT-AJ, ČJS

PRO-Styl života v anglických rodinách

INT-AJ, ČJS

PRO-Životní styl a vzdělávání mladých Angličanů

Jsme Evropané

 

 

 

INT-ČJS

INT-ČJS

 

 

Multikulturní výchova

Multikulturní výchova zprostředkovává poznání vlastního kulturního zakotvení a porozumění odlišným kulturám. Rozvíjí smysl pro spravedlnost, solidaritu a toleranci, vede k chápání a respektování neustále se zvyšující sociokulturní rozmanitosti. U menšinového etnika rozvíjí jeho kulturní specifika a současně poznávání kultury celé společnosti, majoritní většinu seznamuje se základními specifiky ostatních národností žijících ve společném státě, u obou skupin pak pomáhá nacházet styčné body pro vzájemné respektování, společné aktivity a spolupráci.

 

 

 

Název tematického okruhu

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

Kulturní diference

 

 

INT-ČJS

INT-ČJS, INF

INT-ČJS, INF

Lidské vztahy

INT-ČJS

PRO-Jsem školák, Moje rodina

INT-ČJS

PRO-Můj domov, Pravidla soužití v naší třídě, Práce v týmu

INT-ČJS

PRO-Moje obec, Spolupráce namísto soutěžení, Demokratická atmosféra ve třídě

INT-ČJS

PRO-Moje vlast, Máme různé názory, učíme se toleranci, Demokratická atmosféra a demokratické vztahy ve škole

INT-ČJS

PRO-Modrá planeta

Etnický původ

vztahy mezi kulturami, vzájemné obohacování

 

 

 

 

INT-ČJS, INF

Podpora multikulturality

 

 

 

INT-AJ

INT-AJ

Princip sociálního smíru a solidarity

 

 

INT-ČJS, ČJ,

INT-ČJS, ČJ, AJ, INF

INT-ČJS, ČJ, AJ, INF

 

 

Environmentální výchova

Vede jedince k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí, tj. k pochopení nezbytnosti postupného přechodu k udržitelnému rozvoji společnosti a k poznání významu odpovědnosti za jednání společnosti i každého jedince. Umožňuje sledovat a uvědomovat si dynamicky se vyvíjející vztahy mezi člověkem a prostředím při přímém poznávání aktuálních hledisek ekologických, ekonomických, vědeckotechnických, politických a občanských, hledisek časových (vztahů k budoucnosti) i prostorových (souvislostí mezi lokálními, regionálními a globálními problémy), i možnosti různých variant řešení environmentálních problémů. Vede jedince k aktivní účasti na ochraně a utváření prostředí a ovlivňuje v zájmu udržitelnosti rozvoje lidské civilizace životní styl a hodnotovou orientaci žáků.

 

 

Název tematického okruhu

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

Ekosystémy

INT-ČJS,

INT-ČJS, VV,

INT-ČJS, VV

INT-ČJS, INF

PRO-Můj strom

INT-ČJS, INF

PRO-Modrá planeta

Základní podmínky života

 

INT-ČJS

INT-ČJS, VV

PRO-Jak cestovala kapka vody, Kolik barev má duha?

INT-ČJS

PRO-Dýchání a výživa,Planetárium

INT-ČJS

PRO-Slunce-zdroj tepla a světla, Fáze Měsíce, Planetárium

Lidské aktivity a problémy životního prostředí ochrana životního prostředí v obci

INT-ČJS,

PRO-Den Země, Třídění odpadů, Dopravní prostředky

INT-ČJS,

PRO-Den Země, Třídění odpadů

INT-ČJS, M

PRO-Den Země, Třídění odpadů, Typy krajiny

INT-ČJS, INF

PRO-Den Země, Třídění odpadů, Získávání surovin, Ekologické zemědělství

INT-ČJS, M INF

PRO-Den Země, Třídění odpadů, Zdroje energie, Průmyslová revoluce

Vztah člověka k prostředí

řešení odpadového hospodářství

INT-ČJS,ČJ

 

 

PRO-Zdravý životní styl

INT-ČJS,ČJ

M

 

PRO-Zdravý životní styl

INT-ČJS,ČJ

M

PRO-Zdravý životní styl, Moje obec

INT-ČJS, INF,ČJ

M

PRO-Zdravý životní styl, Moje vlast

INT-ČJS, INF,ČJ, M

PRO-Zdravý životní styl, Modrá planeta

 

 

Mediální výchova

Mediální výchova má vybavit žáka základní úrovní mediální gramotnosti. Ta zahrnuje jednak osvojení si některých základních poznatků o fungování a společenské roli současných médií (o jejich historii, struktuře, fungování), jednak získání dovedností podporujících poučené, aktivní a nezávislé zapojení jednotlivce do mediální komunikace. Především se jedná o schopnost analyzovat nabízená sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit jejich komunikační záměr, popřípadě je asociovat s jinými sděleními. Dále pak orientaci v mediovaných obsazích a schopnost volby odpovídajícího média jako prostředku pro naplnění nejrůznějších potřeb - od získávání informací přes vzdělávání až po naplnění volného času.

 

 

Název tematického okruhu

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

 

ČJ

INT-ČJ

INT-ČJ, INF

INT-ČJ, INF

Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

rozdíl mezi reklamou a zprávou

 

ČJ

ČJ

ČJ

INT-ČJ

Stavba mediálních sdělení

výběr sdělení v časopisech pro děti

 

 

 

ČJ

INT-ČJ

Vnímání autora mediálních sdělení

výběr a kombinace slov podle záměru sdělení

 

 

 

INT-ČJ, INF

INT-ČJ, INF

Fungování a vliv médií ve společnosti

role médií v životě

vliv médií na postoje, chování a kulturu

 

ČJ

INT-ČJS, ČJ

INT-ČJS, ČJ, INF

INT-ČJS, ČJ, INF

PRO-Příjem informací

Tvorba mediálního sdělení

 

 

ČJ

INT-ČJ

INT-ČJ

Práce v realizačním týmu

komunikace a spolupráce v týmu

rozdělení úkolů a dpovědností

 

 

 

 

INT-ČJ, INF

PRO-Aktivně se zapojuji do dění ve škole

 

INF – informatika                  ČJ –český jazyk

ČJS – člověk a jeho svět        AJ – anglický jazyk

Legenda: INT – integrace do vzdělávacího oboru, PRO - projekt

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 4.Učební plán

Učební plán pro 1. – 5. ročník  základního vzdělávání     

 

Vzdělávací oblast

Vyučovací

 předmět

ročník

minimální

časová dotace

disponibilní hodiny

 

 

1.

2.

3.

4.

5.

 

jazyk a jazykové komunikace

český jazyk

8+1

8+1

7 + 1

6+1

6 + 1

     35                      + 5

 

cizí jazyk

-

0+1

3

3

3

       9                      + 1

matematika a její aplikace

matematika

4

4 + 1

4+1

4 + 1

4+1

     20                       + 4

Informační a komunikační

technologie

informatika

-

-

-

0 + 1

1

       1                       + 1

člověk a jeho svět

prvouka

2

2

 2 + 1

-

-

       6                       + 1

 

přírodověda

-

-

-

2

1+1

       3                        + 1

 

vlastivěda

-

-

-

1+1

2

       3                        + 1

umění a kultura

hudební výchova

1

1

1

1

1

       5

 

výtvarná výchova

1

1

1

2

2

       7

člověk a zdraví

tělesná výchova

2

2

2

2

2

     10

člověk a svět práce

praktické činnosti

1

1

1

1

1

       5                       

průřezová témata

 

p

p

p

p

p

průběžně

týdenní hodinová dotace a disponibilní hodiny

20 + 0

21 + 1

22 + 2

23 + 3

23 + 3

   104                        + 14

celkový týdenní počet hod. -  maximum týdně

 20

22

24

26

26

    118

nepovinný předmět náboženství

1

1

1

1

1

5

celkový týdenní počet hod. -  maximum týdně

 21

23

25

27

27

    123

 

Poznámky k učebnímu plánu

Celková týdenní hodinová dotace je RVP ZV stanovena:

• pro 1. – 2. ročník maximálně 22 hodin

• pro 3. – 5. ročník maximálně 26 hodin

1.  Závazná minimální časová dotace je uváděna u jednotlivých vyučovacích předmětů. Lze ji navýšit podle záměrů školy prostřednictvím disponibilních hodin – pro 1. – 5. ročník celkem o 9 vyučovacích hodin.

2.  Celková časová dotace 118 hodin týdně (včetně disponibilních) je pro 1. – 5. ročník závazná.

3.  Učební plán lze modelovat variabilně podle vzdělávacích potřeb žáků a pedagogických záměrů školy, nebo časová dotace uváděná rámcovým vzdělávacím programem je vztahována ke vzdělávacím oblastem a je doplněna disponibilní časovou dotací, jejíž využití je plně v kompetenci ředitele školy.

4.  V rámci učebního plánu může v 1. – 3. ročníku probíhat výuka jednotlivých předmětů bez pevné časové dotace v menších časových celcích než jedna vyučovací hodina; jednotlivé řízené činnosti mohou být kombinovány a propojovány při zachování celkové stanovené denní a týdenní dotace pro vyučovací předměty a dodržení požadavků na odpočinek.

 

 

Poznámky k zařazení vzdělávacích oblastí do učebního plánu

 

Jazyk a jazyková komunikace

Český jazyk a literatura  jako  předmět je realizován ve všech ročnících.V 1. ročníku má předmět komplexní charakter, od 2. do 5. ročníku je členěn na Komunikační a slohovou výchovu, Jazykovou výchovu a Literární výchovu. Psaní jako součást Komunikační a slohové výchovy se realizuje zpravidla v kratších časových celcích, než vyučovací hodina. V 1. až 5. ročníku se v rámci předmětu realizují průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Environmentální výchova a Multikulturní výchova. Předmět je posílen v každém z těchto ročníků o 1 vyučovací hodinu z disponibilní časové dotace.

 

Cizí jazyk

Anglický jazyk

         předmět s časovou dotací 3 hodiny týdně je zařazen povinně od 3. do 5. ročníku.S jeho zařazením  na základě zájmu rodičů žáků  začínáme i ve   2 ročníku  s časovou dotací 1 hodinu týdně ; přednostně musí být žákům nabídnuta výuka anglického jazyka.

 

Matematika

Předmět je povinně zařazen do všech ročníků.

Ve 2. ročníku a ve 4. ročníku je předmět posílen o 1 hodinu z disponibilní časové dotace.

 

 

Informační a komunikační technologie

Učivo v 1. – 3. ročníku je realizováno jako součást jiných vyučovacích předmětů.

         Ve 4. – 5. ročníku je zařazován jako samostatný vyučovací předmět, je též spojován  s obsahem  jiných vyučovacích předmětů.

Ve 4. ročníku je předmět Informatika posílen o 1 hodinu z disponibilní časové dotace.

 

 

Člověk a jeho svět

Očekávané výstupy vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět jsou naplňovány v v 1. – 3. ročníku v  předmětu Prvouka, ve 4. – 5. ročníku v předmětech Přírodověda a Vlastivěda.

Všechny vyučovací předměty jsou posíleny z disponibilní časové dotace, posílení je určeno k realizaci 3 projektů, které zahrnují tematické okruhy průřezových témat Výchova demokratického občana, Environmentální výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.

 

 

Umění a kultura

Realizuje se v samostatných vyučovacích předmětech hudební výchova a výtvarná výchova, které jsou zařazeny ve všech ročnících.

 

Člověk a zdraví

Tělesná výchova je zařazena do všech ročníků, její týdenní časová dotace nesmí klesnout pod 2 vyučovací hodiny.

 

Tělesná výchova

V 1., 2. a 3. ročníku probíhá výuka plavání v rozsahu 20 vyučovacích hodin.

 Turnaj ve florbalu probíhá v rámci ŠD.

Výchova ke zdraví je realizována zejména v prvouce a v přírodovědě.

Zdravotní tělesná výchova je začleněna, její prvky jsou začleňovány preventivně v hodinách nebo jsou zadávány žákům se zdravotním oslabením dle potřeby.

 

 

Člověk a svět práce

Učivo vzdělávací oblasti se realizuje ve všech ročnících jako samostatný předmět pracovní činnosti.

 

Dramatická výchova

Nevyučuje se jako samostatný předmět. Je zařazena především v rámci českého jazyka. Je však i součástí dalších vzdělávacích oblastí a projektových dnů.

 

Cvičení v přírodě  4 - 5 h

Poznávání přírody v blízkém i vzdálenějším okolí školy, vytváření pozitivního vztahu k přírodě, orientace v terénu, překonávání překážek.

 

 

Branný den  2 - 4 h

Osvojování vědomostí a dovedností , jak jednat za mimořádných událostí, při ohrožení.Signály, ochrana, chování obyvatel, první pomoc,dopravní situace

 

Den pro  Zemi  3 - 5 h

Výchova k ochraně životního prostředí. Problematika recyklace odpadů. Úklid okolí školy a prostranství ve středu obce. Třídění odpadu. Sběr papíru, elektroodpadu, hliníku a vršků z PET lahví.

 

Naše obec – můj domov  2 - 4 h

Beseda  se starostou obce či obecním kronikářem, znalost kulturních památek  a institucí v obci, služeb…

 

Bezpečnost na silnici a první pomoc 2 - 5 h

Praktický výcvik v systému dopravní výchovy, bezpečné chování v silničním provozu, spolupráce s policií ČR. Návštěva dopravního hřiště pro žáky 4. ročníku a získání průkaz cyklisty.

 

Lidové zvyky a tradice 4 - 5 h

Poznávání tradic a historie našich předků, estetická výchova, manuální zručnost, advent, Čertovská škola, strojení stromečku, tradice Vánoc, Velikonoc, obecní jarmark, fašank, hody, ….

Rozvoj občanských, sociálních a komunikativních kompetencí, relaxace dětí

 

Den v knihovně  2 -  5 h

Využití služeb místní a okresní knihovny, práce s knihou, vyhledávání informací, orientace v knižním fondu

 

 

Cesty za kulturou  2 - 5 h

Využití programů v galerii, muzeu, divadle, kině

 

 

Karneval  2 – 4 h

Estetická výchova, rozvoj fantazie, praktické činnosti zaměřené k přípravě na tradiční akci, výroba masek

 

Maminka  2 – 3 h

Uplatnění prvků dramatické, tělesné, estetické a hudební výchovy

Rozvoj sociálních kompetencí

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 5. Učební osnovy

Obsah učiva v jednotlivých ročnících

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace

Cílem jazykové výchovy je zejména podpora rozvoje komunikačních kompetencí. Kultivace jazykových dovedností a jejich využívání je nedílnou součástí všech vzdělávacích oblastí. Vzdělávací oblast je realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu Český jazyk a ve 2. – 5. ročníku prostřednictvím vyučovacího předmětu Anglický jazyk.

 

Český jazyk

 

A) Výchovně vzdělávací cíle:

1. období

–          rozumět spisovné řeči mluvené, čtené i psané

–          vyjadřovat srozumitelně, zejména mluvenou řečí, myšlenky, psanou formou se vyjadřovat jen v jednoduchých větách

–          číst správně a s porozuměním texty přiměřené délkou i obsahem

–          znát příklady literárních děl vhodných pro daný věk včetně ilustrací

–          číst s porozuměním jednoduché naučné texty, pokusit se vyjádřit jejich myšlenky

–          vnímat krásu a bohatost mateřského jazyka

–          při výuce českému jazyku je třeba stále pamatovat na to, že se v tomto období vytváří vztah žáků k literatuře a jejich zájem o četbu, tedy že začíná výchova budoucích čtenářů

–          svou schopnost vyjadřovat se umět uplatnit i v prvouce, matematice i dalších vyučovacích předmětech

 

 

2.období

 

-          ovládat základní jazykové jevy pro dorozumívání v ústní i písemné podobě

-          osvojovat a rozvíjet čtenářské dovednosti

-          rozvíjet kultivovaný písemný i ústní projev

-          osvojovat si souvislé, plynulé a srozumitelné vyjadřování

-          osvojovat si pravidla pro vytváření psaných textů podle komunikačního záměru a jejich využívání v praxi

-          porozumět různým druhům textů věcné i odborné povahy

-          vnímat literaturu jako specifický zdroj poznání a prožitků

-          získávat estetické zážitky při komunikaci s vhodnými literárními texty a rozvíjet trvalý zájem o četbu

-          využívat různých zdrojů informací (slovníky, encyklopedie, internet atd.)

pro rozšiřování znalostí a dovedností

 

B) Charakteristika výuky

1. období

Cíle výuky českého jazyka jsou naplňovány:

–        komunikační a slohovou výchovou;

–        čtením a literární výchovou;

–        psaním;

–        jazykovou výchovou.

Komunikace v českém jazyce se může vhodně rozvíjet i prostřednictvím dramatické výchovy.

V komunikační výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení (mluvená i psaná), mluvit a rozhodovat se na základě vnímaných pokynů a přečteného textu. Žáci se učí výstižně formulovat a sdělovat své myšlenky, prožitky a pocity, učí se rozumět různým typům textů, jež se vztahují k nejrůznějším situacím ve škole i mimo ni.

Komunikační dovednosti žáků jsou vytvářeny nejen ve všech složkách českého jazyka, ale ve všech vyučovacích předmětech. Jednotlivé vyučovací předměty musí poskytovat dostatek prostoru k vyjadřování myšlenek a postřehů žáků k tomu, co se učí a co pozorují. Slovní zásoba je rozšiřována zejména využitím učiva prvouky, četby a vlastních zážitků. V tomto období je kladen důraz zejména na ústní vyjadřování žáků. Samostatná písemná forma vyjadřování je uplatňována od 3. ročníku. Při prvním písemném vyjadřování se používají krátké jednoduché věty o tom, co žáci prožili, nebo co dobře znají.

Pro rozvoj vyjadřovacích schopností v prvním vzdělávacím období využíváme:

–          vyprávění (o obrázku, vlastních zážitcích, přečteném textu, podle obrázkové osnovy)

–          rozhovory žáků k určitému tématu

–          formulace otázek a odpovědí k danému tématu

–          možnosti svobodného výběru způsobu vyjádření myšlenek

–          mezipředmětových vztahů

–          jednoduchých popisů z písanek, hlavně z prvoučného učiva, k psaní podobných textů

–          možnost zpracovávat „první knihy“ např.: o květinách, o ptácích aj. v co nejjednodušší podobě, volně doplněné ilustracemi, výstřižky apod., využíváme i dětských knih a encyklopedií

 

Komunikační výchova  obsahuje činnosti:

a)  receptivní, tj. čtení a naslouchání;

b)  produktivní (tvořivé činnosti), tj. mluvený a písemný projev žáka.

Při výuce čtení v tomto období se snažíme naučit všechny žáky, i průměrně nadané, číst přiměřeně náročné, umělecké i naučné texty jasně, zřetelně a s porozuměním. Při čtení textů se obohacuje slovní zásoba žáků a rozvíjí se i jejich ústní vyjadřování. Při práci s texty se spojuje výcvik čtení s rozvojem vyjadřování, se vzděláváním v různých oborech i s výchovou žáků. Čtení se využívá při poznávání přírody i života lidí a světa. Při prožívání literárních ukázek a čtení prvních knížek poznávají žáci život dětí i dospělých, učí se chápat a hodnotit jejich životní příběhy, činy, charaktery a lidské vztahy. Tím rozšiřují svoji životní zkušenost, obohacují svůj citový život. Dobrá četba zušlechuje city, ovlivňuje duševní život dětí a povzbuzuje jejich vůli.

Žáci se při čtení učí esteticky prožívat a chápat přiměřené texty, později je výrazně číst, předčítat, přednášet, vyprávět, někdy i ilustrovat, něco podle popisu vyrobit, jindy text dramatizovat. Při čtení, poslechu a recitaci se zjemňuje smyslové vnímání žáků, např. sluch pro zvukovou stránku jazyka, bystří se pozorování, rozvíjí se představivost a fantazie, cvičí se pamě žáků, rozvíjí se pojmové i obrazné myšlení, ústní vyjadřování.

V literární výchově seznamujeme žáky s literární tvorbou vhodnou pro mladší školní věk včetně ilustrací.

Při výuce psaní v tomto období získají žáci správné psací dovednosti, základy čitelného, přiměřeně hbitého a úhledného rukopisu. Píší slova a texty vhodného a žákům přiměřeného obsahu, který vyjadřuje zkušenosti žáků nebo poznatky získané v jiných vyučovacích předmětech. Písanky připravené pro toto období se zaměřují na psaní s porozuměním.

V jazykové výchově se žáci v 1. období učí prostě a jasně vyjadřovat spisovným jazykem, s využitím slovní zásoby odpovídající jejich věku a zároveň poznávají elementární základy mluvnické stavby jazyka a osvojují si základní pravopisné jevy. Dbá se na rozvoj jejich slovní zásoby a postupně se vytváří návyky správné spisovné výslovnosti.

Jazykové vyučování má velký význam pro rozvoj myšlení žáků, nebo se při něm učí jazykové a pravopisné jevy pozorovat, srovnávat, třídit i zobecňovat. Nejprve se seznamují s konkrétními jazykovými jevy, pozorují je, hovoří o nich. Tak dochází k mnoha elementárním zobecněním a procvičování poznaných jazykových a pravopisných jevů. Pozornost je věnována výcviku v pravopise lexikálním.

Ústní i písemné vyjadřování se při činnostní výuce rozvíjí pokud možno v souvislosti s poznáváním skutečností, které děti obklopují. Žáci zpočátku při samostatném vyjadřování reagují na otázky a pokyny učitele, později vytvářejí krátké souvislé projevy na témata blízká jejich zájmům a zkušenostem.

V hodinách českého jazyka tohoto období nejsou ostré hranice mezi učivem mluvnice, slohového výcviku, literární výchovy a psaní. Je potřeba si uvědomovat vzájemnou prostupnost a propojenost těchto složek českého jazyka. Je-li k tomu vhodná příležitost, lze složky českého jazyka zpestřit dramatickou výchovou.

2. období

 

Cíle výuky českého jazyka a literatury jsou naplňovány

komunikační a slohovou výchovou

čtením a literární výchovou

psaním

jazykovou výchovou

 

V Komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu.

 

V literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, formulovat vlastní názory o přečteném díle. Postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti interpretace literárního textu.

 

Při výuce psaní získávají žáci správné psací dovednosti, rozvíjí čitelný, hbitý a úhledný rukopis.

 

V jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem srozumitelného vyjadřování.

Český jazyk se tak od počátku vzdělávání stává nejen nástrojem k získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání. Složky českého jazyka lze zpestřit  dramatickou výchovou.

 

Dramatická výchova rozvíjí tvořivost děti a přispívá k obohacení jejich slovní zásoby. S její pomocí učíme žáky volně, beze strachu, svými slovy vyjadřovat myšlenky a názory nejen v českém jazyce. Pomocí dramatické výchovy se žáci učí slušnosti, vzájemnému respektování i tvořivému řešení praktických situací. Přitom se učí též cítit s druhými, vzájemně si pomáhat. Uplatňujeme tak snadno ve výuce prvky etické výchovy.

Dramatická výchova v 1. období základního vzdělávání

Pomocí dramatické výchovy:

–          rozvíjíme u dětí jejich tvořivost

–          učíme je volně bez strachu, svými slovy vyjadřovat myšlenky a názory nejen v českém jazyce a literatuře, ale i v dalších vyučovacích předmětech

–          rozvíjíme a obohacujeme slovní zásobu žáků

–          učíme žáky tvořivě řešit praktické problémy

–          vedeme žáky k slušnosti a respektování spolužáků, rodičů i ostatních dospělých v jejich okolí

–        žáci mohou prožívat různé situace, naučit se cítit s druhými a pomáhat si navzájem

Dramatická výchova v 2. období základního vzdělávání

Pomocí dramatické výchovy:

-          učíme žáky pracovat s dechem, správné tvoření hlasu, držení těla, verbální a neverbální komunikace spolupráce,

-          učíme žáky komunikaci v běžných životních situacích, v herních situacích a v situacích skupinové inscenační tvorby

-          využíváme improvizované situace a minipříběhy; přednes

-          učíme žáky vstoupit do role a v herní situaci přirozeně a přesvědčivě jednat a správně se

-          vyjadřovat

 

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících :

 

Vyučovací předmět : Český jazyk

I.období  1. – 3. ročník

1.ročník

 

Časová dotace : 9 hodin týdně

 

Jazyková výchova:

Přípravné období čtení

Žák:

Rozlišuje zrakem tvary stejné a odlišné, určuje pravou a levou stranu, dokáže se orientovat prakticky v pojmech nahoře - dole, vzadu - vpředu, před - za, nad - pod ap.

Umí určit hlásku na začátku a konci slova, postupně vyjmenuje všechny hlásky ve slově. Naopak dokáže z hlásek sestavit slovo.

Pozná své jméno psané velkými tiskacími písmeny. Přiřadí písmena k obrázkům podle začátku slova. Dokáže vytvářet písmena z prstů, z vlastního těla, z modelíny, ze špejlí, z drátku.

Čte velkou tiskací abecedu. Dokáže se orientovat na stránce v knize. Rozumí pojmu stránka, řádek,  článek, písmeno, slovo, věta.  Přiřazuje obrázky ke slovům. Skládá slova z přeházených písmen. Doplňuje chybějící písmena do slov. Umí přečíst slabiky di -dy, ti - ty, ni -ny a slabiky dě - tě - ně - bě - pě - vě -mě.

 

Čtení a psaní písmen slov a vět

Po celé toto období se učí uvolňovat ruku před psaním. Umí správně sedět a držet psací potřeby (praváci i leváci).

Opisuje správné tvary písmen (slov a vět) velké tiskací abecedy tužkou. Píše podle diktátu písmena a krátká slova. Přiřazuje malá tiskací písmena k velkým - nejdříve ta podobná (např. Vv, Oo, Zz..), potom zbývající. Rozlišuje délku samohlásek. Zároveň se tato písmena učí psát psacím písmem. Zkouší psát tvary ve vzduchu, mokrým štětcem na tabuli, fixem na tabulku, tužkou na papír, tužkou  (později perem)  do sešitu. Píše slova (max. 6 písmen), poté i věty. Vědomě začíná větu velkým písmenem a končí tečkou. Ovládá psací abecedu mimo písmen X, W, Q. Píše opis, přepis i diktát. Kontroluje svůj vlastní písemný projev.

Na konci roku čte krátká slova plynule, delší hláskuje.

 

 

Komunikační a slohová výchova

Uvědoměle se naučí správnému dýchání, trénuje si pamě na krátkých textech, vyslovuje pečlivě a správně všechny hlásky (spolupráce s logopedem). S názorem učitele opakuje rytmická cvičení (hra na tělo). Volí vhodné tempo a hlasitost řeči.

Dokáže naslouchat ostatním. Volí vhodné verbální prostředky při řešení situací ve škole i mimo školu. Učí se slušnou formou odmítat a říkat „ne“. Zkouší si tyto situace nanečisto v podobě scének ve škole. Umí vyjádřit své přání, dokáže se omluvit, pozdravit, poprosit o pomoc, poděkovat, vyřídit jednoduchý vzkaz. Respektuje pravidla rozhovoru, neskáče do řeči druhému (nejen dospělému). Učí se základům nonverbálního vyjadřování (řeč těla).

Nahrazuje slova v textu slovy stejného významu. Vypravuje krátký příběh vlastní nebo reprodukuje čtený text.

 

Literární výchova a čtení

Rozlišuje pojmy -  básnička, pohádka, příběh, tvoří dvojice slov, která se rýmují.

Umí naslouchat čtenému textu. Rozlišuje dobro a zlo, vysvětlí ponaučení z příběhu, vyjmenuje kladné a záporné postavy. Zařadí postavu do správné pohádky. Nakreslí ilustraci k příběhu. Sestaví z několika obrázků osnovu příběhu a vypravuje podle ní. Učí se dramatizovat scénky podle příběhu. Čte a přednáší zpaměti krátké texty přiměřené věku. Navštěvuje divadelní představení a hovoří o svých zážitcích.

 

Předslabikářové období:

–        rozvíjení řeči s využitím žákovských zkušeností

–        přípravná zraková a sluchová cvičení

–        poslech čtených a vyprávěných pohádek

–        dramatizace jednoduchých pohádek, zvláště takových, ve kterých se některý motiv opakuje

–        memorování říkanek a básniček zpaměti, využití znalostí žáků z předškolního věku

–        krátká vypravování žáků podle jejich zážitků a pozorování

–        odpovědi na otázky

–        náprava vadné výslovnosti nápodobou

–        sluchová analýza a syntéza slabik ve slova, např. hádanky typu: „Je to hodně stromů a je to l-e-s. Co je to?“

–        poznávání prvních souhlásek a samohlásek na začátku nebo na konci slova

–        poznávání a čtení malých a velkých písmen: M, L, S, P, A, O, U, E, I

–        začátky psaní v tomto období úzce souvisí s výukou čtení:

    • uvolňovací cviky

    • základní návyky při psaní

• příprava k psaní písmen – psaní jednotlivých prvků písmen a číslic (čáry, oblouky, zátrhy, ovály, kličky, vlnovky)

Slabikářové období:

–        pokračujeme v rozvíjení vyjadřování žáků

–        seznamujeme žáky s lidovými pohádkami, rozpočitadly, říkankami, hádankami, vybrané se učí zpaměti, vyprávějí i dramatizují

–        předčítáme příběhy ze života dětí, z přírody, o zvířatech, propojujeme je s výukou prvouky a výtvarné i hudební výchovy

–        cvičíme schopnost naslouchat a něco si z příběhu zapamatovat, zapamatované vyjádřit mluveným, výtvarným nebo i pohybovým projevem

–        necháme též žáky vyjadřovat své individuální pocity z četby

–        pozornost věnujeme srozumitelnosti řeči žáků, nenásilně podporujeme správnou výslovnost

–        učíme žáky základní pravidla, která by měli respektovat při rozhovoru

–        výuka čtení – požadavek jasného zřetelného čtení s porozuměním uplatňujeme od čtení prvních slov:

• čtení otevřených slabik a slov složených z písmen poznaných v předslabikářovém období;

• činnosti s písmeny skládací abecedy

• čtení dvojslovných, nejvýše trojslovných vět z poznaných slov

• postupné poznávání dalších hlásek a písmen

• čtení slabik, slov a krátkých vět

• čtení psacího písma

• čtení krátkých celků, obsahem dětem přiměřených

• čtení s porozuměním v průběhu roku podporujeme tvořením vět s danými slovy, kresbou k některým slovům a větám, odpověďmi na otázky k obsahu jednoduché věty, plněním krátkých a jasných napsaných pokynů

• řazení ilustrací podle dějové posloupnosti

–        nácvik psaní malých a velkých písmen ve spojení se čtením

• psaní slabik a krátkých slov s jednoduchými spoji

• opis a přepis písmen, slabik, slov a krátkých vět, náročnost vět je nutné volit podle individuálních možností žáků

• psaní snadných a foneticky jasných slov podle diktátu po předcházející sluchové analýze a syntéze

–        z hlediska potřeb čtení a psaní rozlišujeme věty, slova, slabiky, hlásky (písmena)

 

2.ročník

 

Časová dotace : 10 hodin týdně

Jazyková výchova

Rozlišuje grafickou a zvukovou podobu slova, člení slova na slabiky, hlásky. Skládá slova z hlásek, slabik, skládá ze slov věty. Rozlišuje druhy vět podle postoje mluvčího a vybírá vhodné prostředky k jejich tvoření. Odlišuje  krátké a dlouhé samohlásky,  rozlišuje význam slova podle délky samohlásky (např. drahá a dráha). Prakticky využívá slov opačného a podobného významu, slova souřadná, nadřazená a podřazená.  Porovnává a třídí slova podle různých hledisek (počet slabik, počet hlásek, význam slova a podobně). Užívá správných tvarů ohebných slov v textu.

Vyjmenuje samohlásky krátké a dlouhé, souhlásky tvrdé, měkké i obojetné.  Odůvodní a správně napíše i/y po tvrdých a měkkých souhláskách.

Zdůvodní a správně napíše ve slovech ú/ů. 

Píše správně slabiky dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě.

Umí používat velká písmena na začátku vět a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování.

Vyhledá a rozliší podstatná jména, slovesa a předložky. Tvoří s nimi věty.

Vyjmenuje zpaměti abecedu a dokáže řadit slova podle abecedy podle prvního (druhého, třetího) písmene. Umí hledat v abecedním rejstříku.

Zdůvodní a správně píše slova s párovou souhláskou na konci i uvnitř (b-p, d-t, ď-, z-s, ž-š, h-ch, v-f).

Píše úhledně všechna písmena psací (velká i malá) i tiskací (velká)  abecedy.

 

Komunikační a slohová výchova

Čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti. Čte se správnou intonací. Rozumí textu a reprodukuje jeho obsah. Dokáže se v textu orientovat, vyhledávat odpovědi na otázky, hledá klíčová slova. Umí číst v rolích, rozlišuje přímou řeč.

Umí napsat adresu, krátký dopis, pozdrav, blahopřání, vzkaz. Tvoří smysluplné bohaté věty k obrázkům. Nahrazuje slova jiným výrazem. Pracuje s obrázkovou osnovou (řadí, vypráví). Odstraňuje přebytečná slova v textu.

Popisuje předmět, obrázek, osobu, zvíře, pracovní postup.

 

Literární výchova a čtení

Poslouchá uvědoměle literární texty. Čte samostatně knihy a zaznamenává si jejich název, jméno spisovatele, jméno ilustrátora do deníčku. Kreslí ke knize vlastní ilustraci. Vypráví, co se mu v knížce líbilo, hledá a předčítá dětem zajímavou část knihy.  Rozlišuje pojmy- básnička, říkadlo, pohádka, příběh, odlišuje verše,  tvoří  samostatně slova, která se rýmují.

Seznámí se se systémem půjčování knih ve veřejných knihovnách.

Přednáší zpaměti texty přiměřené jeho věku. Rozlišuje a používá pojmy - pohádka, hádanka, říkanka, báseň, sloka, rým, verš, kniha, knihovna, knihkupectví, čtenář, básník, spisovatel, ilustrátor, divadlo, herec, jeviště, hlediště, režisér, divadelní hra, hlavní postavy.

Navštěvuje divadelní a filmová představení a vypráví o nich.

 

Dokončení prvopočátečního čtení:

–        postupný přechod od vázaného slabikování k správnému plynulému čtení slov, jednoduchých vět a krátkých textů

–        důraz na porozumění čtenému, odpovědi na otázky

–        dodržování pomlky po tečce, přirozená intonace

–        správné čtení předložek se slovem

–        vyhledávání slov, určitých myšlenek apod. v přečteném textu

 

Rozvoj čtenářských schopností:

–        správné a plynulé čtení krátkých i delších vět, nácvik správného dýchání při čtení

–        čtení textů délkou i obsahem přístupným věku žáků

–        při opakovaném čtení dbát na intonaci

–        objasňování významu slov, čtení s porozuměním

–        vyhledávání slov vyjadřujících určitý vztah nebo myšlenku

–        vyprávění obsahu krátkého přečteného textu přiměřené obtížnosti

–        vyjadřování obsahu textu obrázky a jejich řazení za sebou (obrázková osnova)

–        přednes krátkých básní s jasným obsahem, které se žáci učí nazpamě

–        plnění úkolů z čítanky, motivace žáků, práce podle rozhodnutí žáka – individualizace,

      rozvíjení ústního, písemného i výtvarného vyjadřování žáků

–        vyprávění podle obrázků

–        vyprávění o osobním pozorování a příhodách ze života

–        spojení čtení se psaním a prvoukou, rozvoj komunikačních dovedností

–        vytváření svých vlastních zápisů z pozorování přírody, např. listy o květinách doplněné kresbou nebo vystřiženým obrázkem - moje první kniha, zápisy o stromech aj.

–        čtení přístupných dětských knih, vyprávění jejich obsahu, ilustrace ke knížce

 

Psaní:

–        procvičování tvarů písmen

–        psaní slabik, slov a jednoduchých vět

–        důraz na psaní s porozuměním

–        první krátké písemné vyjadřování žákovských pozorování a zkušeností

–        spojování výrazů podle významu, zápis a samokontrola

–        využívání dovednosti psát při různých jednoduchých zápisech

 

Jazyková výchova a základní pravopisné jevy:

–        vyjádření myšlenky

–        seznámení s abecedou (práce s ní s oporou o napsanou abecedu)

–        odpověď celou větou na otázky, druhy vět

–        tvoření vět s danými slovy a k dané situaci

–        pravopis věty (velké začáteční písmeno, interpunkční znaménka na konci věty)

–        slovo, slabika, hláska, písmeno, slovní význam

–        samohlásky, souhlásky, dvojhlásky

–        výslovnost a psaní krátkých a dlouhých samohlásek

–        psaní a výslovnost slabik tvrdých

–        psaní a výslovnost měkkých slabik

–        psaní souhlásek uprostřed a na konci slov (znělé a neznělé)

–        psaní skupin dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě

–        příprava na poznávání podstatných jmen a dějových sloves, zjišování, která slova v souvislém textu označují osoby, zvířata nebo věci a která slova vyjadřují, co osoby, zvířata a věci dělají;

–        čtení a psaní předložek

–        vlastní jména osob

Témata pro rozvoj ústního a písemného vyjadřování žáků vybíráme hlavně z jejich života, z přírody, můžeme volit i témata o práci a hrách. Žáci mohou vypravovat své příběhy podle obrázků, podle společně sestavené osnovy i podle své fantazie.

Rozvoj vyjadřovacích schopností prolíná celou výukou českého jazyka. V 2. ročníku klademe důraz hlavně na ústní vyjadřování žáků. Dáváme jim dostatek prostoru, aby mohli své názory prezentovat před spolužáky, aby mohli navzájem o určitých jevech diskutovat a zdůvodňovat je. Důležitá jsou mluvní cvičení, která se dají do výuky českého jazyka zařazovat často. Žáci při nich projevují, jak rozumí mluvnickým jevům i jak rozumí čtenému textu.

 

3. ročník

Časová dotace: 8 hodin týdně

Literární výchova a čtení

Čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti. Čte se správnou intonací, člení text, frázuje. Rozumí přečtenému a reprodukuje jeho obsah. Dokáže se v textu orientovat, vyhledávat odpovědi na otázky, hledá klíčová slova. Orientuje se literárních druzích a v žánrech - poezie a próza, pověst, povídka, pohádka, bajka.

Poslouchá uvědoměle literární texty. Čte samostatně knihy a zaznamenává si jejich název, jméno spisovatele, jméno ilustrátora do deníčku. Kreslí ke knize vlastní ilustraci. Píše hlavní a vedlejší postavy. Vypráví, co se mu v knížce líbilo, hledá a předčítá dětem zajímavou část knihy. 

Půjčuje si knihy. Umí se orientovat v knihovně s pomocí knihovnice.

Přednáší zpaměti texty přiměřené jeho věku.

Navštěvuje filmová a divadelní představení.

Vypráví zážitky z divadelního, filmového představení, dovede shrnout  jejich obsah.

 

Rozvoj čtenářských dovedností:

–        správné, plynulé a uvědomělé čtení krátkých vypravování, ukázek z knih vhodně rozdělených na části; básní, bajek, pohádek přístupných chápání žáků

–        výrazné čtení (po přípravě s učitelem) krátkých vypravování a básní s využitím intonace podle smyslu čteného textu, čtení s porozuměním

–        tiché čtení (bez pohybu rtů) krátkých textů s jednoduchým dějem se samostatným způsobem zpracování otázek a úkolů, jimiž učitel kontroluje, jak žáci pochopili obsah přečteného článku (podle individuálních schopností žáků)

–        objasňování významu slov a slovních spojení

–        vyhledávání slov, výrazů, vlastních jmen v přečteném textu

–        sestavování obrázkových osnov krátkého vypravování nebo přečteného článku a vyprávění jednoduchého příběhu podle nich

–        vymýšlení názvů pro části povídek

–        reprodukce vypravování a naučných textů nebo jejich částí

–        vyprávění pohádek i vymýšlení pohádek žáky, odlišení pohádky od ostatních vyprávění

–        vyjadřování obsahu ilustrací k přečtenému textu

–        krátké vyprávění vlastního zážitku

–        pokus o vyprávění přečtené události ze stanoviska některé z jednajících osob

–        výrazný přednes krátkých básní nebo krátkých příběhů, které se žáci učí zpaměti

–        čtení dětských knih přiměřených věku – zapsaní a pamatování si jména autora, názvu knihy, vyjádření obrázkem nebo několika větami toho, co žáka z knihy zaujalo

–        osvojování si dovednosti odpovídat na otázky k obsahu přečtené knihy

Psaní:

Procvičování psaní tvarů písmen a jejich spojení na předepsaných slovech navzájem spojených nějakým významem. Např.: nářadí, které má tatínek; stromy, o kterých se učíme, apod. (psaní s porozuměním).

Dbáme na dodržování správných tvarů písmen, rovnoměrných vzdáleností mezi písmeny ve slovech i mezer mezi slovy na řádku i zachovávání stejného sklonu písma.

Pozvolna se snažíme při dodržení úhlednosti písma psaní zrychlovat.

Dbáme na dodržování základních hygienických návyků při psaní.

Jazyková výchova:

Opakujeme to, co se žáci v předešlém ročníku naučili:

–        věta, slovo, slabika, písmeno

–        činnosti s abecedou

–        pravopis věty (velké písmeno na začátku, interpunkční znaménko na konci)

–        výslovnost a psaní krátkých a dlouhých samohlásek a slabik

–        psaní slov s tvrdými a měkkými slabikami

–        psaní skupin dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě samostatně, ve slovech i slovních spojeních

–        psaní souhlásek uprostřed a na konci slov (znělé a neznělé)

Učební látka, se kterou se žáci 3. ročníku nově seznamují nebo ji rozšiřují:

–        význam slov

–        obojetné slabiky

–        pravopis i, í / y, ý po obojetných souhláskách uvnitř slova – vyjmenovaná slova

–        procvičování pravopisu základních vyjmenovaných slov a jasně z toho vyplývajících slov příbuzných, užívaných v životě – porozumění významu slov a slovních spojení

–        pravopis vlastních jmen – jednoduché typy

–        seznámení se slovními druhy a jejich rozlišování v základním tvaru

–        užívání správných gramatických tvarů podstatných jmen a sloves v mluveném projevu

–        výslovnost a psaní znělých a neznělých souhlásek na konci a uprostřed slov

–        poznávání podstatných jmen, jako pojmenování osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů

     (rod a číslo podstatných jmen), pádové otázky

–        poznávání sloves (osoba, číslo, čas)

Pravopis vyjmenovaných slov prolíná výukou 3. ročníku až do konce roku. Toto učivo je třeba procvičovat krátce, často, s porozuměním a vysvětlováním. Důraz je třeba dát na tvořivou práci žáků s vyjmenovanými slovy a jejich aplikaci též v jiných vyučovacích předmětech.

Vhodným způsobem je třeba s výukou vyjmenovaných slov propojovat poznávání slovních druhů a pravopis vlastních jmen. Jednotlivé okruhy učiva se neprobírají jako izolované celky, ale navzájem se prolínají. Velký význam má předučování některého učiva už v 1. a 2. ročníku ve formě pozvolného seznámení s učivem.

Komunikační a slohová výchova

Umí komunikovat se spolužáky a s dospělými. Dokáže zdravit, omluvit se, požádat o pomoc, poděkovat. Zná a v praxi realizuje společenská pravidla chování v prostorách školy (umí požádat o uvolnění cesty, nechává projít dveřmi dospělou osobu atd.). Dokáže stručně a jasně mluvit do telefonu.

Umí napsat a odeslat dopis a pohlednici s dodržením formy a samostatným napsáním adresy.

Obohacuje si aktivně slovní zásobu, nahrazuje slova slovy stejného významu. Odstraňuje přebytečná slova. Nahrazuje opakující se slova jinými. Umí použít slova stejně znějící ve větách. Umí setřídit slova podřazená ke slovu nadřazenému. Vypravuje vlastní příhodu, snaží se odstranit přebytečná a opakující se slova. Reprodukuje přečtený text, zapojuje fantazii k dotvoření konce příběhu.

Pracuje s obrázkovou osnovou, tvoří jednoduché věty (osnovu). Dokáže text rozčlenit na části. Vypravuje podle osnovy.

Popisuje předmět, obrázek, osobu, zvíře, pracovní postup.

 

 

D) Očekávané výstupy na konci 1. období:

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA

Žák:

–        plynule čte s porozuměním nahlas i potichu texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

–        porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti

–        respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru

–        pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost

–        v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči

–        volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích

–        na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev

–        zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním

–        píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky; kontroluje vlastní písemný projev

–        píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení

–        seřazuje ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh

–        přednáší zpaměti báseň

JAZYKOVÁ VÝCHOVA  a psaní

Žák:

–        rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky

–        porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná

–        porovnává a třídí slova podle zobecněného významu - děj, věc, okolnost, vlastnost

–        rozlišuje slovní druhy v základním tvaru

–        užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves

–        spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy

–        rozlišuje věty v mluveném i psaném projevu, velké písmeno na začátku věty

–        rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky

–        odůvodňuje a píše správně: i/y po tvrdých a měkkých souhláskách

–        seznamuje se s psaním správného y – i  po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech;

–        píše správně běžná slova s  dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě

–        zdůvodňuje a správně píše slova s  ú/ů - mimo morfologický šev;

–        píše velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování

–        osvojuje si základní pravopis

 

 

LITERÁRNÍ VÝCHOVA

Žák:

–        čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku

–        vyjadřuje své pocity z přečteného textu

–        rozlišuje texty psané v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění

–        poznává texty krásné literatury a texty naučné

–        pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností

–        si uvědomuje potřebu výrazného a zřetelného čtení a správné výslovnosti

 

Vyučovací předmět :Český jazyk

II.období   4. a 5. ročník

 

 

4.ročník

 

Časová dotace : 7 hodin týdně

Jazyková a komunikativní výchova

Žáci opakují, co se v předešlém roce naučili:

–        procvičování pravopisu základních vyjmenovaných slov a jasně z toho vyplývajících slov příbuzných, užívaných v životě – porozumění významu slov a slovních spojení

–        pravopis vlastních jmen – jednoduché typy

–        seznámení se slovními druhy a jejich rozlišování v základním tvaru

–        užívání správných gramatických tvarů podstatných jmen a sloves v mluveném projevu

–        výslovnost a psaní znělých a neznělých souhlásek na konci a uprostřed slov

–        poznávání podstatných jmen, jako pojmenování osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů

     (rod a číslo podstatných jmen), pádové otázky

–        poznávání sloves (osoba, číslo, čas)

 

Učební látka, se kterou se žáci 4. ročníku nově seznamují nebo ji rozšiřují:

 

Tvarosloví

V textu bezpečně najde a určuje podstatná jména, přídavná jména, slovesa a předložky.

Seznamuje se s neohebnými slovními druhy – příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce, vyhledává jejich příklady v textu.

Ohebné slovní druhy – zájmena a číslovky rozpoznává v textu (neurčuje druhy a neskloňuje je). V textu přiměřené obtížnosti určuje všechny slovní druhy.

U podstatných jmen samostatně určuje mluvnické kategorie – pád, číslo, rod.

Seznamuje se s vzory podstatných jmen, přiřazuje slova ke vzorům, určuje životnost podstatných jmen rodu mužského podle algoritmu.

Rozlišuje spisovné a nespisovné tvary slov, skloňuje podstatná jména s pomocí přehledu skloňování jednotlivých vzorů.

Odůvodňuje psaní koncovek podstatných jmen, správně píše i, y v koncovkách podstatných jmen, slova podle vzoru předseda a soudce pouze zařazuje ke vzorům.

U sloves určitých procvičuje a zlepšuje určování mluvnických kategorií osoba a číslo, seznamuje se s kategorií čas a samostatně určuje.

K infinitivu (neurčitku) utvoří sloveso určité a naopak.  Učí se psaní i, í ve slovesech (kreslí, kreslil, prosí, prosil, zlobí, zlobil …)

Učí se časovat a časuje slovesa v čase budoucím a minulém, tvoří a píše správné tvary sloves (bez návaznosti na pravopis u sloves v čase minulém).

 

 

Slovní zásoba a tvoření slov

 Vyhledává, tvoří a aktivně používá slova jednoznačná a mnohoznačná, protikladná (antonyma), souznačná (synonyma), souzvučná (homonyma), nadřazená, podřazená a souřadná.

Rozlišuje zvukovou a psanou podobu slov.

Rozlišuje slova spisovná a nespisovná, pozná a rozliší spisovné a nespisovné tvary slov.

V psaném projevu používá spisovné tvary slov a slova spisovná.

Vyhledá v textu slova nespisovná a nahrazuje je tvary spisovnými.

Rozlišuje u slov citové zabarvení, odliší slova hanlivá a lichotivá.

Rozpozná části slova – kořen, předponu a příponovou část, pomocí předpon a příponových částí tvoří slova odvozená od daného kořene.

Odlišuje předpony a předložky – nad…, pod…, od…, před…, roz…, bez…, vz...; správně píše slova s předponami a s předložkami

Skladba

Upevňuje si dovednost rozlišování věty jednoduché a souvětí podle počtu sloves v určitém tvaru.

U souvětí vyhledává slovesa určitá, spojovací výrazy a určuje podle toho počet vět v souvětí.

Naznačí stavbu souvětí pomocí větného vzorce (V= věta, číslice = pořadí věty v souvětí, všechna znaménka ve větách).

Samostatně vytváří souvětí podle jednoduchého vzorce (Když V1, V2.).

Užívá vhodné spojovací výrazy, podle potřeby projevu je obměňuje.

Seznamuje se s nejčastějšími spojkami (když, ale, že, protože + zájmeno který) a získává dovednost psaní čárky před těmito spojovacími výrazy.

Ve větě vyhledává základní skladební dvojici a rozliší podmět a přísudek.

Seznamuje se s neúplnou základní skladební dvojicí (pojem nevyjádřený podmět), dohledává a určuje podmět podle předcházejících vět nebo ze situace.

 

Pravopis

Docvičuje a opakuje pravopis vyjmenovaných slov.

Zdůvodňuje a píše i, y nejen ve vyjmenovaných slovech, v jejich tvarech, ale i ve slovech příbuzných.

Upevňuje pravopis i, y ve dvojicích slov souzvučných (homonym).

V psaném projevu docvičuje správné užití i, y ve slovech po obojetných souhláskách a koncovkách ohebných slov (podstatných jmen, sloves – kromě shody přísudku s podmětem).

 

Literární výchova a čtení

Docvičuje plynulost a techniku čtení.

Vyhledává informace v učebnicích, naučné literatuře či v encyklopediích

 

Volně reprodukuje text podle svých schopností.

Přednáší vhodné literární texty zpaměti.

Snaží se vyjádřit a zaznamenat své dojmy z četby anebo poslechu literárního díla.

Samostatně nebo v kolektivu spolužáků se pokouší o dramatizaci textu.

Seznamuje se se základními pojmy literární teorie

pohádka, hádanka, říkanka, báseň

spisovatel, kniha, ilustrátor, čtenář

divadlo, film, herec, režisér

verš, rým, přirovnání

Navštěvuje filmová a divadelní představení, podobně dramatizuje příběhy přiměřené věku.

 

Komunikační a slohová výchova

 

Čtení a naslouchání

Čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas.

Zlepšuje dovednost tichého čtení s porozuměním, odpovídá na otázky k textu buď samostatně, nebo výběrem z možností, učí se z textu vybírat hlavní body a důležitá slova.

Procvičuje praktické naslouchání při komunikaci s další osobou. Posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení.

Zdokonaluje se ve věcném naslouchání (soustředěné a aktivní), reaguje otázkami.

 

Mluvený projev

Aktivně používá komunikační žánry – pozdraví, osloví kamarády i dospělého, správně formuluje omluvu, prosbu a vzkaz, snaží se vést dialog. Reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta.

Umí se telefonovat. Dovede správně vést telefonický dialog, zanechá vzkaz na záznamníku.

Učí se používat při mluveném projevu přiměřená gesta a mimiku, vyjadřuje se též pomocí souvětí.

 

 

Písemný projev

Aktivně používá základní hygienické návyky psaní a techniku psaní.

Přiměřené věku upravuje text a funkčně používá barev při zápisu textu.

Píše správně po stránce obsahové a formální jednoduché žánry písemného projevu

adresa, blahopřání, pozdrav

oznámení, pozvánka

Zná různé druhy popisů - popis, pracovní postup činnosti

jednoduché tiskopisy – podací lístek

Sestavuje osnovu projevu, člení text na odstavce – společná práce

Umí napsat dopis s vhodným oslovením a správnou adresou

Snaží se aktivně používat známý pravopis, vhodně volí slova, slovní spojení, využívá své slovní zásoby, rozlišuje spisovná a hovorová slova a správně je používá.

 

 

 

5.ročník

 

Časová dotace : 7 hodin týdně

 

Jazyková výchova

 

Opakujeme to, co se žáci v předešlém ročníku naučili:

V textu bezpečně určuje podstatná jména, přídavná jména, slovesa,

Rozpoznává zájmena, číslovky, příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce.

V textu přiměřené obtížnosti určuje všechny slovní druhy.

U podstatných jmen samostatně určuje mluvnické kategorie – pád, číslo, rod.

Zná vzory podstatných jmen, přiřazuje slova ke vzorům, určuje životnost podstatných jmen rodu mužského.

Skloňuje podstatná jména s pomocí přehledu skloňování jednotlivých vzorů.

Odůvodňuje psaní koncovek podstatných jmen, správně píše i, y v koncovkách podstatných jmen, slova podle vzoru předseda a soudce pouze zařazuje ke vzorům.

U sloves určitých zlepšuje určování mluvnických kategorií osoba a číslo, čas a samostatně určuje.

K infinitivu (neurčitku) utvoří sloveso určité a naopak.

Učí se časovat a časuje slovesa v čase budoucím a minulém, tvoří a píše správné tvary sloves (bez návaznosti na pravopis u sloves v čase minulém).

 

Učební látka, se kterou se žáci 5.ročníku nově seznamují či ji rozšiřují:

 

Slovní zásoba a tvoření slov

 Vyhledává, tvoří a aktivně používá slova jednoznačná a mnohoznačná, protikladná (antonyma), souznačná (synonyma), souzvučná (homonyma), nadřazená, podřazená a souřadná.

Rozlišuje zvukovou a psanou podobu slov.

Rozlišuje slova spisovná a nespisovná, pozná a rozliší spisovné a nespisovné tvary slov.

V psaném projevu používá spisovné tvary slov a slova spisovná.

Vyhledá v textu slova nespisovná a nahrazuje je tvary spisovnými.

Rozlišuje u slov citové zabarvení, odliší slova hanlivá a lichotivá.

Rozpozná části slova – kořen, předponu a příponovou část, pomocí předpon a příponových částí tvoří slova odvozená od daného kořene.

Odlišuje předpony a předložky – nad…, pod…, od…, před…, roz…, bez…, vz...; správně píše slova s předponami a s předložkami

 

 

Jazyková výchova

Tvarosloví

Vyhledá v textu slovo vícevýznamové, vysvětlí jeho další významy.

Určí slovní druh vyznačeného slova ve větě (kromě částic).

Bezpečně určí základní části slova, rozliší slovo základové a odvozené.

Tvoří slova pomocí předpon, přípon i koncovek. Určí kořen slova, část příponovou a předponovou a koncovku.

Skloňuje podstatná jména podstatná jména obecná a vlastní. Užívá frekventovaná slova přejatá.

Tvoří slova se samohláskovými a souhláskovými změnami.

Odliší předponu a předložku, příponu a koncovku.

V textu vyhledá slovesné tvary a rozliší tvary jednoduché (tvořené jedním slovesem a zvratná slovesa) a tvary složené (vyjádřeny více slovy).

Časuje slovesa v čase přítomném, budoucím a minulém, tvoří a píše správné tvary sloves (bez návaznosti na pravopis u sloves v čase minulém).

Seznamuje se s kategorií způsob – oznamovací, rozkazovací, tvoří gramaticky správné tvary sloves v rozkazovacím způsobu.

Samostatně určuje mluvnické kategorie sloves – osoba, číslo, čas, způsob.

Rozlišuje a správně určuje slovesa a podstatná jména slovesná.     

V textu přiměřené náročnosti určuje všechna slova ohebná i neohebná.

Podstatná jména skloňuje podle vzorů (nově předseda a soudce), odůvodňuje psaní y/i v koncovkách.

U podstatných jmen v textu přiřazuje rod i životnost, číslo, pád a vzor.

U sloves určuje nebo tvoří osobu, číslo, čas a způsob (i podmiňovací).

Má základní znalosti o předponách s-, z-, vz- a jejich psaní.

Samostatně určí přídavná jména, určí jejich druh (tvrdá, měkká a přivlastňovací), skloňuje přídavná jména podle vzoru mladý a jarní, odůvodní pravopis koncovek.

Pozná zájmena a číslovky jako slovní druh (neskloňuje).

Rozezná a vhodně užívá ohebná a neohebná slova.

Nezapomíná na grafické odlišení vět, přímé řeči.

Skladba

Vyhledá ve větě základní skladební dvojici.

V jednoduché větě rozliší podmět vyjádřený – holý, rozvitý, všeobecný, několikanásobný a podmět nevyjádřený, který dohledá.

Pozná nebo tvoří přísudek holý, rozvitý, slovesný, jmenný a několikanásobný.

Tvoří a v textu vyhledá větu jednoduchou a souvětí.

V souvětí určí počet vět, spojovací výrazy a odůvodní psaní znamének v textu.

Spojí věty v souvětí pomocí vhodného spojovacího výrazu.

Rozšiřuje zásobu spojovacích výrazů o další spojky, vztažná zájmena a příslovce.

Píše větné vzorce u delších souvětí nebo podle vzorců tvoří složitější souvětí.

V textu vyhledává přímou řeč a různé druhy uvozovacích vět, upraví přímou řeč na nepřímou a naopak, ovládá grafický zápis přímé řeči.

Píše správně předpony nad -,  pod -, před -, od -, roz -, bez -.

Ovládá psaní ě a je, mě a mně v kořeni slov.

Poznává a správně píše  přípony – il, -it, -ivý, -itý.

Ovládá psaní koncovek podstatných jmen, přídavných jmen tvrdých a měkkých i osobní koncovky sloves v přítomném čase.

Ovládá pravopis slov vyjmenovaných a příbuzných.

Zvládá základy syntaktického pravopisu

 

Komunikační a slohová výchova

 

Čtení a naslouchání

Při hlasitém čtení vhodně využívá modulace souvislé řeči – tempo, intonace, přízvuk, snaží se používat různá zabarvení hlasu podle textu.

Samostatně reprodukuje text po tichém čtení.

Při tichém čtení odlišuje podstatné a okrajové informace vybere hlavní postavy a klíčová místa děje, zaznamenává podstatné informace, rozhodne, které informace jsou nepodstatné pro jeho smysl.

Posoudí úplnost a neúplnost písemného a ústního sdělení.

Zapamatuje si podstatná fakta z přiměřeného ústního sdělení a reprodukuje jeho obsah.

Vybere k textové ukázce vhodný nadpis.

 

Mluvený projev

Vede správně dialog, střídá roli mluvčího a posluchače. Zdvořile vystupuje, učí se zanechat vzkaz na záznamníku.

Při řeči využívá přiměřeně gesta a mimiku.

Rozlišuje spisovný jazyk a nářečí. Vhodně používá spisovné výslovnosti v mluveném i psaném projevu.

Dbá na správné kladení přízvuku u slov a vět, ustálený pořádek slov.

 

Písemný projev

Zlepšuje techniku psaní, snaží se o úhledný, přehledný a čitelný písemný projev.

Učí se rozvrhnout text na ploše.

Po stránce formální a obsahové se snaží se snaží psát správně následující žánry písemného projevu – omluvenka, vzkaz, inzerát, dopis, zpráva, referát, výpisek, jednoduché tiskopisy

(přihláška, dotazník).

Sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří písemný projev a text rozděluje na odstavce.

Aktivně používá své znalosti z pravopisu.

 

Literární výchova a čtení

Vyjadřuje své dojmy z četby, své názory a pocity, zaznamenává si zajímavé myšlenky.

Tvoří vlastní literární text na dané téma, verše, rýmy.

Orientuje se v nabídce dětské literatury, encyklopedických a jazykových příručkách, pracuje s odborným textem.  Rozhodne, který literární žánr reprezentuje použitá ukázka literárního textu.

Seznamuje se s dalšími pojmy literární teorie

-          komedie, tragédie, drama, bajka, povídka, báje, pověst, cestopis, humor v literatuře,

čas a prostředí děje

s pomocí se snaží těchto pojmů používat při jednoduchém rozboru literárního díla.

Navštěvuje filmová a divadelní představení. Hovoří o kladech a záporech představení.

 

Psaní   4. - 5. ročník

               

-          zacházet s grafickými a psacími materiály a pomůckami a dodržovat základní hygienické a pracovní návyky

-          psát podle normy psaní v přirozené velikosti a liniatuře se správným sklonem písma (75º)

-          a rozestupem

-          uplatňovat svůj osobitý rukopis při dodržování úhlednosti, čitelnosti a plynulosti písemného projevu a respektování základů kultury

-          hbitost psaní

 

 

D) Očekávané výstupy na konci  2. období

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA

žák

čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas

rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává

posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení

reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta

vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku

rozpoznává manipulativní komunikaci v reklamě

volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru

rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji užívá podle komunikační situace

píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry

sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti

 

JAZYKOVÁ VÝCHOVA

žák

porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová

rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku

určuje slovní druhy plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném projevu

rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary

vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné základní skladební dvojici označuje základ věty

odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí

užívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje

píše správně i/y ve slovech po obojetných souhláskách

zvládá základní příklady syntaktického pravopisu

 

LITERÁRNÍ VÝCHOVA

žák

vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je

volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma

rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů

při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy

 

 

 

E) Průřezová témata

Reprezentují okruhy aktuálních problémů současného světa a stávají se významnou a nedílnou součástí základního vzdělávání. Jsou důležitým formativním prvkem vzdělávání, vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci a pomáhají rozvíjet osobnost žáků především v oblasti postojů a hodnot.

 

Osobnostní a sociální výchova

 

Vztah osobnostní a sociální výchovy ke vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace je založen na samotném faktu komunikační podstaty jazyka s tím, že se zaměřuje na každodenní verbální komunikaci jako na klíčový nástroj jednání v různých životních situacích. Prohlubuje vztah mezi verbální a neverbální složkou komunikace a rozšiřuje specifické aplikace jazyka o sociální dovednosti.

 

Přínos k rozvoji osobnosti žáka

 

-          vede k porozumění sobě samému a druhým

-          napomáhá zvládání vlastního chování

-          přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě i mimo ni

-          rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace a k tomu příslušné vědomosti

-          utváří a rozvíjí základní dovednosti pro spolupráci

-          pomáhá k utváření pozitivního postoje k sobě samému a k druhým

-          vede k uvědomování si hodnoty spolupráce a pomoci

 

 

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

 

Podporuje globální myšlení a mezinárodní porozumění a jako princip prostupuje celým základním vzděláváním. Podstatnou součástí je výchova budoucích evropských občanů jako zodpovědných a tvořivých osobností. Otevírá žákům širší horizonty poznání a perspektivy života v evropském a mezinárodním prostoru. Český jazyk je nezastupitelným nástrojem učení, zpracování informací, postojů a názorů a má významnou funkci při osvojování dalších jazyků.

 

 

Přínos k rozvoji osobnosti žáka

-          rozvíjí a integruje základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálním a kulturním odlišnostem mezi národy

-          rozvíjí schopnost srovnávat evropské kultury, nacházet společné znaky a odlišnosti

-          vede k poznání a pochopení života a díla významných Evropanů

-          upevňuje osvojování vzorců chování evropského občana a smysl pro zodpovědnost

 

Multikulturní výchova

 

Umožňuje žákům seznamovat se s rozmanitostí různých kultur, jejich tradicemi a hodnotami. Na pozadí této rozmanitosti si pak žáci mohou lépe uvědomovat i svoji vlastní kulturní identitu, tradice a hodnoty. Multikulturní výchova rozvíjí smysl pro spravedlnost, solidaritu a toleranci, vede k chápání a respektování neustále se zvyšující sociokulturní rozmanitosti.

Multikulturní výchova se hluboce dotýká mezilidských vztahů ve škole, vztahů mezi učiteli a žáky, mezi žáky navzájem, mezi školou a rodinou. Škola jako prostředí, v němž se setkávají žáci z nejrůznějšího sociálního a kulturního zázemí, by měla zabezpečit takové klima, kde se budou všichni cítit rovnoprávně. Multikulturní výchova má blízkou vazbu na vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace.

 

 

Přínos k rozvoji osobnosti žáka

-          poskytuje žákům základní znalosti o různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti

-          učí žáky komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin

-          učí žáky uvědomovat si možné dopady svých verbálních i neverbálních projevů  

      a připravenosti nést odpovědnost za své jednání

-          pomáhá žákům prostřednictvím informací vytvářet postoje tolerance a respektu k odlišným sociokulturním skupinám

-          napomáhá žákům uvědomit si vlastní identitu, být sám sebou

-          učí vnímat sebe sama jako občana, který se aktivně spolupodílí na utváření vztahu společnosti k minoritním skupinám

 

Mediální výchova

 

Nabízí elementární poznatky a dovednosti týkající se mediální komunikace a práce s médií. Média a komunikace představují velmi významný zdroj zkušeností, prožitků a poznatků. Média mají významný vliv na chování jedince a společnosti, na kvalitu života. Mediální výchova má vybavit žáka základní úrovní mediální gramotnosti. Jazyk a jazyková komunikace se týká zejména vnímání mluveného i psaného projevu, jeho stavby, nejrůznějších typů obsahů a uplatňování odpovídající škály výrazových prostředků, osvojení základních pravidel veřejné komunikace a dialogu.

 

 

 

 

 

Přínos k rozvoji osobnosti žáka

 

-          přispívá ke schopnosti úspěšně a samostatně se zapojit do mediální komunikace

-          učí využívat potenciál médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času

-          rozvíjí komunikační schopnost, zvláště při veřejném vystupování a stylizaci psaného

a mluveného textu

-          přispívá ke schopnosti přizpůsobit vlastní činnost potřebám a cílům týmu

-          vede k uvědomování si hodnoty vlastního života (zvláště volného času) a odpovědnosti

       za jeho naplnění

-          napomáhá k uvědomění si možnosti svobodného vyjádření vlastních postojů a odpovědnosti za způsob jeho formulování

 

 

Anglický jazyk

 

1. období

 

Vzdělávací oblast je ve 2. a 3. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu anglický jazyk.

A) Cíle vzdělávací oblasti

-          motivovat žáky k zájmu o anglický jazyk, učit se vnímat a napodobovat melodii a rytmus anglického jazyka

-          poznávat a prakticky používat základní pravidla výslovnosti

-          činnostní formou naučit žáky základní slovní zásobu z jim blízkých oblastí (činnosti s obrázky nebo předměty)

-          činnostní formou výuky naučit žáky jednoduchá základní pravidla gramatiky a základní zdvořilostní fráze

-          základní fráze a obraty procvičovat s pomocí CD a manuálních činností zahrnutých v pracovním sešitě

-          s pomocí obrázků nebo předmětů vytvářet a obměňovat první krátké rozhovory

-          rozumět jednoduchým pokynům v anglickém jazyce a reagovat na ně

-          vést žáky k získání schopnosti číst s porozuměním přiměřené jednoduché texty v anglickém jazyce

-          motivovat žáky k zájmu o anglický jazyk

-          získávat první poznatky o zemích, kde se mluví anglicky

-          postupně začít chápat význam znalosti angličtiny pro život

-          aktivní účastí žáka na výuce anglického jazyka ho vést ke schopnosti jednoduše komunikovat s využitím prvních poznaných slov a frází

 

Při činnostním vyučování anglickému jazyku ve 3. ročníku vyučujeme

 

a)  komunikační dovednosti (schopnost domluvit se v angličtině)

b)  slovní zásobu, čtení a porozumění řeči psané; porozumění řeči mluvené,

c)  mluvnici a pravopis

d)  dramatickou výchovu

e)  základní poznatky o anglicky mluvících zemích

B) Charakteristika výuky

Výuka anglického jazyka v 1. období tvoří úvod do cizojazyčného vzdělávání žáků. Proto je v tomto období nejdůležitější probuzení zájmu o výuku angličtiny a vytváření pozitivního vztahu k učení cizímu jazyku. Abychom toho dosáhli, musí být vyučovací hodiny angličtiny v průběhu celého roku prostoupeny zajímavostmi a pro žáky poutavými činnostmi, hrami a písničkami. Při výuce je třeba pracovat s vhodnými učebnicemi a pomůckami zpracovanými přiměřeně k věku dítěte.

V tomto období se snažíme, aby žák porozuměl vyslechnutému sdělení, uměl ho opakovat, aby uměl použít naučená slova v jednoduchém spojení, aby dovedl základní slova a jednoduché věty přečíst a slova i zapsat, popřípadě k nim nakreslit obrázek. 

 

 

 

 

Výuka jazyka vychází z jeho praktického použití. Výklad pravidel gramatiky je omezen na nezbytně nutné minimum potřebné k tvorbě jednoduchých vět. Slovní zásoba je volena především z okruhu zájmů dětí tohoto věku. Slova jsou vázána do vzájemných souvislostí. Upevňování, procvičování a využití slovní zásoby v jednoduchých větách spojujeme vždy s činnostmi s konkrétním předmětem, obrázkem – s tzv. názorem, a to v každé hodině. To je základem k tomu, aby se anglickému jazyku učil každý žák s chutí a věřil, že bude mít úspěch.

Využíváme zvukových nahrávek, anglických říkanek a písniček, z nichž některé se žáci učí zpaměti.

C) Obsah učiva

2. ročník

 

Časová dotace: 1 hodina týdně

 

Výuka se zaměří    na komunikativní dovednosti. Využívá zejména her, písniček, říkanek, dramatizace, činnosti s předměty a obrázky, poslech CD, pracovních listů popř. učebnice pro mladší děti dle aktuální nabídky.

 

Obsah učiva:

-          srovnávání anglického a českého jazyka na příkladech

-          formy pozdravu, představování

-          jednoduché pokyny – Sedni si, Stoupni si…

-          číslice 1 – 10, počítání

-          barvy

-          školní pomůcky

-          členové rodiny

-          narozeniny, věk

-          hračky

-          vlastnosti – happy, small, big…

-          zvířata domácí, divoká; oblíbené zvíře

-          jídlo

-          co mám rád

-          obličej, části těla

-          oblečení

-          dům a jeho vybavení

-          orientace v obrázku

-          výslovnost – postavení jazyka při „th“, zaokrouhlené „w“, široké  „a“,

-          odlišnosti anglicky mluvících zemí, jejich tradice

-          jednoduché reálie – hlavní města, známá místa – využití fotografií, pohlednic, obrázků, map

-          svátky – Halloween, Vánoce, karneval, Valentýn, Velikonoce

 

3. ročník

Časová dotace: 3 hodiny týdně

-          odlišné hlásky – jejich fonetický přepis pro čtení výslovnosti v učebnici (ve slovníku), například ve slovech: black, white, a dog, the dog, three

-          odlišná výslovnost hlásek, které známe z češtiny, například ve slovech: red, a pig, a kitten, a teddy, I have, is

-          odlišný pravopis – náhled do problematiky, která bude uceleně vyučována v dalších ročnících, ve 3. ročníku pouze:

• němé e: have

• odlišné psaní hlásek: grey, fish, a chicken

• dvojí čtení: zavřená (otevřená) slabika: a cat / a cake atd.

• ustálený pravopis: green, leaf, yellow, a kitten, a teddy

• slova souzvučná (homonyma): two / too ...

-          člen jako součást podstatného jména

• počitatelná a nepočitatelná podstatná jména

• nácvik použití členu na skutečnosti prožívané žákem spolu s učitelem ve třídě

-          podstatná jména – množné číslo pravidelných podst. jmen: the toys, the cats

-          osobní zájmena

•  kvůli obtížnosti vyučujeme pořadí:  1. osoba: I, we

                                                             2. osoba: you

                                                             3. osoba: it, they, he (Mr. Black), she (Ms Black);

-          některá zájmena přivlastňovací: my, your 

-          spojení přídavného + podstatného jména: a little dog, a big house

-          spojení zájmena přivlastnovacího + podstatného jména: my teddy, my doll

-          spojení číslovky základní + podstatného jména: one cat, two cats

-          základní slovesa – přítomný čas prostý

•  časování základních probíraných sloves: I work, you work...

•  časování nepravidelného slovesa „to be“ (kladné i záporné věty, tvoření otázky: I am, You are not. Is he?

•  časování nepravidelného slovesa „to have“ – kladné věty

•  ustálená spojení s modálním slovesem „can“ – kladné věty a otázky: I can write (umím). Can I have... ? (mohu)

•  ustálené slovní spojení se slovesem „like“: I like cats.

-          základní slovesa – přítomný čas průběhový (jen kladné věty)

-          základní předložky: in, on, under

-          věty oznamovací – větné vzory: I have a cat. This is a cat. It is on the table. There is a book. I work. I work at a shop.  I like my job. I am working now..I can write. (umím) Can I have a cake? (mohu)...

-          věty rozkazovací – pokyny: Give me a pen! Help me! Write! Draw! Open your book! Shut your book! Sit down! Stand up! Come in!...

-          věty tázací – obrácený slovosled: She is. – Is she?

 

 

 

V 1. pololetí poskytneme dětem nezbytný úvod do jazyka

-          seznamujeme je s anglickými hláskami na základě názvů barev, hraček a čísel

-          nacvičujeme správnou výslovnost a čtení celých vět na krátkých příbězích

-          učíme děti mluvit ve vzorových větách, jejichž smysl je dán dramatizací, činností s předměty nebo s obrázky

-          naučíme děti rozumět jednoduchým větám a pokynům ve třídě

-          radost z uměleckého prožitku s použitím anglického jazyka poskytneme nácvikem velmi jednoduchých básniček a říkadel (žáci je mohou obměňovat s využitím osvojené slovní zásoby)

 

V 2. pololetí se výuka zaměří na „technické“ vědomosti nutné pro správné použití základů jazyka

-          postupně nacvičujeme čtení fonetického přepisu angličtiny

-          postupně probíráme a opakujeme tvary jednotného a množného čísla podstatných jmen, zájmena osobní – podměty, shodu podmětu s přísudkem, závazný slovosled anglické věty 

Výuka gramatiky probíhá současně s vytvářením jednoduchých vět, kde se potřebné výrazy a spoje procvičují. Žáci se naučí větám rozumět, číst je a opakovat. Protože jim rozumějí a znají některá slovíčka, mohou je obměňovat. Ptají se jeden druhého, odpovídají na spolužákovy otázky. tímto způsobem probíhá výuka gramatiky s pomocí činností v průběhu celého roku, jak je uvedeno už   v bodě B.

D) Očekávané výstupy na konci 1. období

Řečové dovednosti

-          rozumí jednoduchým pokynům otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu, zřetelně a s pečlivou výslovností, reaguje na ně verbálně i neverbálně

-          rozumí jednoduchým pokynům otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu, zřetelně a s pečlivou výslovností, pokud má k dispozici vizuální oporu

-          zopakuje a použije slova a slovní spojení, se kterými se v průběhu výuky setkal

-          rozumí obsahu jednoduchého krátkého psaného textu, pokud má k dispozici vizuální oporu

-          rozumí obsahu jednoduchého krátkého mluveného textu, který je pronášen pomalu, zřetelně a s pečlivou výslovností, pokud má k dispozici vizuální oporu

-          žák pozdraví při setkání a loučení

-          čte s porozuměním jednoduchý text

-          přiřadí mluvenou a psanou  podobu téhož slova či slovní spojení

-          píše slova a krátké věty na základě textové a vizuální předlohy

 

Děti získají skutečný základ pro další studium anglického jazyka v těchto oblastech

a)  Oblast fonetiky: rozlišují anglické hlásky od českých a umí je vyslovit.

b)  Oblast slovní zásoby: barvy, čísla, běžné hračky a zvířata, osoby, příbuzenské vztahy, jídlo, pojmy: ten, nějaký, malý, velký, starý, ano, ne Mr., Ms.

c)  Oblast mluvnice: člen určitý a neurčitý, jednotné a množné číslo podstatných jmen, užívání sloves v přítomném čase prostém, slovesa mít, mít rád, být, užívání sloves v přítomném čase průběhovém (kladné věty), zájmena osobní -  podměty a jejich použití ve větě, některá zájmena přivlastňovací, předložkové vazby s „on, in, under“.

2. období

Vzdělávací oblast je ve 4. – 5. ročníku realizována prostřednictvím předmětu anglický jazyk.

 

A) Cíle vzdělávací oblasti

 

-          vést k pochopení významu znalosti anglického jazyka pro osobní život

-          dosáhnout úrovně A1 podle jazykového portfolia stanoveného Radou Evropy

-          prohlubovat poznatky o anglicky mluvících zemích

-          získávat první zkušenosti při práci s PC

-          naučit hlasitému čtení delších textů se správnou výslovností a intonací

-          cvičit orientaci ve slyšeném textu, proneseném rodilým mluvčím

-          nacvičovat delší konverzační celky i mezi více osobami

-          umět přednést jednoduchý mluvený projev na dané téma

-          naučit zásady tichého čtení a práce s textem

-          zdokonalovat písemný projev při opisu souvislejšího textu

-          soustředit se na písemnou formu práce s textem – doplňování, obměna vět, tvoření otázek, odpovědí

-          nacvičovat psaní podle diktátu

-          seznamovat s dalšími gramatickými pravidly

-          prohlubovat slovní zásobu podle obsahu používaných učebnic

-          aktivně se účastnit na projektovém vyučování

-          rozvíjet pozitivní vztah k mnohojazyčnosti a respektovat kulturní rozmanitost

 

B) Charakteristika výuky

 

Výuka ve 2. období se realizuje ve 4. a 5. třídě s dotací 3 hodin v každém ročníku a navazuje na dosažené výsledky v 1. období. Prohlubujeme a zdokonalujeme faktické znalosti ve všech oblastech –  receptivní řečové (poslech a čtení s porozuměním), produktivní řečové (ústní a pís. projev),   komunikační (komunikace a tém. okruhy)

Cílem tohoto období je pochopení významu znalosti užitého jazyka pro osobní růst žáka a jeho budoucí kariéru, pomáhá snižovat jazykové bariéry při cestování nebo při budoucím studiu. Vhodně využíváme časopisy, video, PC, audiokazety, názorné pomůcky, hry, soutěže.

 

UČIVO

-zvuková a grafická podoba jazyka - fonetické znaky (pasivně), základní výslovnostní návyky, vztah mezi zvukovou a grafickou podobou slov

-slovní zásoba – žáci si osvojí a umí používat základní slovní zásobu v komunikačních situacích probíraných tematických okruhů a umí ji použít v komunikačních situacích, práce se slovníkem

-tematické okruhy: domov, rodina, škola, volný čas, povolání, lidské tělo, jídlo, oblékání, nákupy, bydliště, dopravní prostředky, kalendářní rok, roční období, měsíce, dny v týdnu, hodiny, zvířata, příroda, počasí

-mluvnice: základní gramatické struktury a typy vět (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a porozumění)

 

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících

 

4.ročník

Časová dotace: 3 hodiny týdně

-          vycházet ze znalostí z 1. období a navazovat na zažité stereotypy získané ve 3. ročníku

-          poznávat anglickou abecedu a aktivně využívat spelování ve výuce

-          opakování základních seznamovacích frází, pozdravy

-          naučit další pokyny a příkazy, které jsou součástí učebnice

-          opakování čísel 0 – 10 ve spojení s podstatnými jmény, čtení telefonních čísel

-          pravidla použití neurčitého členu – 2 tvary, základní pravidla použití určitého členu ve spojení s příd. jménem a podst. jménem (the big fox)

-          otázky se zájmeny: WHO, WHAT, WHERE, HOW MANY, HOW MUCH, WHOSE;

-          časování slovesa TO BE - kladné  tvary, záporné tvary, tvoření otázky, tvoření krátké kladné i záporné odpovědi ve všech osobách

 

 

 

-          časování slovesa HAVE GOT v kladném i záporném tvaru i v otázce. Tvoření kladných i záporných krátkých odpovědí ve všech osobách

-          časování slovesa CAN v kladném i záporném tvaru i v otázce. Tvoření kladných i záporných krátkých odpovědí ve všech osobách

-          zájmena přivlastňovací – my, your, his, her

-          předložky – in, on, at (časové i místní)

-          přivlastnění – bird’s cage

-          existenční vazba THER IS/ARE + otázky

-          slovosled ve větě oznamovací, tázací, krátká odpověď

-          slovní zásoba z okruhu – barvy, oblečení, části těla, geometrické útvary, přídavná jména, vyjádření času

5. ročník

Časová dotace: 3 hodiny týdně

-    slova a základní věty k tématům rodina, škola, volný čas

      -     chápání krátkých pokynů v učebnici

-          čísla 13 – 100 – základní, řadové – koncovky řad. číslovek + otázka How many, How much

-          počitatelná a nepočitatelná podstatná jm. ve spojení s označením množství

-          předložky místa – in, on, near, under, into, out of

-          předložky času – on+day, at+time, in+month

-          přítomný čas průběhový - věty kladné,záporné, otázky, krátké odpovědi

-          přít. čas prostý – věty kladné,záporné, otázky, krátké odpovědi

-          minulý čas prostý sloves – TO BE, HAVE GOT

-          osobní zájmena pádová

-          frekvenční příslovce

-          slovní zásoba – potraviny, dny, měsíce, počasí, světové strany, slovesa významová, školní předměty, části dne

-          chápe smysl textu, dovede obměnit krátké věty

-          písemně převypráví obsah jednoduchého textu s pomocí obrázku

-          reprodukce obsahu krátké slyšené konverzace

-          vyhledávání požadovaných informací v jednoduchých textech

 

D) Očekávané výstupy na konci 2. období

 

-    rozumí známým slovům jednoduchým větám vzhledem k osvojovaným tématům

 

-          vyslovuje a čte foneticky správně v přiměřeném rozsahu slovní zásoby

 

-          rozumí obsahu a smyslu jednoduchých autentických materiálů – časopisy, obrazové a poslechové materiály a využívá je při práci

-          vyhledává informace k jednoduchému tématu v časopise nebo na webové stránce a využívá je.

-          čte plynule foneticky i intonačně správně texty se známou slovní zásobou

-          vyhledá informaci v textu a pracuje s ní

-          umí použít dvojjazyčný slovník

-          sestaví gramaticky a formálně správné písemné nebo ústní sdělení

-          vyplní o sobě základní údaje do formuláře

-          reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeného textu a jednoduché konverzace

-          aktivně se podílí na vytvoření jednoduché konverzace, dokáže se představit, pozdravit, rozloučí se, poskytuje informaci

-          požádá o něco a poděkuje, umí specifikovat určitý počet

-          získá jazykovou zběhlost pro schopnost obměny jednoduché informace

-          slovní zásoba se pohybuje v rozsahu 70 slov, z nichž 20% tvoří základní kameny anglické gramatiky 

-          zpaměti reprodukuje několik básniček, říkanek a písniček v angličtině

-           

 

Na konci 2. období základního vzdělávání žák:

PoSLECH S POROZUMĚNÍM

- rozumí slovům a jednoduchým větám, pokud jsou pronášeny pomalu a zřetelně a týkají se osvojovaných témat, zejména pokud má k dispozici vizuální oporu

- rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu a s pečlivou výslovností

- rozumí jednoduchému poslechovému textu, pokud je pronášen pomalu a zřetelně a má k dispozici vizuální oporu

- rozumí obsahu a smyslu jednoduchých autentických materiálů (časopisy, obrazové a poslechové materiály) a využívá je při své práci

MLUVENÍ

- zapojí se do jednoduchých rozhovorů

- sdělí jednoduchým způsobem informace týkající se je ho samotného, rodiny, školy, volného času a dalších osvojovaných témat

-odpovídá na jednoduché otázky týkající se je ho samotného, rodiny, školy, volného času a dalších osvojovaných témat a podobné otázky pokládá

 

ČTENÍ S POROZUMĚNÍM

-vyhledá potřebnou informaci v jednoduchém textu, který se vztahuje k osvojovaným tématům

-rozumí jednoduchým krátkým textům z běžného života, zejména pokud má k dispozici vizuální oporu

 

Produktivní řečové dovednosti

 

- rozumí jednoduchým krátkým textům z běžného života, zejména pokud má k dispozici vizuální oporu

 

PSANÍ

-napíše krátký text s použitím jednoduchých vět a slovních spojení o sobě, rodině, činnostech a událostech z oblasti svých zájmů a každodenního života

- vyplní osobní údaje do formuláře

 

 

E) Průřezová témata

 

Osobnostní a sociální výchova

 

Toto téma prolíná celým 2. obdobím téměř pravidelně. Je založena na verbální i neverbální komunikaci jako nástroji dorozumívání.

 

Využívány jsou všechny 3 okruhy

-          osobnostní rozvoj – při cvičení smyslového vnímání, pozornosti, soustředění, zapamatování, řešení problémů. Utváří se vztah k sobě i k jiným získáváním informací o jiných, cvičení sebekontroly, sebeovládání, dovednosti pozitivně se naladit a motivovat

 

 

-          sociální rozvoj – poznávání se ve skupině, dobré vztahy mezi spolužáky, dovednost dialogu, monologu, komunikace v různých situacích – omluva, pozdrav, prosba, rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci

-          morální rozvoj – zvládání učebních problémů

 

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

 

Zajišuje výchovu evropských občanů jako tvořících a zodpovědných osobností. Cizí jazyk má praktický význam pro mobilitu občanskou, vzdělávací i pracovní. Rozvíjí a integruje základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálním a kulturním odlišnostem mezi národy. V oblasti postojů pomáhá překonávat stereotypy a předsudky.

Multikulturní výchova umožňuje žákům seznamovat se s různými kulturami, jejich tradicemi a hodnotami. Učí žáky žít a komunikovat ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých.

 

Tématické okruhy vycházejí ze situace ve škole, ve městě, ve společnosti

 

-          poznání vlastní kultury

-          vstřícný postoj k odlišnostem různých skupin

-          specifické rysy jazyků a jejich rovnocennost

 

 

 

Environmentální výchova

 

Vede jedince k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a živ prostředí.

Využíváme tématické okruhy

 

-          základní podmínky života – voda, ovzduší, živočichové

-          vztah člověka k prostředí – naše obec, prostředí a zdraví

 

Mediální výchova

Učí využívat potenciál médií jako zdroj informací, zábavy i naplnění volného času.

 

 

Vzdělávací oblast:

Matematika a její aplikace

Vzdělávací oblast je v 1. – 5. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu:

Matematika

A) Výchovně vzdělávací cíle:

–        osvojování základních matematických pojmů na základě aktivních činností každého žáka;

–        důraz na porozumění základním pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům;

–        rozvíjení zkušeností s matematickým modelováním pomocí činností, kterými se žáci učí poznávat a nalézat situace, které dokážou matematicky popsat;

–        využívání zkušeností žáků z domova i ze života kolem nich;

–        prostor pro aktivní projev žáka – vymýšlení úloh žáky, využití jejich zájmů, komunikace mezi žáky, efektivní využívání osvojených poznatků;

–        grafické projevy žáka – od kresleného obrázkového názoru k náčrtům;

–        postupné osvojování prvních matematických pojmů, početních výkonů, postupů, základů jazyka matematiky a způsobů jejich užití.

B) Charakteristika výuky:

Matematické vzdělávání v tomto období pomáhá žákům vnímat význam matematiky v životě. Žáci se učí vyjadřovat pomocí čísel. Matematika rozvíjí pozornost, vytrvalost, schopnost rozlišovat, objevovat, vytvářet různé situace. Žáci se učí svoji práci kontrolovat, srovnávat, učí se sebedůvěře, slovně i písemně vyjadřují výsledky svého pozorování. S vyjadřovacími schopnostmi se rozvíjí jejich schopnost uvažovat.

Vzdělávací oblast matematika je tvořena čtyřmi tematickými okruhy:

a) Číslo a proměnná:

V tomto tematickém okruhu si žáci postupně osvojují aritmetické operace (porovnávání, zaokrouhlování, sčítání, odčítání, násobení, dělení). Přitom se dbá na tři složky:

–  dovednost (provádění početních operací);

–  algoritmické porozumění (proč je práce prováděna předloženým postupem, důraz na činnostní provedení a pozorování žáků, hovor o pozorovaném);

–  významové porozumění (umět operaci propojit na reálné situace – nejlépe za pomoci individuálních činností, matematizace reálných situací).

b) Závislosti, vztahy a práce s daty:

Žáci si v tomto tematickém okruhu na základě pozorování uvědomují změny a závislosti známých jevů. Porovnávají velikosti věcí a čísel. Pomocí svých činností postupně pochopí, že změnou může být zvětšení, zmenšení, růst, pokles. Na poznání a pochopení závislostí navazuje v dalších obdobích práce s tabulkami, diagramy a grafy.

c) Geometrie v rovině a v prostoru:

Žáci se v tomto tematickém okruhu učí objevovat, rozlišovat a určovat základní geometrické rovinné a prostorové útvary. Geometricky modelují reálné situace, hledají geometrické útvary ve svém okolí a pojmenovávají je. Učí se měřit délku, poznávají základní jednotku délky. Učí se základy grafického projevu v geometrii.

d) Slovní úlohy:

Jejich řešení je do značné míry nezávislé na znalostech a dovednostech školské matematiky. Při nich je třeba uplatňovat uvažování žáků, které později přechází v logické myšlení. Učí se řešit jednodušší úlohy z reálného světa, analyzovat reálné situace, pochopit problém, utřídit údaje, pomocí konkrétního názoru situaci modelovat, následně řešit a formulovat odpověď.

Matematika svým charakterem vyžaduje činnostní pojetí.

Do první třídy přicházejí děti s nestálou a rozptýlenou pozorností, mnozí neumějí naslouchat. Hodiny matematiky dávají prostor k tomu, aby se žáci učili pozorně naslouchat slovům učitele. Pojmy čísel první desítky a početní výkony s nimi prováděné se vyvozují zásadně pomocí žákovských pomůcek a to hlavně konkrétních věcí a dále pomocí zástupného názoru a obrázků. Vždy ve spojení s manipulací každého žáka s uvedenými pomůckami. Tyto činnosti pomáhají lehce podchytit pozornost žáků. To také napomáhá tomu, že lze brzy individuálně pracovat s celým žákovským kolektivem, docílit pozornosti všech žáků. Pomůcky v rukou žáků a činnosti s nimi umožňují učiteli okamžitou zpětnou vazbu a možnost reagovat na úroveň zvládnutí učiva žáky.

Velmi dobrým prostředkem k rozvoji pozornosti i k projevu míry pochopení probíraného matematického učiva jsou hovory žáků k činnostem, při kterých početně vyjadřují své zkušenosti. Rozvíjí se přitom schopnost žáka vyjadřovat své myšlenky, posiluje se sebedůvěra žáka v jeho schopnosti.

Výchova pozornosti a sebedůvěry je úzce spjata s výchovou smyslu pro zodpovědnost, nyní za vlastní práci ve škole a za její výsledky, později pak za práci prováděnou v zaměstnání. Smysl pro odpovědnost za vlastní práci je úspěšně vytvářen, je-li žák brzy veden k samokontrole. Tomu je v materiálech připravených pro činnostní výuku věnováno hodně prostoru.

Velký význam v matematice má aktivita žáků. Činnostní formy učení dávají dostatek možností k jejímu neustálému podněcování.

Činnostní učení matematice není založeno na výsledcích, které se objeví hned po jedné hodině činností zařazených do výuky náhodně, odděleně. Toto učení naopak vyžaduje aplikaci činností do celého souboru hodin. Uvědomujeme si, že ani jeden návyk se nemůže vytvořit jen v jedné hodině. Ani jeden matematický pojem nemůže být utvrzen během jedné vyučovací hodiny. Je nutné v řadě po sobě následujících vyučovacích hodin nechat daný pojem postupně objevit a přijmout všemi žáky, poznané učivo krátce v každé hodině procvičovat a nechat ho obohacovat novými žákovskými nápady a zjištěními. Každá vyučovací hodina, která je zařazena do určitého systému činností, svým dílem přispívá k vytvoření a upevnění vykládaného pojmu. Každá vyučovací hodina také individuálně přibližuje žákovi určité nové vědomosti. Proto musí každý žák dostat dostatečný prostor k pochopení učiva a k dovednosti o něm hovořit.

V systému vyučovacích hodin činnostního učení matematice vyplývá nové učivo z předcházejícího a zároveň je základem a oporou pro učivo následující. Za tohoto předpokladu se často stává, že žáci nové učivo objeví sami a často jim ani nepřipadá nové. K tomu učitel žákům dopomáhá určitým upozorněním, otázkou nebo doporučením, co pozorovat. Žákům je třeba dát dostatečný prostor na objev poznávaného jevu i na jeho zvládnutí a procvičení.

K osvojení si nového učiva a ke zkonkrétnění vytvářených pojmů vedeme žáky především prostřednictvím individuálních činností se zvolenými konkrétními pomůckami. Velkou mírou přitom napomáháme rozvoji správného uvažování žáků.

 

Řešení slovních úloh formou individuálních činností spolu se slovním vyjádřováním úloh a odpovědí žáky, můžeme hodnotit jako nejmocnější prostředek rozvoje chápavosti dětí. Při tomto učení dovedeme postupně všechny žáky k tomu, že se dovedou o učeném jevu vyjadřovat v matematice jasně, souvisle a přesvědčivě.

Činnostním učením v matematice učitel snadno upoutává pozornost žáků, probouzí jejich představivost a postupně uvádí do pohybu myšlení každého žáka.

Při řešení slovních úloh je žák jejich tvůrcem, vynálezcem i řešitelem. Úsilí, které při tom žáci vynakládají, působí příznivě na jejich rozumový vývoj. Rozvíjena je přitom i samostatnost žáka a jeho tvořivost.

Podmínky pro dosažení dovednosti žáka správně řešit slovní úlohy jsou:

–        provádění různých praktických činností, které znázorňují určitou úlohu

–        pokus o samostatné vyhledávání cesty řešení žákem a o vyjádření odpovědí náležející k dané úloze

–        samostatné vymýšlení a formulování úloh podobných úlohám právě řešeným

–        vymýšlení úloh příbuzných (s blízkým praktickým obsahem) žáky a předkládání obdobných úloh k řešení učitelem

–        řešení obtížnějších úloh až po dokonalém zvládnutí úloh jednoduchých

 

Při řešení slovních úloh se ukazuje, že někteří žáci teprve po řešení úloh ze života tak, jak ho znají, začínají chápat smysl, cíl a význam řešení slovních úloh.

Učebnice a pracovní sešity, které jsou připravené k činnostnímu učení matematice, předkládají mnoho slovních úloh ze života, čímž jsou také dětem blízké a jasné. Metodické postupy v nich zvolené nejsou jednotvárné, upoutávají žáky, budí jejich zájem, mobilizují jejich pozornost.

Dosažení dobrých výsledků v hodinách matematiky vyžaduje:

–  naučit žáky pozorně vnímat, co říká a dělá učite a co odpovídají spolužáci

–  učit žáky soustředit se na své činnosti, hovořit o nich, reagovat na upozornění učitele, vnímat práci a vyjadřování spolužáků

–  pravidelným zařazováním činností do výuky dosáhnout při nich zručnosti žáků

–  používat činnostních metod k dosažení aktivity žáků a jejich spoluúčasti při učení

–  individuální účast každého na řešení a pozorování předloženého problému

–  poskytnout každému žákovi dostatečný prostor k tomu, aby měl možnost vniknout do podstaty problému, o kterém se hovoří ve vyučování – porozumět učební látce

–  pestré změny forem práce v průběhu roku, rozmanitost používaných pomůcek a tím dosažení zajímavosti výuky

–  každodenní činnosti žáků a každodenní zpětnou vazbu mezi učitelem a žáky, to pak pomáhá učiteli vnímat a rozvíjet osobnost každého z nich

–  aby vyučování matematice mělo nejen vzdělávací, ale i výchovný charakter, nebo tam kde tomu tak není, nebývá ani dobrý prospěch

–  do vyučování často zařazovat úlohy, v nichž se odráží život obklopující dítě, to co dítě vidí, v čem má přímou účast, to potom snadno zařazuje do svých početních úvah a myšlenek

–  časté sestavování úloh ze života samotnými žáky, nebo tvorba úloh, otázek a odpovědí napomáhá dobrému zvládnutí učiva, obměny slovních úloh

–  propojování výuky matematiky s ostatními předměty, zvláště s prvoukou

Při vyučování matematice v prvním období základního vzdělávání při probírání určitého učiva:

–        seznámíme žáky s prvním pojetím daného problému a motivujeme je

–        užitím názorných pomůcek a konkretizací vedeme žáky postupně k pochopení problému, který je dán novou učební látkou

–        provádíme třídění a srovnávání naučených vědomostí s vědomostmi již osvojenými

–        provádíme cvičení s praktickým užitím získaných vědomostí

–        necháváme žáky samostatně vymýšlet slovní úlohy, které vycházejí z jejich zkušeností

–        provádíme cvičení k zautomatizování určité početní operace

–        necháváme žáky při praktických činnostech objevovat potřebu nového početního výkonu

–        látku pro počítání zpaměti volíme tak, aby přispívala k dosažení dobrého zvládnutí probíraného učiva

 

V prvním období základního vzdělávání necháváme žáky pod vedením učitele matematické poznatky objevovat a formulovat je svými slovy. Učitel pak matematický pojem upřesní a správně ho formuluje.

Zdůrazňujeme potřebu častého zařazování počítání zpaměti, a to po celé první období základního vzdělávání. Při počítání s malými čísly by nikdy nemělo být počítání zpaměti nahrazováno písemných počítáním.

Po celé první období se v matematice kladou základy počítání zpaměti. Žáci se učí způsoby pamětného sčítání, odčítání, násobení a dělení v oboru do 100 i do 1000. Řešení slovních úloh zpaměti je třeba vždy spojovat s žákovým vysvětlením, jak k výsledku dospěl. V průběhu 1. – 3. ročníku je třeba, aby každý žák vyřešil mnoho jednoduchých slovních úloh. To není možné realizovat tehdy, pokud bychom měli zároveň vyžadovat klasické zápisy každé úlohy. Při řešení slovních úloh zpaměti může žák používat konkrétní názor, nákres, náčrt a jiné svoje zobrazení a z něho formulovat výsledek a vysvětlit, jak k němu dospěl. U celé řady slovních úloh řešených činnostně zpaměti mohou žáci objevit několik způsobů řešení úlohy. Zájem žáků o počítání zpaměti se dobře probouzí vhodnou motivací, spojováním řešení slovních úloh s individuálními činnostmi, častým vymýšlením slovních úloh žáky samotnými, a poznáním, že je v jejich schopnostech úlohy řešit.

C) Obsah učiva

 

 

1. ročník

Časová dotace: 4 hodiny týdně

 

– vytváření představ o jednotlivých číslech na základě názoru

– přirozená čísla 1 až 5 – numerace, vidění počtu věcí do 5

– rozklady čísel

– tvoření slovních úloh žáky bez užití početních výkonů (ze začátku i bez znalosti číslic)

– porovnávání počtu věcí

– sčítání a odčítání přirozených čísel spojené s manipulačními činnostmi (do 5)

– slovní úlohy doplněné příkladem (do 5)

– přirozená čísla 1 až 10 – numerace, vidění počtu věcí do 10

– rozklady přirozených čísel do 10

– sčítání a odčítání přirozených čísel v oboru do 10, názorné zavedení pomocí činností

– jednoduché slovní úlohy ze života řešené na základě manipulace í s věcmi i s penězi

– orientace v prostoru (před, za, vedle, vpravo, vlevo, dole, nahoře)

– automatizace spojů sčítání a odčítání do 10

– porovnávání počtu věcí, porovnávání čísel bez zápisu znamének nerovnosti

– přirozená čísla do 20 – numerace

– sčítání a odčítání v 2. desítce s využitím analogie s 1. desítkou (bez přechodu přes desítku), analogie musí vyplynout z individuálních činností žáků

– vztahy o několik více, o několik méně

– slovní úlohy ze života (obor do 20)

– poznávání geometrických tvarů, rovinných obrazců a těles – využití vhodných stavebnic, stavby podle předlohy i podle fantazie

 

Výuka matematiky má v 1. ročníku činnostní charakter. Vysvětlování početních výkonů se v 1. a 2. ročníku provádí na základě činností se skupinami předmětů. Názornému počítání slouží též jednoduché obrázky a značky kreslené dětmi. Při vytváření pojmu čísel a početních výkonů se přechází od činností s trojrozměrnými předměty k připraveným pomůckám (kolečka, peníze, vystřižené obrázky) až ke kreslenému názoru v pracovních sešitech a názoru demonstračnímu. Také vytváření slovních úloh a jejich obměny vychází z věcného názoru, především je však třeba využívat individuálních žákovských zkušeností.

Velmi vhodným tématem slovních úloh je obchodování spojené s manipulací s pomůckou „papírové mince a bankovky“.

Matematika celého 1. ročníku je vyučována hlavně v souvislosti s učivem prvouky, ale také v souvislosti s učivem českého jazyka (vymýšlení slovních úloh, vytváření otázek, vyjadřování se k činnostem).

Podle podmínek školy se mohou děti ve vyučování seznamovat s prací na počítači a využívat v matematice jednoduché počítačové programy a hry obsahující procvičování vidění počtu věcí, přiřazování čísla k určitému počtu věcí, porovnávání počtu věcí a čísel a též procvičování početních výkonů.

Tyto dovednosti dále rozvíjíme v následujícím 2. a 3. ročníku základního vzdělávání. Vhodných počítačových her a programů lze využívat k procvičování učiva nejen matematiky, ale i dalších vyučovacích předmětů.

2. ročník:

Časová dotace: 5 hodin týdně

–  opakování učiva z 1. ročníku:

•  rozklady čísel do 10

•  numerace do 20

•  porovnávání čísel

•  automatizace spojů sčítání a odčítání do 20

•  jednoduché slovní úlohy spojené s názorem

–  sčítání a odčítání s přechodem přes desítku vyvozené na základě manipulačních činností žáků

–  přirozená čísla do 100 – numerace - vytváření představ čísel na základě názoru:

•  posloupnost přirozených čísel

•  počítání po desítkách, počítání po jednotkách v různých desítkách

•  čtení a zápis čísel, číselná osa

•  porovnávání čísel pojmenovaných i nepojmenovaných

•  zaokrouhlování čísel na desítky na základě práce s číselnou osou

–  sčítání a odčítání v oboru do 100

•  sčítání a odčítání násobků 10

• přičítání jednociferných čísel k celým desítkám i jejich odčítání od celých desítek (typy: 30 + 7; 90 – 8)

•  sčítání a odčítání v jednotlivých desítkách s využitím analogie s počítáním v 1. desítce vyplývající z individuálních činností žáků s pomůckami

   (typy:  32 + 6;  57 – 4)

•  sčítání a odčítání s přechodem desítek

   (typy:  49 + 5;  25 + 30;  71 – 4;  93 – 20;  80 – 15)

•  sčítání a odčítání dvojciferných čísel (typy:  23 + 41;  68 – 34), počítání s „penězi“

•  vytváření jednoduchých slovních úloh k jednotlivým typům příkladů na sčítání a odčítání (využití při obchodování);

–  názorné zavedení násobilky 1, 2, 5, 10, 3, 4, které je odvozeno z opakovaného přičítání stejných čísel

–  činnosti vedoucí k pochopení násobilky a jejímu procvičování

–  slovní úlohy, které vedou k pochopení úsudku několikrát více (s využitím peněz)

–  geometrické tvary rovinné a prostorové, hry s tvary, modelování, rozlišování modelů těles i geometrických tvarů ve svém okolí

–  rozvíjení prostorové představivosti – stavebnice, soubory krychlí, apod.

–  rovné a křivé čáry

–  praktické měření délek, jednotky délky: metr, centimetr

–        jednotky času (hodina, minuta), poznávat, kolik je hodin na hodinách ručičkových i digitálních, orientace v čase

 

Výuka matematiky ve 2. ročníku má i nadále činnostní charakter. Všechny činnostní a počtářské dovednosti získané v 1. ročníku se využívají a dále rozvíjejí. Pokračuje též rozvoj řečových dovedností žáků. Postupně se u žáků vytváří dovednost matematického vyjadřování.

Číselný obor se rozšiřuje do 100 činnostně, hlavně na základě manipulací s „penězi“ a za využití obrázkového názoru. Zdůrazňuje se řešení slovních úloh, nebo při jejich řešení se rozvíjí logické myšlení žáků a současně se upevňují a automatizují početní výkony. Automatizace početních výkonů vzniká na základě dokonalého pochopení probíraných algoritmů. Matematické dovednosti se ve 2. ročníku rozšiřují o početní operaci – násobení, která je vyvozována na základě činností s konkrétním názorem.

Násobení má přitom žák možnost objevit z opakovaného sčítání. Činnosti vedoucí k tomuto objevu a jeho ověřování je třeba provádět s různými pomůckami, vhodnou pomůckou jsou peníze. Spoje násobilek 2, 5, 10 se v podstatě připravují již od 1. ročníku při opakovaném přičítání určitého čísla. Ve 2. ročníku tuto zkušenost žáků využijeme. Na základě činností žáci pochopí princip násobení a později i to, jak lze násobilky využít v praktickém životě. Obojí je základním předpokladem ke tvorbě slovních úloh na násobení žáky a k pozdější postupné automatizaci násobilkových spojů.

Geometrie ve 2. ročníku má motivační charakter. Je především zaměřena na hry s prostorovými a rovinnými tvary. Průpravou pro pozdější provádění náčrtů v geometrii je ve 2. r. kreslení různých rovných a křivých čar, jednotažek apod. Měření délek se provádí na konkrétních předmětech.

3. ročník

Časová dotace: 5 hodin týdně

–  opakování učiva z 2. ročníku:

    • počítání do 20 s přechodem přes 10

    • numerace do 100

    • sčítání a odčítání v oboru do 100

    • slovní úlohy vedoucí k sčítání a odčítání i k porovnávání o několik více, o několik méně

    • sčítání a odčítání do 100, příklady typu:  36 + 17;  65 – 28

–  příprava písemného sčítání a odčítání do 100 na základě činností s pomůckami „desítky koleček“, „papírové mince a bankovky“

–  slovní úlohy vedoucí k porovnávání rozdílem

–  násobení a dělení v oboru malé násobilky do 100, automatizace spojů

–  slovní úlohy vedoucí k násobení a dělení a rozlišování úsudků několikrát více, několikrát méně a jejich obměny

–  na základě manipulačních činností rozlišovat úsudky: o několik více, o několik méně, několikrát více, několikrát méně

–  násobení dvojciferných čísel jednociferným číslem (velká násobilka vyvozená činnostními postupy s oporou o zapsaný příklad)

–  užití závorek v příkladech se dvěma početními výkony

–  přirozená čísla v oboru do 1 000 – numerace:

•  vytvoření představy čísel na základě názoru: činnosti žáků s pomůckami „papírové mince a bankovky“, „čtvercová s흓

•  posloupnost přirozených čísel, počítání po stovkách, desítkách, jednotkách

•  čtení a zápis čísel

•  práce s číselnou osou (využití čtverečků s napsanými čísly k manipulaci)

•  porovnávání čísel

•  zaokrouhlování čísel na stovky, na desítky

– sčítání a odčítání v oboru do 1 000:

•  sčítání a odčítání zpaměti příklady typu:

   241 + 7;  325 – 3;  530 + 40;  490 + 60;  380 – 20;  240 – 50; 300 – 8;  600 – 40

   (při sčítání a odčítání zpaměti má nejvýše jedno číslo všechny tři číslice různé od nuly)

– seznámení s písemným sčítáním dvou trojciferných čísel, odhady výsledků

–        seznámení s písemným odčítáním dvou trojciferných čísel, kontrola výpočtu sčítáním

–        slovní úlohy s jedním početním výkonem a jejich obměny, nácvik jejich zápisů,

–        seznámení s prováděním odhadu předběžného výsledku řešení slovních úloh

–  slovní úlohy se dvěma početními výkony, využití námětů z obchodování

–  rýsování přímek, vzájemná poloha (rovnoběžky, různoběžky), průsečík přímek

–  bod ležící na přímce a mimo přímku, úsečka a její označování, odhadování a měření délky

–  jednotky délky (metr, centimetr, milimetr, kilometr), jejich rozlišování, vytvoření správné představy o velikosti jednotek na základě činností, jednoduché převody (m, cm, km)

–        čtverec a obdélník – jejich náčrty kreslené do čtvercové sítě i volně na papír

–        rozvoj prostorové představivosti (stavby z krychlí na vrstvy), stavby podle předlohy

–        tělesa kolem nás – poznávání geometrických tvarů

–  jednotky času (hodina, minuta, vteřina), jednoduché převody, orientace v čase

Vyučování matematice ve 3. ročníku je stejně jako v předcházejících ročnících názorné, často spojené s aktivní činností všech žáků. Žákovských činností využíváme při výkladu i procvičování učiva. Velmi vhodné jsou činnosti s pomůckami „desítky koleček“ a „papírové mince a bankovky“, např. při obchodování, činnostní práce na číselných osách (využití čtverečků z tvrdšího papíru, nejlépe o straně 2 cm), činnosti s „dvoubarevnými kolečky“ (názorné rozlišování úsudků).

S numerací a počítáním v číselném oboru do 1000 je třeba začít až po dokonalém zvládnutí numerace a počítání v oboru do 100 pokud možno všemi žáky. Rozšíření číselného oboru do 1000 je zařazováno až do 2. pololetí 3. ročníku. Proto se dobré zvládnutí všeho učiva náležejícího do číselného oboru do 1 000 nemůže předpokládat u všech žáků na konci 3. ročníku.

Pojetí početních výkonů, jak byly vysvětleny v 1. a 2. ročníku, se ve 3. ročníku nemění. Ve 3. ročníku se algoritmy početních postupů pamětného počítání rozšiřují o seznámení žáků s algoritmy písemného sčítání a odčítání. Zvládnutí algoritmů písemného sčítání a odčítání nepatří do závěrečné klasifikace ve 3. ročníku. Slovní úlohy tvoří nedílnou součást učení početních výkonů. Velký význam mají slovní úlohy, které využívají číselné údaje z prostředí, které žáci znají.

Zařazování počítačových programů k procvičování učiva matematiky může být ve 3. ročníku pro žáky velmi oblíbenou činností.

V geometrii je třeba vést žáky tak, aby rozuměli krátkým textům úloh s geometrickým obsahem a aby dokázali popsat jednoduchý geometrický obrázek.

D) Očekávané výstupy na konci 1. období výuky matematice:

ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE

Žák:

–        používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků

–        čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 1 000, užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti

–        užívá lineární uspořádání; zobrazí číslo na číselné ose

–        provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly

–        řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace

 

ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY

Žák:

–        zná jednotky času: 1 hodina, 1 minuta, rozlišuje je a ví, že 1 h = 60 minut

–        orientuje se v čase, provádí jednoduché převody jednotek času

–        popisuje jednoduché závislosti z praktického života

–        doplňuje tabulky, schémata, posloupnosti čísel

–         zná základní jednotku užívanou při vážení: 1 kg

 

 

 

GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU

Žák:

–        rozlišuje základní geometrické obrazce (čtverec, obdélník, trojúhelník, kruh) a geometrická tělesa (krychle, kvádr, válec, koule)

–        nachází v realitě jejich reprezentaci

–        zná základní jednotku délky 1m, ví, že 1m = 100 cm

–        porovnává velikost útvarů, měří a odhaduje délku úsečky

–        rozezná, modeluje a popíše jednoduché souměrné útvary v rovině

–         rýsuje rovné čáry podle pravítka

–         rozlišuje přímku a úsečku

–        dovede označit bod, přímku, úsečku

–        základní obrazce dovede načrtnout a popsat

 

 

Matematika v tomto období rozvíjí pamě žáků, jejich představivost, tvořivost, klade základy logického úsudku.

Matematické vzdělání přispívá k formování osobnosti žáků, rozvíjí důslednost, tvořivost sebedůvěru, sebekontrolu aj.

V systému individuální práce se slabšími žáky v matematice v prvním období základního vzdělávání má mimořádně velký význam správné a hojné používání názorných pomůcek, kreslených znázorňování, cvičení v sestavování vlastních úloh a jejich řešení, počítání zpaměti.

Systém činnostního učení, který používáme, ukazuje, že se v pedagogické praxi při učení základů matematiky v prvním období základního vzdělávání, nemusí vyskytovat beznadějné situace. Při dodržování základních zásad a metod činnostního učení, dosahujeme uspokojivých výsledků i u žáků s diagnostikovaným opožděným vývojem nebo různými „dys“ problémy.

 

2. období

A) Cíle vzdělávací oblasti

- osvojování základních matematických pojmů na základě aktivních činností každého žáka

- důraz na porozumění základním pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům

- rozvíjení zkušeností s matematickým modelováním pomocí činností, kterými se žáci učí poznávat a nalézat situace, které dokážou matematicky popsat

 

- využívání zkušeností žáků z domova i ze života kolem nich

- prostor pro aktivní projev žáka – vymýšlení úloh žáky, využití jejich zájmů, komunikace mezi žáky, efektivní využívání osvojených poznatků

- grafické projevy žáka – od kresleného obrázkového názoru k náčrtům

- postupné osvojování prvních matematických pojmů, početních výkonů, postupů, základů jazyka matematiky a způsobů jejich užití

 

B) Charakteristika výuky

Matematické vzdělávání v tomto období pomáhá žákům vnímat význam matematiky v životě. Žáci se učí vyjadřovat pomocí čísel. Matematika rozvíjí pozornost, vytrvalost, schopnost rozlišovat, objevovat, vytvářet různé situace. Žáci se učí svoji práci kontrolovat, srovnávat, učí se sebedůvěře, vyjadřují

výsledky svého pozorování. S vyjadřovacími schopnostmi se rozvíjí jejich schopnost uvažovat.

Vzdělávací oblast matematika tvoří

a) Číslo a proměnná

V tomto tematickém okruhu si žáci postupně osvojují aritmetické operace (porovnávání, zaokrouhlování, sčítání, odčítání, násobení, dělení do 1 000). Dbá se na tři složky:

- dovednost (provádění početních operací)

- algoritmické porozumění (proč je práce prováděna předloženým postupem, důraz na činnostní provedení a pozorování žáků, hovor o pozorovaném)

- významové porozumění (umět operaci propojit na reálné situace – nejlépe za pomoci individuálních činností, matematizace reálných situací)

b) Závislosti a vztahy

Žáci si v tomto tematickém okruhu na základě pozorování uvědomují změny a závislosti známých jevů.

Porovnávají velikosti věcí a čísel. Pochopení závislostí prostřednictvím práce s grafem, diagramem a tabulkou.

c) Geometrie v rovině a v prostoru

Žáci se v tomto tematickém okruhu učí objevovat, rozlišovat a určovat základní geometrické rovinné a prostorové útvary. Geometricky modelují reálné situace, hledají geometrické útvary ve svém okolí a pojmenovávají je. Procvičují převádění jednotek délky, hmotnosti, času a objemu. Učí se grafickému

projevu v geometrii.

d) Slovní úlohy

Při nich je třeba uplatňovat logické myšlení. Řeší úlohy z reálného světa, analyzovat reálné situace, pochopit problém, utřídit údaje, pomocí konkrétního názoru situaci modelovat, následně řešit a formulovat odpověď. Matematika vyžaduje činnostní pojetí.

Dobrým prostředkem k rozvoji míry pochopení probíraného matematického učiva jsou komentované situace z aktuálního prožitku, při kterých početně vyjadřují své zkušenosti. Rozvíjí se přitom schopnost žáka vyjadřovat své myšlenky, posiluje se sebedůvěra žáka v jeho schopnosti.

Velký význam v matematice má aktivita žáků. Činnostní formy učení dávají dostatek možností k jejímu neustálému podněcování, rozvoji smyslu pro odpovědnost, schopnosti sebekontroly a sebehodnocení.

V systému vyučovacích hodin činnostního učení matematice nové učivo vyplývá z předcházejícího a zároveň je základem a oporou pro učivo následující. Když se snažíme toto dodržet a v tomto systému vyučovat, často se stane, že žáci nové učivo objeví sami a často jim ani nepřipadá nové. K tomu je třeba

žákům dopomoci určitým upozorněním učitele, otázkou nebo doporučením, co pozorovat. Žákům je třeba dát dostatečný prostor na objev poznávaného jevu i na jeho zvládnutí a procvičení.

Nové učivo předkládané žákům za pomoci individuálních činností se zvolenými konkrétními pomůckami nebo jinými prostředky, umožňuje žákům objevení nového postupu či algoritmu a napomáhá rozvoji

správného a reálného uvažování žáků. Cílem řešení úloh je naučit žáky jasnému a konkrétnímu uvažování.

Při řešení slovních úloh je žák jejich tvůrcem, vynálezcem i řešitelem. Úsilí, které žáci vynakládají, působí příznivě na jejich rozumový vývoj. Rozvíjena je přitom samostatnost žáka i jeho tvořivost.

Podmínky pro dosažení dovednosti žáka správně řešit slovní úlohy jsou

- praktické činnosti, které odpovídají určité úloze

- pokus o samostatné vyhledávání cesty řešení, odpovědi náležející dané úloze závěrů

- dovednost samostatně vymyslet a formulovat úlohu podobnou k úlohám právě řešeným

- nechat žáky vymýšlet úlohy s praktickým, jim blízkým obsahem a též jim takové úlohy předkládat k řešení

- obtížnější úlohy řešit až po dokonalém zvládnutí úloh jednoduchých

Dosažení dobrých výsledků v hodinách matematiky vyžaduje

- používat činnostních metod k dosažení aktivity žáků a jejich spoluúčasti při učení

- individuální účast každého na řešení a pozorování předloženého problému

- poskytnout každému žákovi dostatečný prostor k tomu, aby měl možnost vniknout do podstaty problému, o kterém se hovoří ve vyučování

- pestré změny forem práce v průběhu roku, rozmanitost používaných pomůcek a tím dosažení zajímavosti výuky

- každodenní činnosti žáků, každodenní zpětnou vazbu mezi učitelem a žáky, to pak pomáhá učiteli vnímat a pomoci rozvíjet osobnost každého z nich

- aby vyučování matematice mělo nejen vzdělávací, ale i výchovný charakter, nebo tam kde tomu tak není, nebývá ani dobrý prospěch

- do vyučování často zařazovat úlohy, v nichž se odráží život obklopující žáka v souvislosti s reálným odhadem řešení

- časté sestavování úloh ze života samotnými žáky, nebo tvorba úloh, otázek a odpovědí napomáhá dobrému zvládnutí učiva

Při vyučování matematice v druhém období základního vzdělávání chceme vždy při probírání určitého učiva 

 

- motivovat žáky užitím názorných pomůcek a konkretizací je dovádět k pochopení problému

- provádět srovnávání nových poznatků s vědomostmi již osvojenými

- provádět cvičení s praktickým využitím získaných vědomostí

- nechat žáky samostatně vymýšlet slovní úlohy, vycházející z jejich zkušeností

- provádět cvičení k zautomatizování určité početní operace

- nechat žáky při praktických činnostech objevovat potřebu nového početního algoritmu

- vhodně volenými pamětnými početními úkony přispívat k zvládnutí učiva

 

V druhém období základního vzdělávání necháváme žáky pokud možno matematické poznatky za pomoci přímé účasti učitele při činnostním učení objevovat a formulovat je svými slovy. Učitel pak matematický pojem upřesní a správně ho formuluje.

Často zařazujeme počítání zpaměti a stejně jako v prvním období počítání s malými čísly. Počítání slovních úloh zpaměti nadále  spojujeme s vysvětlením žáka, jak k výsledku dospěl. Při řešení slovních úloh zpaměti může žák používat konkrétní názor, nákres, náčrt a jiné svoje zobrazení a z něho formulovat výsledek a vysvětlit, jak k němu dospěl.

U celé řady slovních úloh řešených činnostně zpaměti mohou žáci objevovat několik způsobů řešení úlohy.

 

UČIVO

-přirozená čísla, celá čísla, desetinná čísla, zlomky

-zápis čísla v desítkové soustavě a jeho znázornění (číselná osa, teploměr, model)

-násobilka

-vlastnosti početních operací s čísly

-písemné algoritmy početních operací

 

C)Obsah učiva

matematika

4. ročník                

 

Časová dotace:     5 hodin týdně

 

Učivo:

Opakování                             

procvičování a opakování  učiva ze 3. ročníku

využívá znalostí malé násobilky

využívá komunikativnost sčítání a násobení při řešení úloh a při provádění zkoušky výpočtu

využívá asociativnost sčítání a násobení při řešení úloh s užitím závorek

využívá vhodného sdružování čísel při sčítání několika sčítanců bez závorek

 

Číselný obor do 1 000

čtení, psaní čísel

desítková soustava

porovnávání čísel, číselná osa

zaokrouhlování

pamětné početní úkony

slovní úlohy

základní spoje násobení a dělení

násobení a dělení 10 a 100

písemné sčítání a odčítání se zkouškou a se správným sepsáním čísel pod sebe dle číselných řádů

úsudky ve slovních úlohách, složené slovní úlohy

dělení se zbytkem

násobení a dělení jednociferným číslem, odhady výsledků, zkouška

algoritmus písemného násobení, kontrola

algoritmus písemného dělení s odhadem a zkouškou

Číselný obor do 10 000

čtení, psaní čísel

desítková soustava

porovnávání čísel

číselná osa

násobení a dělení 10, 100 a 1 000

 Číselný obor do 10 000

desítková soustava

zaokrouhlování,

sčítání odčítání zpaměti

písemné sčítání a odčítání,

slovní úlohy

písemné násobení a dělení jednociferným číslem, odhad výsledku, zkouška

 Čísla větší než 10 000

 čtení, psaní čísel

 desítková soustava

 porovnávání čísel

 číselná osa

 zaokrouhlování na 10, 100, 1 000, 10 000, a 100 000

 pamětné i písemné sčítání a odčítání od 10 000 do 100 000

 pamětné násobení a dělení

 násobení a dělení 10, 100 a 1 000

 úsudky ve slovních úlohách s pamětnými i písemnými početními úkony

 písemné násobení dvojciferným číslem

 algoritmus písemného násobení, zkouška

Číselný obor do 1 000 000 

čtení a psaní čísel                      

počítání do 1 000 000 po statisících, desetitisících a tisících

číselná osa, orientace na číselné ose a jejích úsecích                             

čtení, psaní a zobrazování čísla na číselné ose

porovnávání čísla do 1 000 000 a řešení příslušných nerovnic

zaokrouhlování čísel na statisíce, desetitisíce, tisíce, sta a desítky s použitím znaku pro zaokrouhlování

rozkládání čísla v desítkové soustavě                                                 

zápis přirozeného čísla v desítkové soustavě

Početní výkony s přirozenými čísly                  

pamětné sčítání a odčítání čísel, která mají nejvýše dvě číslice různé od nuly

pamětné sčítání a odčítání – sčítání alespoň tří čísel, odčítání od jednoho čísla dvě čísla, od součtu dvou čísel jedno číslo

pamětné násobení a dělení čísla do jednoho milionu nejvýše se dvěma různými číslicemi jednociferným číslem

písemné násobení jednociferným a dvojciferným činitelem.

písemné dělení jednociferným dělitelem

dodržování pravidel pro pořadí operací v oboru přirozených čísel

Kontrola výpočtu, odhady výsledků                   

provádění odhadu a kontrola výpočtu početních operací v oboru přirozených čísel

slovní úlohy                            

řešení slovních úloh vedoucí k porovnávání čísel

provádění početních výkonů s čísly v daném oboru a na vztahy o n-více (méně ),  n-krát více (méně )

 řešení úloh na dva až tři početní výkony

 provádění stručných zápisů slovních úloh

Zlomky

Pojmenovávání jednotlivých části zlomku

- pojmy: čitatel, jmenovatel, zlomková čára, celek, část zlomku         

čtení zlomků

zlomky s čitatelem různým od jedné

slovní úlohy na určení poloviny, třetiny, čtvrtiny, pětiny a desetiny

názorné vyznačování poloviny a čtvrtiny třetiny, pětiny a desetiny celku

řešení jednoduchých slovních úloh na určení poloviny, třetiny, čtvrtiny a desetiny daného počtu.

sčítání zlomků se stejným jmenovatelem, kdy jmenovatel je 2 až 10

vyjádření celku z dané poloviny,

třetiny, čtvrtiny, pětiny a desetiny

 

Geometrie

 přímky, body, úsečky, polopřímky, různoběžky

 střed úsečky, osa úsečky, rýsování trojúhelníka, pravý úhel

 převádění jednotek délky, hmotnosti, objemu, času

 určování vzájemné polohy dvou přímek.

- kolmé přímky, rýsování kolmic pomocí rysky na trojúhelníku

- kreslení a rýsování rovnoběžek

 rovinné geometrické tvary

- obdélník – čtverec, kružnice kruh, trojúhelník

  rýsování obdélníka a čtverce, útvary souměrné podle osy                               

  obvod obdélníka, čtverce a trojúhelníka

  obsah obdélníka a čtverce ve čtvercové síti

 poznávání a konstrukce pravoúhlých trojúhelníků

 poznávání osově souměrných útvarů

 určování osy souměrnosti modelováním, překládáním apod.

 jednotky obsahu a jejich použití v praxi

 grafický součet, rozdíl a násobek úsečky

 tělesa, modelování sítě krychle a kvádru

 - pojmy: stěna, strana, vrchol

 zajímavé geometrické úlohy

 

 

matematika

5. ročník                  

 

Časová dotace:         5 hodin týdně

           Učivo                                      

Opakování a procvičování učiva ze 4. ročníku

pamětné a písemné sčítání, odčítání, násobení a dělení

zápis přirozeného čísla v desítkové soustavě                 

početní výkony s přirozenými čísly a jejich vlastnosti                      

čtení a zápis čísel do 1 000 000, jejich znázorňování na řádovém počítadle, ve čtvercové síti

Čísla větší než jeden milion

uspořádání, porovnávání, zaokrouhlování, početní výkony pamětní i písemné

čtení a zápis čísel větších než milión, jejich znázorňování na řádovém počítadle

vyhledávání čísel na číselné ose        

posloupnost přirozených čísel

zaokrouhlování čísel

jednoduché a složené slovní úlohy

porovnávání přirozených čísel a zobrazování na číselné ose.

zápis přirozeného čísel v požadovaném tvaru v desítkové soustavě.

sčítání a odčítání přirozených čísel zpaměti (čísla mají nejvýše dvě číslice různé od nuly)

písemné sčítání tří až čtyř přirozených čísel

písemné odčítání dvou přirozených čísel

pamětné násobení a dělení přirozených čísel v jednoduchých případech

písemně násobení až čtyřciferným činitelem

písemné dělení jedno a dvojciferným dělitelem

písemné algoritmy                     

samostatná kontrola výpočtů. Řešení jednoduchých a složených slovních úloh vedoucích k jednomu nebo dvěma výpočtům s přirozenými čísly

písemné násobení trojciferným činitelem

písemné dělení dvojciferným dělitelem

 užité vlastnosti početních úkonů

odhady výsledků, posuzování reálnosti vyhledaných výsledků

slovní úlohy – vyhledávání potřebných údajů a vztahů               

římské číslice

 jízdní řád

 Zlomky- sčítání, odčítání zlomků

zlomky se jmenovatelem řádu desetin a setin

zápis zlomků se jmenovatelem 10 a 100 desetinným číslem                    

 

Desetinná čísla

desetinná čárka                         

zobrazení desetinných čísel řádu desetin na číselné ose

zápis desetinných čísel řádu desetin

desetina, setina

zaokrouhlování desetinných čísel řádu desetin na celky 

sčítání a odčítání desetinných čísel řádu desetin a setin

násobení a dělení desetinných čísel deseti

řešení jednoduchých slovních úloh na užití desetinných čísel

 

 

Rovinné obrazce, tělesa

využití základních pojmů a značek v geometrii

základní rovinné útvary čtverec, obdélník, trojúhelník, kruh,

vrcholy, strany, kolmost, rovnoběžnost – využití znalostí

bod, přímka, úsečka, polopřímka, průsečík, rovnoběžky, kolmice

obvody obrazců

rovina

jednotky a převody – délky, hmotnosti, času

Konstrukce

čtverce, obdélníku _ úhlopříčky, kolmice, rovnoběžky

využití zásad rýsování

popis a modelování těles, kvádr, krychle, válec

kruh, kružnice – rýsování dle daného poloměru

 trojúhelník – rýsování se 3 zadanými délkami stran

přepona, odvěsny

vyhledávání dvojic kolmic a rovnoběžek v rovině

kolmice a rovnoběžky k dané přímce pomocí pravítka s ryskou

Seznamování se s úlohami na výpočet obvodu obdélníku a čtverce.

Řešení slovních úloh na výpočty obsahů obdélníku a čtverce.

Poznávání dalších jednotek obsahu - a,  ha, čtverečný km, m, dm, cm, mm         

Povrch kvádru a krychle         

Výpočet povrchu kvádru a krychle sečtením obsahů jejich podstav a stěn.

Řešení úloh z praxe na výpočty obsahů obdélníku a čtverce, povrchu kvádru a krychle.

Tabulky, grafy, diagramy

Proměnná, nezávisle proměnná, závisle proměnná

Grafy a soustava souřadnic.                               

Doplňování řady čísel a tabulek, čtení tabulek.

Čtení a sestrojování sloupcových diagramů.

Sestrojování a čtení jednoduchých grafů.

 

 

 

 

D) Očekávané výstupy na konci 2. období

- žák používá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení

- počítá do 1 000 000 po statisících, desetitisících a tisících

- čte, píše a zobrazuje čísla na číselné ose   

- porozumí textu slovní úlohy, přiřadí úloze správné matematické vyjádření s využitím       

  osvojených početních operací

- formulace odpovědí k získanému výsledku

- řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v oboru do 1 milionu

- tvoření slovních úloh k matematickému vyjádření

- porovnává čísla do 1 000 000 a řeší příslušné nerovnice

- zaokrouhluje čísla na statisíce, desetitisíce, tisíce, sta a desítky, provádí odhad a kontrolu svého výpočtu při početních operacích

- rozkládá čísla v desítkové soustavě

- pamětně sčítá a odčítá čísla, která mají nejvýše dvě číslice různé od nuly

- pamětně sčítá a odčítá – sčítá alespoň tři čísla, odčítá od jednoho čísla dvě čísla, od součtu dvou čísel jedno číslo

- pamětně násobí a dělí čísla do jednoho milionu nejvýše se dvěma různými číslicemi jednociferným číslem

- písemně násobí jednociferným a dvojciferným činitelem                                                 

- písemně dělí jednociferným dělitelem

-

- řeší slovní úlohy vedoucí k porovnávání čísel, provádění početních výkonů s čísly v daném oboru a na vztahy o n- více (méně ), n-krát více (méně )

 - provádí stručný zápis slovní úlohy

- řeší úlohy na dva až tři početní výkony

- písemně odčítá v oboru přirozených čísel

- čte a zapisuje čísla větší než milión

 - zaokrouhluje přirozená čísla s požadovanou přesností                                                               

- porovnává přirozená čísla a zobrazuje je na číselné ose

- zapisuje přirozená čísla v požadovaném tvaru v desítkové soustavě

- sčítá a odčítá přirozená čísla zpaměti (čísla mají nejvýše dvě číslice různé od nuly)

- písemně sčítá  tři až čtyři přirozená čísla

- pamětně násobí a dělí přirozená čísla v jednoduchých případech

- písemně násobí až čtyřciferným činitelem

- písemně dělí jedno a dvojciferným dělitelem

- samostatně provádí kontroly výpočtů

- řeší jednoduché a složené slovní úlohy vedoucí k jednomu nebo dvěma výpočtům s přirozenými čísly

- čte a zapisuje desetinné číslo

- vyznačí dané desetinné číslo řádu desetin a setin na číselné ose

- zaokrouhlí dané desetinné číslo řádu desetin na celky. 

- sčítá a odčítá desetinná čísla řádu desetin a setin.

- násobí a dělí desetinné číslo deseti.

- užívá desetinné číslo v praktických situacích.

- řeší jednoduché slovní úlohy na užití desetinných čísel

- modeluje a určí část celku, používá zápis ve formě zlomku, názorně vyznačí polovinu a čtvrtinu celku

- pojmenovává jednotlivé části zlomku

- řeší jednoduché praktické slovní úlohy na určení poloviny, třetiny, čtvrtiny a desetiny daného počtu

- porovná, sčítá a odčítá zlomky se stejným základem v oboru kladných čísel 

- pracuje s číselnou osou v oboru přirozených čísel

- čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy, grafy a jízdní řád

- vyhledává, sbírá a třídí data

- rýsuje a znázorňuje základní rovinné útvary (čtverec, obdélník, trojúhelník a kružnice)

- užívá jednoduché konstrukce

- určuje délku lomené čáry, obvod mnohoúhelníku sečtením délek jeho stran

- sestrojuje rovnoběžky a kolmice

- určuje obsah obrazce pomocí čtvercové sítě a užívá základní jednotky obsahu

- rozpozná a znázorňuje ve čtvercové síti jednoduché osově souměrné útvary a určí osu souměrnosti útvaru překládáním papíru

- určuje vzájemnou polohu dvou přímek v rovině.

- sestrojí rovnoběžku s danou přímkou.

- sestrojí kolmici k dané přímce pomocí trojúhelníku s ryskou.

- rýsuje čtverec a obdélník.

- poznává základní útvary v rovině a základní útvary v prostoru

- poznává a sestrojuje pravoúhlý trojúhelník

- rýsuje kružnici s daným středem a poloměrem.

- poznává a kreslí souměrný útvar a určuje osu souměrnosti modelováním, překládáním apod.

- užívá jednotky délky a jejich převody

- měřídélku úsečky

- sčítá a odčítá graficky úsečky

- určuje obsah rovinných obrazců pomocí čtvercové sítě

-porozumí významu znaku „-“ pro zápis celého záporného čísla a toto číslo vyznačí na číselné ose

- řeší jednoduché slovní úlohy na výpočty obsahu obdélníku a čtverce.

- modeluje sí kvádru a krychle

- rýsuje obdélník, čtverec

- počítá obvod obdélníku a čtverce.

- zná a umí převádět jednotky obsahu cm ,mm, m čtverečné a ha

- řeší slovní úlohy na výpočty obsahů obdélníku a čtverce

- počítá povrch kvádru a krychle sečtením jejich podstav a stěn.

- řeší úlohy z praxe na výpočty obsahů obdélníku a čtverce, povrchu kvádru a krychle

- doplňuje řady čísel a tabulky

- čte a sestrojuje sloupcový diagram

- sestrojuje a čte jednoduché grafy v soustavě souřadnic

 

Nestandardní aplikační úlohy 2. období

- řeší jednoduché praktické slovní úlohy a problémy, jejichž řešení je do značné míry nezávislé

na obvyklých postupech a algoritmech

-slovní úlohy

-číselné a obrázkové řady

-magické čtverce

-prostorová představivost

 

 

E) Průřezová témata

Osobnostní rozvoj

- rozvoj schopností poznávání

- cvičení pozornosti a soustředění

-cvičení dovedností zapamatování

-řešení problému

-dovednosti pro učení

- sebepoznání a sebepojetí- vztah k sobě samému, vztahy k druhým , zdravé a vyrovnané sebepojetí

- seberegulace  - cvičení sebekontroly

organizace času -  plánování učení

 psychohygiena - pozitivní naladění mysli, hledání pomoci

 

 

 

 

 

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět

Potřebné vědomosti a dovednosti ve vzdělávacím oboru Člověk a jeho svět získávají žáci především tím, že pozorují názorné pomůcky, přírodu a činnosti lidí, hrají  určené role, řeší modelové situace Vzdělávací oblast je v 1. – 3. r. realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu prvouka.

Prvouka

A) Výchovně vzdělávací cíle:

–        učit žáky pozorovat přírodní jevy a orientovat se v prostoru a čase, denní režim

–        na základě činností a pozorování vytvářet nové představy o jednoduchých, chápání žáků dostupných ale podstatných věcech a jevech, které je obklopují doma, ve škole, v obci

–        vést  žáky k tomu, aby předměty a jevy pojmenovávali a vyjadřovali o nich své myšlenky, soudy, názory

–        učit žáky, aby na základě svých vlastních zkušeností docházeli k jednoduchým pojmům a objevování souvislostí

–        vytvářet u žáků pozitivní vztah k rodině, spolužákům, škole, domovu i k přírodě a rozvíjet pozitivní vlastnosti žáků, osvojit si bezpečné chování a vzájemnou pomoc

–        dát žákům základní poučení o lidském těle ochraně zdraví a bezpečí

–        naučit žáky cílevědomému osvojování základních hygienických návyků a návyků kulturních

B) Charakteristika výuky:

Cíle jsou naplňovány prostřednictvím využívání vlastních zkušeností žáků. Učitel řídí vyučování tak, aby žáci docházeli k novým poznatkům zejména na základě vlastních činností a přímého pozorování. Žáci mohou různé věci a jevy pozorovat např. při řízených činnostech, na vycházkách, při pokusech, při zacházení s různými nástroji a předměty. Činnostní vyučování v prvouce podněcuje aktivitu všech žáků. Průběžně a v souvislosti s různými vyučovacími předměty vedeme žáky k tomu, aby výsledky svých pozorování, zjištění a objevování zaznamenávali různými způsoby, tj. výtvarně i písemně.

V tomto období využíváme co nejvíce regionálních přírodních i společenských jevů.

Charakteristické pro výuku prvouky v 1. období základního vzdělávání je její prolínání s učivem ostatních předmětů. Právě toto prolínání témat dává možnost vytváření mnoha malých projektů, které výuku obohatí a učivo spojí se životem kolem dětí. Výuku prvouky vhodně doplňují obrazy, videozáznamy, filmy, besedy, vycházky, exkurze atp.

V prvouce se věnujeme:

–        poznávání věcí – jejich vlastností a zařazujeme je do přírodního a společenského dění

–        výchově smyslového vnímání a způsobům pozorování určitých předmětů a jevů

–        základům jazykového vyjadřování – využíváme českého jazyka (výslovnost, vyprávění, říkadla, básně, písně, pohádky,…)

–        procvičování pozornosti, paměti, představivosti, obrazotvornosti,…

–        ochraně přírody, kulturních památek a výsledků lidské práce

–        technické výchově (spojení s výtvarnou výchovou a praktickými činnostmi) a dopravní výchově

–        pohybové výchově (ve spojení s tělesnou výchovou a hudební výchovou)

–        zdravotní výchově a znalosti lidského těla, režimu dne

–        mravní výchově (vytváření správných návyků a vztahů k lidem)

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících:

1.ročník

Časová dotace: 2 hodiny týdně

–        škola a její blízké okolí, cesta do školy, bezpečnost

–        pracovní návyky a vhodné chování ve škole i mimo školun

–        příroda na podzim v lese, v sadu, na zahradě a na poli

–        rodina a život v rodině

–        zima a zimní svátky, bezpečnost, živočichové a rostliny v zimě

–        člověk a péče o zdraví, základní hygienické návyky

–        zdravá výživa, režim dne

–        příroda, rostliny a živočichové na jaře

–        nejznámější ptáci a domácí zvířata

–        dny v týdnu, roční období, orientace v čase

–        nejznámější povolání a výrobky řemeslníků

–        dopravní výchova – bezpečnost

–        příroda v létě

V 1. ročníku se žáci učí pozorovat rostliny, zvířata a věci, které je obklopují ve škole, doma, venku. Učí se všímat si změn v přírodě, které mohou během roku pozorovat a všímají si, jak tyto změny zasahují do života lidí i zvířat.

Učivo je využíváno v průběhu celého roku v českém jazyce, často je propojováno i s ostatními vyučovacími předměty. Jednotlivé činnosti mohou být vhodně kombinovány a propojovány i v jiných časových celcích než je jedna vyučovací hodina.

2. ročník

Časová dotace : 2 hodiny týdně

–        škola a organizace školního života

–        cesta do školy – bezpečnost, dopravní výchova

–        změny v přírodě na podzim, živočichové ve volné přírodě (využití učiva 1. r. a jeho rozšíření), mezipředmětové vztahy (zejména s českým jazykem)

–        zelenina a její druhy

–        ovocné stromy a jejich plody

–        rodina, nᚠdomov, obec, vlast, státní symboly, armáda ČR

–        proměny přírody v zimě, zimní sporty

–        člověk, poučení o lidském těle, nemoc a úraz, první pomoc

–        potraviny a správná výživa

–        čas, orientace podle hodin, kalendářní rok

–        práce a volný čas

–        proměny přírody na jaře (rostliny, živočichové, květiny)

–        lesy jehličnaté, listnaté a smíšené – stromy ochrana přírody

–        proměny přírody v létě, u vody a ve vodě, vodní živočichové

Ve všech okruzích učiva prvouky 2. ročníku využíváme zkušenosti žáků a učivo probrané v 1. r., které dále rozšiřujeme. Ve výuce se žáci seznamují s věcmi a jevy blízkého okolí, získávají přehled o změnách v přírodě v průběhu ročních období a jejich vlivu na život rostlin, zvířat i lidí.

I v tomto ročníku je vhodné spojovat učivo prvouky s učivem ostatních předmětů. Realizaci krátkodobých projektů můžeme koncem 2. ročníku spojovat s jednoduchými záznamy. Formu záznamu (kreslená, psaná, kombinovaná, výrobek) necháváme na rozhodnutí žákům, které vhodně usměrňujeme.

3.ročník

Časová dotace : 3 hodiny týdně

–        místo, kde žijeme (domov, rodina, škola, obec)

–        bezpečná cesta do školy, riziková místa a situace , dopravní výchova

–        orientace v místě bydliště:

• světové strany

• práce s jednoduchým plánem (začlenění obce do příslušného kraje)

• seznámení s mapou

• světové strany

–        země, v níž žijeme:

   • krajina v místě bydliště         

• naše vlast       

–        lidé a čas – orientace v čase  

–        věci a činnosti kolem nás:

• lidská činnost

• práce a volný čas

• lidé a výrobky, technika      

–        neživá příroda – látky a jejich vlastnosti:

• vzduch           

• voda   

• slunce a země

–        živá příroda:

• rostliny ( druhy rostlin, části rostlin, plody)

• živočichové

• zkoumání přírody

–        rozmanitost přírody a její ochrana, základní ekologická výchova

–        člověk:

• lidské tělo ( růst a vývoj, stavba těla – kostra, svaly)

• péče o zdraví (zdraví a výživa, sport a hry, první pomoc)

Ve vyučování prvouce ve 3. ročníku navazujeme na poznatky o přírodě a životě lidí, které žáci získali v 1. a 2. r. a prohlubujeme je. Zaměřujeme se především na poznávání místní krajiny, života lidí v obci, povolání lidí, zajímáme se o vyráběné věci, kulturu v obci, pověsti, které se váží ke kraji, upozorňujeme na významné stavby, události a osobnosti.

Charakter učiva 3. ročníku umožňuje snadné využívání mezipředmětových vztahů. Propojováním učiva jednotlivých předmětů vznikají tematické krátkodobé projekty. Žáci si své přírodovědné záznamy zakládají a vytváří si tak svá první portfolia. Tím se při výuce učí žáci spolupracovat, vzájemně si pomáhat a obvykle vznikne přirozená potřeba skupinové práce.Žáci se učí orientovat v problematice peněz a cen.

D) Očekávané výstupy na konci 1. období:

MÍSTO, KDE ŽIJEME

Žák:

–        vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí

–        začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obslužného centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbližším okolí, obci (městě)

–        rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost

 

LIDÉ KOLEM NÁS

Žák:

–        rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi, projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků i jiných lidí, jejich přednostem i nedostatkům

–        odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností

–        projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků, jejich přednostem i nedostatkům

 

LIDÉ A ČAS

Žák:

–        využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti

–        pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé  pověsti nebo báje spjaté s místem, v němž žije

–        uplatňuje elementární poznatky o sobě, o rodině a činnostech člověka, o lidské společnosti, soužití, zvycích a o práci lidí; na příkladech porovnává minulost a současnost

 

ROZMANITOST PŘÍRODY

Žák:

–        pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích

–        roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě

–        provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje jejich společné a rozdílné vlastnosti a změří základní veličiny pomocí jednoduchých nástrojů a přístrojů

 

ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ

Žák:

–        uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle; projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví

–        rozezná  nebezpečí různého charakteru, využívá bezpečná místa pro hru a trávení volného času, uplatňuje základní pravidla bezpečného chování, účastníka silničního provozu a jedná tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných

–        chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná; v případě potřeby požádá o pomoc pro sebe i pro jiné, ovládá způsoby komunikace s operátory tísňových linek

–        reaguje adekvátně na pokyny dospělých při mimořádných událostech

 

Výuka prvouky v 1. období ve spojení s ostatními předměty uplatňuje v rozsahu přiměřeném chápání žáků tohoto věku prvky environmentální výchovy. Žáky učíme citlivému přístupu k přírodě, lásce k okolní krajině, k obci, k  její minulosti a přítomnosti.

Žákům dáváme příležitost k tomu, aby si uvědomili propojenost vztahů mezi člověkem a přírodou a možnost člověka přírodu ovlivňovat. Učíme je rozlišovat pozitivní způsoby působení člověka v přírodě od způsobů negativních. Žáci poznávají význam a úkol jednotlivých profesí ve vztahu k životnímu prostředí. Necháme je objevovat možnosti ke zlepšování okolního prostředí a péči o něj. Dáváme jim prostor pro nápady co dělat teď, aby i v budoucnosti bylo na Zemi zdravé životní prostředí. Vytváříme první předpoklady k tomu, aby žáci získávali vhodnou hodnotovou orientaci v zájmu udržitelnosti rozvoje lidské společnosti.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět

2. období

 

Vzdělávací oblast je ve 4. – 5. ročníku realizována prostřednictvím vzdělávacího předmětu

 

PŘÍRODOVĚDA a VLASTIVĚDA

 

UČIVO

- rodina, postavení jedince v rodině, role členů rodiny, příbuzenské a mezigenerační vztahy, život a funkce rodiny, práce fyzická i duševní, zaměstnání

- soužití lidí, mezilidské vztahy, komunikace, principy demokracie, obchod, firmy, zájmové spolky, politické strany, církve, pomoc nemocným, sociálně slabým,společný „evropský dům“

- chování lidí, vlastnosti lidí, pravidla slušného chování, ohleduplnost, etické zásady, zvládání vlastní emocionality, rizikové situace a chování, předcházení konfliktům

- práva a spravedlnost, základní lidská práva a práva dítěte, práva a povinnosti žáků školy, protiprávní jednání a korupce, právní ochrana občanů a majetku včetně nároku na reklamaci, soukromého vlastnictví a duševních hodnot

- vlastnictví soukromé veřejné, osobní, hmotný a nehmotný majetek

- rozpočet- příjmy a výdaje, výdaje na domácnost, hotovostní a bezhotovostní forma peněz, --- způsoby placení, banka, jako správce peněz, úspory s půjčky, banka jako správce peněz, úspory půjčky

- kultura – podoby a projevy kultury, kulturní instituce, masová kultura a subkultura

- základní globální problémy- významné sociální problémy, problémy konzumní společnosti, nesnášenlivost mezi lidmi, globální problémy přírodního prostřed-rizika v přírodě – rizika spojená s ročními obdobími sezonními činnostmi, mimořádné události způsobené přírodními vlivy a ochrana před nimi

- lidské tělo, stavba těla, základní funkce a projevy, životní potřeby člověka, pohlavní rozdíly mezi mužem a ženou, základy lidské reprodukce, vývoj jedince

- péče o zdraví, zdravý životní styl, denní režim, správná výživa, výběr a způsoby uchovávání potravin, vhodná skladba stravy, pitný režim, nemoci nepřenosné a přenosné, ochrana před infekcemi přenosnými krví (hepatitida, HIV/AIDS), drobné úrazy a poranění, prevence nemocí a úrazů, první pomoc při drobných poraněních, osobní, intimní a duševní hygiena

- partnerství, manželství, rodičovství, osobní vztahy, etická stránka vztahů a sexuality

- návykové látky a zdraví, hrací automaty a počítače, závislost, odmítání návykových látek, nebezpečí komunikace prostřednictvím elektronických médií

- osobní bezpečí, krizové situace, vhodná a nevhodná místa pro hru, bezpečné chování v rizikovém prostředí, označování nebezpečných látek bezpečné chování v silničním provozu, dopravní značky, předcházení rizikovým situacím v dopravě a dopravních prostředcích, bezpečnostní prvky, šikana, týrání, sexuální a jiné  zneužívání, brutalita a jiné formy násilí v médiích,

- přivolání pomoci v případě ohrožení zdraví, čísla tísňového volání, správný způsob volání na tísňovou linku

- mimořádné události a rizika ohrožení s nimi spojená, postup v případě ohrožení (varovný signál, evakuace, zkouška sirén), příčiny a prevence vzniku požárů, ochrana evakuace při požáru, integrovaný záchranný systém

 

 

 

 

PŘÍRODOVĚDA

 

Cíle vzdělávací oblasti

 

- učit žáky objevovat vztahy mezi živou a neživou přírodou, chápat souvislosti rovnováhy v přírodě a sledovat vzhled přírody v souvislosti s činností člověka

- sledovat změny v přírodě v souvislosti s pohyby Země ve vesmíru

- vést žáky ke sledování živých přírodnin v existujících společenstvech a chápání jejich vzájemné závislosti a začlenění do prostředí

- učit žáky pozorovat základní projevy přírodnin a podle nich vyvozovat třídění do

systémů

- vést žáky k objevování přírodních jevů na základě pozorování a pokusů

- učit žáky pozorovat vlastní tělo a na základě poznatků vést k chápání funkcí a činností

jednotlivých soustav

- přiblížit žákům vznik života před narozením a sledovat jeho vývoj po narození

- učit žáky sledovat činnosti ohrožující zdraví a život člověka a vyvozovat z nich poučení

pro zdravý způsob života

-učit žáky poznání podstaty zdraví i příčin jeho ohrožení, vzniku nemocí a úrazů a jejich předcházení

- poznávání a upevňování preventivního chování a účelného rozhodování v situacích ohrožení bezpečnosti a zdraví vlastního i  ostatních, včetně chování při mimořádných událostech

 

 

 

Charakteristika výuky

 

Výuka vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět ve 2.období se realizuje v předmětu Přírodověda s dotací 2 hodiny týdně ve 4. i v 5. ročníku a navazuje na výchovné a vzdělávací cíle předmětu Prvouka.

 Tyto cíle jsou rozšiřovány v pěti tematických okruzích Místo, kde žijeme, Lidé kolem nás, Lidé a čas, Rozmanitost přírody a Člověk a jeho zdraví.

 Žáci se učí pozorovat, objevovat a pojmenovávat věci, jevy a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti. Poznávají sami sebe, učí se vnímat lidi a vztahy mezi nimi. Učí se poznávat, že Země a život na ní tvoří jediný celek, že všechny jevy a děje spolu souvisí a jsou v rovnováze a jakékoli narušení může být pro další život rozhodující. Všechny poznatky i souvislosti vycházejí z pozorování skutečných jevů, z prožitků a zkušeností žáků z jejich života, ale i z modelových situací a pokusů. Informace získávají žáci z literatury a dalších informačních zdrojů. Zjištěné výsledky i jejich třídění žáci zaznamenávají a prezentují různými způsoby. Své znalosti žáci poměřují při přírodovědných soutěžích se žáky okolních škol. Nezbytnou součástí výuky jsou vycházky, exkurze, besedy a nejrůznější projekty.

 

 

 

 

 

 

Obsah učiva v jednotlivých ročnících

 

 

4. ročník

Časová dotace : 2 hodiny týdně

- přímé pozorování přírody: podzim, zima, jaro, léto a přizpůsobení organismů změnám

v přírodě

- životní podmínky organismů, vzájemné vazby

- přírodní společenstva: v lese, na poli, v okolí lidských obydlí, na louce, u vody a ve  vodě          

- neživá příroda – horniny a nerosty

- fyzikální veličiny: délka, objem, hmotnost, teplota a čas a jejich měření

- části kvetoucích rostlin a jejich význam

- domácí zvířata a jejich chov

- člověk a příroda: problémy lidstva, ochrana přírody

- člověk a zdraví: ochrana člověka v mimořádných situacích, první pomoc, škodlivé vlivy,         

dopravní pravidla

 

 

 

5. ročník

 

Časová dotace: 2 hodiny týdně

- rozmanitosti přírodních podmínek na Zemi, podnebné pásy

- třídění organismů

- botanické a zoologické zahrady, chráněná území

- člověk: životní potřeby a projevy, části těla, orgánové soustavy (kostra, svaly, kůže, krevní  oběh, dýchací soustava, trávicí ústrojí, močové ústrojí, nervová soustava, smysly, pohlavní ústrojí), narození dítěte a vývojové fáze, hygiena a ochrana zdraví, dopravní pravidla, krizové situace, člověk ve společnosti, finanční gramotnost

- magnetická a gravitační síla

- vesmír: hvězdy, planety, družice a jejich pohyby, výzkum vesmíru

- člověk a technika: jednoduché stroje, parní stroj, spalovací motory, energie, výrobní

postupy, informační technologie

 

 

Očekávané výstupy na konci 2. období

Očekávané výstupy předmětu Přírodověda

Na konci 2. období základního vzdělávání žák:

MÍSTO, KDE ŽIJEME

určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke krajině a státu

určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpečného pohybu a pobytu v přírodě

rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map; vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí

vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického, správního a vlastnického

zprostředkuje ostatním zkušenosti, zážitky a zajímavosti z vlastních cest a porovná způsob života a přírodu v naší vlasti i v jiných zemích

rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce, symboly našeho státu a jejich význam

LIDÉ KOLEM NÁS

vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití ve škole, mezi chlapci a dívkami, v rodině, obci

rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci, obhájí při konkrétních činnostech své názory, popřípadě připustí svůj omyl, dohodne se na společném postupu a řešení se spolužáky

rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která se už tolerovat nemohou a která porušují základní lidská práva nebo demokratické principy

orientuje se v základních formách vlastnictví, používá peníze v běžných situacích a má základní informace o rodinném rozpočtu

poukáže v nejbližším společenském a přírodním prostředí na změny a některé problémy a navrhne možnosti zlepšení životního prostředí obce (města)

LIDÉ A ČAS

pracuje s časovými údaji a využívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy

využívá archivů, knihoven, sbírek muzeí a galerií jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti; zdůvodní základní význam chráněných částí přírody, nemovitých i movitých kulturních památek

rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti s využitím regionálních specifik

srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s využitím regionálních specifik

objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů

ROZMANITOST PŘÍRODY

objevuje a zjišuje propojenost prvků živé a neživé přírody, princip rovnováhy přírody a nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka

vysvětlí na základě elementárních poznatků o Zemi jako součásti vesmíru souvislost s rozdělením času a střídáním ročních období

zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionů, zdůvodní podstatné vzájemné vztahy mezi organismy a nachází shody a rozdíly v přizpůsobení organismů prostředí

porovnává na základě pozorování základní projevy života na konkrétních organismech, prakticky třídí organismy do známých skupin, využívá k tomu i jednoduché klíče a atlasy

zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat

stručně charakterizuje specifické přírodní jevy a z nich plynoucí rizika vzniku mimořádných událostí, v modelové situaci prokáže schopnost se účinné chránit

založí jednoduchý pokus, naplánuje a zdůvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí výsledky pokusu

ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ

využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a podpoře vlastního zdravého způsobu života

rozlišuje jednotlivé etapy lidského života a orientuje se ve vývoji dítěte před a po jeho narození

účelně plánuje svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb s ohledem na oprávněné nároky jiných osob

uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimořádné události

vnímá dopravní situaci, správně ji vyhodnotí a vyvodí odpovídající závěry pro své chování jako chodec a  cyklista  

předvede v modelových situacích osvojené jednoduché způsoby odmítání návykových látek

uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou

rozpozná život ohrožující zranění, ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc

uplatňuje ohleduplné chování k druhému pohlaví a orientuje se v bezpečných způsobech sexuálního chování mezi chlapci a děvčaty v daném věku

 

 

Žák je schopen

- vyhledat místní přírodní zvláštnosti a posoudit jejich význam

- porovnat přírodu v naší vlasti a v jiných zemích

- rozlišovat základní rozdíly mezi jednotlivci, dodržovat pravidla mezi lidmi

- poukázat na problémy životního prostředí a navrhnout změny zlepšení

- zdůvodnit význam chráněných území

- zjišovat propojenost živé a neživé přírody a princip rovnováhy a zásahy člověka

do přírody

- vysvětlit na základě poznatků o pohybech Země střídání dne a noci a ročních období

- zkoumat místní přírodní společenstva a zdůvodnit vztahy mezi organismy a jejich přizpůsobení

- porovnávat projevy a vzhled organismů a podle nich je třídit i s využitím atlasů a klíčů

- zhodnotit zásahy člověka do přírody z hlediska zlepšování či poškozování zdraví

- uskutečnit jednoduchý pokus, vyhodnotit a vysvětlit jej

- na základě poznatků o stavbě lidského těla vysvětlit funkci orgánových soustav pro      vlastní  zdraví

- orientovat se v etapách vývoje člověka před narozením i po narození

- plánovat svůj čas s ohledem na požadavky okolí

- uplatňovat žádané způsoby chování pro zachování bezpečnosti a zdraví a při ohrožení

života

- chápat ohleduplné a bezpečné sexuální chování k druhému pohlaví v daném věku

VLASTIVĚDA

Charakteristika předmětu

 

V předmětu Vlastivěda je realizován obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět ve vybraných třech okruzích z pěti tematických okruhů: Místo, kde žijeme; Lidé kolem nás; Lidé a čas.

Žáci se učí pozorovat a pojmenovávat věci, jevy a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti. Poznávají sebe i své nejbližší okolí a postupně se seznamují se vzdálenějšími jevy a se složitějšími ději. Učí se vnímat krásy lidských výtvorů a přírodních jevů, soustředěně je pozoruje a přemýšlí o nich. Podmínkou úspěšného vzdělávání v této oblasti je vlastní prožitek žáků vycházející z konkrétních nebo modelových situací. Propojením této oblasti s reálným životem a s praktickou zkušeností pomáhá žákovi zvládat nové životní situace, upevňovat pracovní a režimové návyky.

Na základě poznávání nejbližšího okolí, vztahů a souvislostí chápe organizaci života v rodině, ve škole, obci a ve společnosti. Různé činnosti a úkoly by měly probudit kladný vztah k místu jejich bydliště, postupně rozvíjet vztah k naší zemi a k evropanství.  Seznamují se s problémy, které provázejí soužití lidí, celé společnosti nebo i globální problémy. Žáci poznávají, jak se život a věci vyvíjejí a jakým změnám podléhají v čase. Poznávají historii a současnost České republiky i v kontextu Evropy.

 

4.ročník  

 

Časová dotace :   2 hodiny týdně

 

 

Učivo                                                                                                                                 

Česká republika-poloha, obyvatelstvo                

Vodstvo ČR .                                             

Pohraniční hory, vnitřní pohoří.                

Praha-hlavní město ČR.

Česká, moravská a slezská

města. Nerostné bohatství

země. Zemědělská krajina.

 

Stát a jeho představitelé.                           

Symboly ČR.                                             

Památná místa naší vlasti.

 

Vývoj života, první lidé,                           

Keltské kmeny, Slované,                          

Velká Morava, Cyril a Metoděj                

 

Přemyslovci, sv. Václav, Ludmila,

kníže Oldřich, kníže Břetislav,

sv. Vojtěch, sv. Anežka, Přemysl II.,

Václav II.

 

Jan Lucemburský, Eliška Přemyslovna, Karel IV.

Mistr Jan Hus, husitské války,

Jan Žižka, Jiří z Poděbrad,

 

Habsburkové, Císař Rudolf II.

Bílá Hora, J. A. Komenský,

Baroko,  Marie Terezie,

Josef II.

 

 Dílčí výstupy 4. ročníku                                                             

-                určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke krajině a státu

-                určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpečného pohybu a pobytu v přírodě

-                rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map naší republiky

-                vyhledává jednoduché údaje o sídlištích lidí na mapách naší republiky

-                vyhledává typické regionální zvláštnosti osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem  posoudí jejich význam z hlediska historického, politického, správního a vlastnického

-                zprostředkuje ostatním zkušenosti, zážitky a zajímavosti z vlastních cest a porovná způsob života a přírodu v naší vlasti i v jiných zemích

-                rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce, symboly našeho státu a jejich význam

-                vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití ve škole, mezi chlapci a dívkami, v rodině, v obci

-                rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která nemohou tolerovat a která porušují základní lidská práva nebo demokratické principy

-                orientuje se v základních formách vlastnictví, používá peníze v běžných situacích

-                pracuje s časovými údaji a využívá zjištěných údajů k pochope-ní vztahů mezi ději a mezi jevy

-                rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti s využitím regionálních specifik

-                srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s využitím regionálních specifik

-                objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů

 

 

 

Pomůcky:      Zajímavosti z příruček, časopisů, kompas. Obraz státního znaku. Mapy, globus.

                       Mapa historie ČR. Časová přímka. Návštěva Památníku Velké

                       Moravy ve St. Městě.

 

5.ročník

Časová dotace:       2 hodiny týdně

 

Učivo:                                                               

Opakování starších českých dějin.                 

Novější české dějiny.                  

Počátky vzkříšení českého národa.                                                                                                                     

 

České národní obrození.

Vlastenci a buditelé.

Rok 1848.

Vynálezy 19. století.

 

Život a kultura v druhé polovině 19. stol.

První světová válka.

 

T. G. Masaryk.

Život a kultura v letech 1918-1939.

Okupace a odboj za 2. svět.války.

Od osvobození k nové totalitě.

Od sametové revoluce k sametovému rozchodu

 

Česká republika                                    

-kraje ČR, jejich hlavní města ,            

poloha, vodstvo, obyvatelstvo, hospodářství .                                       

Kraj, v němž žijeme.

Praha – hlavní město ČR

ČR- součást EU

 

Evropa- poloha, povrch, vodstvo,       

podnebí.                                               

Naši sousedé.Německo, Polsko,          

Rakousko, Slovensko.                         

Země jižní a východní Evropy.                                                                         

 

                                                             

                                                             

Pomůcky:    Mapy ČR, využívání fotografií, pohlednic, vlastních zážitků,

                     sbírek a časopisů.

                     Atlas,nástěnné a příruční mapy, zajímavosti z vlastních cest,

                     Různé příručky, filmy.

 

Průřezová témata

Osobnostní a sociální výchova

- v učivu člověk a zdraví a člověk a společnost lze naplňovat prostřednictvím témat

směřujících k sebepoznání, sebepojetí, seberegulaci, k udržení psychického zdraví

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

- v učivu člověk a příroda (problémy lidstva, ochrana přírody) a člověk a zdraví (ochrana člověka za mimořádných událostí) využívat zkušeností a poznatků žáků z běžného života

- i mimořádných událostí v rodině, obci a okolí a porovnávat je s pravidly chování

v takových situacích

 

Multikulturní výchova

- v učivu člověk a zdraví, rozmanitosti životních podmínek na Zemi, životní projevy

a potřeby člověka, člověk ve společnosti vést žáky k respektování zvláštností různých   etnik i sociokulturních rozdílů ve společnosti, vnímat právo všech lidí žít společně a podílet se na spolupráci v rámci přírody jako celku

 

 

Environmentální výchova

- v učivu životní podmínky organismů a vzájemné vazby vysvětlit požadavky každého

organismu a narušení podmínek lidmi

- v učivu člověk a příroda (ochrana přírody) vést k vytvoření uceleného elementárního

pohledu na okolní přírodu jako celku a k odpovědnému jednání ve vztahu k ostatním

organismům

 

Mediální výchova

- ve všech oblastech učiva využívat potenciál médií jako zdroje informací, ale také    vytvářet kritický postoj k některým zdrojům na základě vlastních zkušeností a rozvíjet komunikační schopnost při veřejném vystupování a při týmové spolupráci

 

Očekávané výstupy předmětu Vlastivěda:

 

Na konci 2. období základního vzdělávání žák:

MÍSTO, KDE ŽIJEME

-          určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke krajině a státu

-          naše vlast,domov, krajina národ, základy státního zřízení a politického systému ČR, státní správa a  samospráva,státní symboly, Armáda ČR

-          určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpečného pohybu a pobytu v přírodě

-          rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map; vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí

-          vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického, správního a vlastnického

-          zprostředkuje ostatním zkušenosti, zážitky a zajímavosti z vlastních cest a porovná způsob života a přírodu v naší vlasti i v jiných zemích

-          rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce, symboly našeho státu a jejich význam

LIDÉ KOLEM NÁS

-          vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití ve škole, mezi chlapci a dívkami, v rodině, obci

-          rozlišuje základní rozdíly mezi lidmi, obhájí a odůvodní  své názory, popřípadě připustí svůj omyl, dohodne se na společném postupu a řešení se spolužáky

-          rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která se už tolerovat nemohou a která porušují základní lidská práva nebo demokratické principy

-          orientuje se v základních formách vlastnictví, používá peníze v běžných situacích, odhadne a zkontroluje cenu nákupu a vrácené peníze, na příkladu ukáže nemožnost realizace  všech chtěných výdajů, vysvětlí, proč spořit, kdy si půjčovat a jak vracet dluhy, má základní informace o rodinném rozpočtu 

-          poukáže v nejbližším společenském a přírodním prostředí na změny a některé problémy a navrhne možnosti zlepšení životního prostředí obce (města)

LIDÉ A ČAS

-          pracuje s časovými údaji a využívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy

-          využívá knihoven, sbírek muzeí a galerií jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti; zdůvodní základní význam chráněných částí přírody, nemovitých i movitých kulturních památek

-          rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti s využitím regionálních specifik

-          srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s využitím regionálních specifik

-          objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů

ROZMANITOST PŘÍRODY

-          objevuje a zjišuje propojenost prvků živé a neživé přírody, princip rovnováhy přírody a nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka

-          vysvětlí na základě elementárních poznatků o Zemi jako součásti vesmíru souvislost s rozdělením času a střídáním ročních období

-          zkoumá základní společenstva ve  vybraných lokalitách regionů, zdůvodní podstatné vzájemné vztahy mezi organismy a nachází shody a rozdíly v přizpůsobení organismů prostředí

-          porovnává na základě pozorování základní projevy života na konkrétních organismech, prakticky třídí organismy do známých skupin, využívá k tomu i jednoduché klíče a atlasy

-          zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat

-          založí jednoduchý pokus, naplánuje a zdůvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí výsledky pokusu

ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ

-                využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a podpoře vlastního zdravého způsobu života

-                rozlišuje jednotlivé etapy lidského života a orientuje se ve vývoji dítěte před a po jeho narozen

-                účelně plánuje svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb s ohledem na oprávněné nároky jiných osob

-                uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimořádné události 

-                předvede v modelových situacích osvojené jednoduché způsoby odmítání návykových látek

-                uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou

-                ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc

-                uplatňuje ohleduplné chování k druhému pohlaví a orientuje se v bezpečných způsobech sexuálního chování mezi chlapci a děvčaty v daném věku

Žák

Umí zařadit dějiny ČR do časové přímky, zná jména osobností naší historie,

rozlišuje současné a minulé události naší vlasti.

Na příkladech porovnává současnost a minulost.Dokáže se orientovat na mapě ČR, má schopnost vyhledat na mapě ČR pohoří, nejvyšší hory, velká města,

řeky apod.

Umí pracovat s atlasem, používá základní typy map, umí vyhledávat údaje v přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách

pracuje s  náčrty a plány.

Zná příčiny a důvody vzniku EU.

Vyhledává typické regionální zvláštnosti  jednotlivých zemí Evropy.

 

 

 

 

Vzdělávací oblast: Umění a kultura

Požadavky této vzdělávací oblasti se realizují ve dvou samostatných vyučovacích předmětech: hudební výchova a výtvarná výchova. Žáci se seznamují prostřednictvím činností s výrazovými prostředky a s jazykem hudebního a výtvarného umění, ale také umění dramatického a literárního. Učí se s nimi   tvořivě pracovat, užívat je jako prostředků sebevyjádření. Poznávají zákonitosti tvorby, seznamují se s vybranými uměleckými díly, učí se je vzhledem ke svým zkušenostem chápat a výpovědi sdělované uměleckým dílem rozpoznávat a interpretovat.

 

Hudební výchova

A) Výchovně vzdělávací cíle:

–        naučit žáky čistě a výrazně zpívat lidové i umělé dětské písně v hlasovém rozsahu přiměřeném žákům mladšího školního věku

–        nacvičit správné dýchání a tvoření tónů

–        rozvíjet hudební sluch a pamě na melodii i slova

–        učit rozlišovat a udržovat určitý rytmus

–        rozvíjet hudebnost zařazováním poslechu lidových písní i poslechu hodnotné vážné hudby vhodné pro tento věk a vést žáky k zájmu o hudbu

–        poznat a dbát o rozvoj talentovaných žáků

–        probouzet u žáků zájem o vlastní pěvecké a hudební aktivity

B) Charakteristika výuky:

Hlavními složkami hudební výchovy jsou zpěv a poslech hudby. Těžištěm hudebně-výchovné práce je zpěv. Láska k hudbě se nejsnáze probouzí zpěvem, nebo při něm je žák aktivní a tvořivý. Zpívaná píseň nejlépe rozvíjí pěvecké i hudební dovednosti a návyky žáků.  Nejčastější  formou  tohoto  období   je  zpěv  jednohlasný.  Učitel dbá individuálních zvláštností dětského hlasu, vede žáky k tomu, aby zpívali čistě, lehce a bez křiku. Dále je třeba pamatovat na to, aby rozsah a poloha písní odpovídaly rozsahu a poloze dětského hlasu. V hudební výchově je třeba střídat činnosti tak, aby děti nezpívaly po celou vyučovací hodinu.

Výběr písní má být rozmanitý, má napomáhat hlasovému výcviku. V tomto období jsou pro zpěv nejvhodnější lidové písně, dětmi oblíbené písně umělé, vhodné je využívat i písní místních nebo krajových. Současně s výcvikem pěveckých dovedností rozvíjí zpěv hudební sluch žáků, jejich smysl pro čistou intonaci a rytmus.  Smysl pro rytmus snadno a dobře rozvíjíme častým zařazováním jednoduchých doprovodných nástrojů (tyčinky, bubínek, tamburína, činely apod.) ke zpěvu žáků. Vnímání hudby se rozvíjí v celé hudebně-výchovné práci, nejvýrazněji při poslechu hudby. Poslechem se učí žáci hudbu citově prožívat  a soustředit se. Přitom jsou žáci vedeni k tomu, aby vyjadřovali a srovnávali své dojmy z poslechu hudebních skladeb.

Zpěv by se měl stát pro děti přirozenou potřebou pro vyjádření pohody a radosti, a to i v jiných předmětech než HV. Proto výuku hudební výchovy vedeme tak, aby se stala pro žáky příjemnou a oblíbenou. K dobrému rozvíjení pěveckých dovedností žáků v tomto období velmi dobře napomáhá každodenní zpěv  zařazovaný v průběhu vyučování jako doplněk učiva nebo jako příjemná relaxační chvilka. 

Ve zpěvu i poslechu je nezbytné se vracet k probraným písním a skladbám. Jen tak žák může dobře zvládnout melodii a slova písně, zapamatovat si hudební skladbu. Stále zdokonalovanou reprodukcí písní a opakovaným poslechem se prohlubuje vztah žáků k hudebním dílům i intenzita jejich estetického prožitku.  Při výuce hudební výchovy je třeba věnovat pozornost hudebně nadaným žákům, dbát o jejich další rozvoj, doporučovat zájmovou činnost. Zpěvem, poslechem, jednoduchým doprovodem písní na dětské hudební nástroje a pohybovým projevem se stávají děti aktivními provozovateli hudby.

Učitel dbá, aby žáci :

–          zpívali lehce, bez křiku, ve vyvětrané místnosti

–          nezpívali dlouho ve vysoké nebo nízké hlasové poloze

–          nezpívali celou hodinu

–          poslouchali se navzájem

 

 

C) Obsah učiva předmětu hudební výchova:

Vokální činnosti – práce s hlasem, při níž dochází ke kultivaci pěveckého i mluvního projevu v souvislosti s uplatňováním a posilováním správných pěveckých návyků.

Instrumentální činnosti – hra na hudební nástroje a jejich využití při hudební reprodukci i produkci.

Hudebně pohybové činnosti – ztvárňování hudby a reagování na ni pomocí pohybu, tance a gest.

Poslechové činnosti – aktivní vnímání znějící hudby, při níž žák poznává hudbu ve všech jejích žánrových, stylových i funkčních podobách, učí se hudbu analyzovat a interpretovat.

Obsah učiva předmětu hudební výchova v jednotlivých ročnících:

 

HUDEBNÍ VÝCHOVA – 1. období

 

Obsah učiva v jednotlivých ročnících:

1.ročník 

  

Časová dotace: 1 hodina týdně 

- opakování písní z mateřské školy

- říkadla, rozpočitadla, hádanky, jazykolamy, melodizované říkanky

- jednoduchá dechová, hlasová a rytmická cvičení

- získávání správných pěveckých návyků (držení těla, dýchání, výslovnost, lehké     

  nasazování tónu atd.)

- nácvik nových písní dle ročního období , zvoleného tématu, příležitosti

tj. lidové písně, které v dětech budí radost ze zpěvu, lásku k lidem a našemu regionu, k domovu,  k přírodě

písně umělé, které zachycují život dětí, svět her, pohádek, fantazie

- používání jednoduchých hudebních nástrojů

- hra na tělo, jednoduché tanečky a hudebně pohybové hry                              

- seznamování s lidovými zvyky a tradicemi v našem regionu Advent, Vánoce Tři králové,         

  fašank, Velikonoce, hody, apod.

- poslech - rozlišování hudebních nástrojů

               - určování rázu skladby (ukolébavka, tanec, pochod, píseň…)

- seznámení s českou státní hymnou

- rozlišování zvuků a tónů ,dynamika – silně, slabě, zrychlování, zpomalování

- houslový klíč, notová osnova, nota

- sluchové rozlišování základní vlastnosti tónu: vysoký – nízký, dlouhý – krátký, silný – slabý (pomocí zrakového i pohybového názoru) 

- vedení žáků k pohybovému projevu podle hudby

- vytváření citového vztahu k hudbě

Příklad písní pro 1. ročník:

Travička zelená                        Šel zahradník do zahrady

Proč                                          Když jsem jel do Prahy

Pod naším okýnkem                Já jsem z Kutné hory

Bude zima, bude mráz             Šla Nanynka do zelí

Pásli ovce valaši                       Když jsem já ty koně pásal

Štědrej večer nastal                  Žežuličko, kde jsi byla

My tři králové                          Máminy oči

Kotě a sluníčko

 

 

 

 

2. ročník

Časová dotace: 1 hodina týdně

- opakování písní z 1. ročníku

- dechová a hlasová cvičení

- rytmická cvičení propojená  s písněmi, využití  rytmických slabik

-  tempo udávané tleskáním nebo vyukáním dob

- říkadla, popěvky, melodizace textu, hudební hádanky

- rozvíjení správných pěveckých návyků

- nácvik nových písní dle zvoleného tématu

-píseň umělá, lidová

- zpěv podle pokynů učitele (jednotný začátek , podřízení se určitému tempu)

- používání jednoduchých hudebních nástrojů

- jednoduchá pohybová vyjádření, tanečky, hry

- poznání a pochopení některých tradic a zvyků v našem regionu

- česká státní hymna

- tón – vysoký, nízký, krátký, dlouhý, silný, slabý

- poslech - poznávání a pojmenování hudebních nástrojů

- skladba vokální, instrumentální ráz skladby – ukolébavka, pochod, fanfáry, tanec apod.

- sluchové rozlišování melodie stoupající a klesající , vyššího a nižšího tónu

-  notová osnova, houslový klíč, taktová čára, nota celá, půlová, čtvrová

 

 

 

Příklad písní k nácviku pro 2. ročník:

Černé oči                                  Kalamajka

Kdybys měla má panenko       Marjánko

Dělání                                      Ach synku, synku

Nesem vám noviny                  Běžela ovečka

Jak jsi krásné neviňátko           Na tý louce zelený

Štěstí, zdraví, pokoj svatý       Krávy, krávy

Zimní                                       Když jde malý bobr spát

Mach a Šebestová

 

 

3. ročník

Časová dotace: 1 hodina týdně

- opakování písní z 2. ročníku

- dechová, hlasová, rytmická cvičení

- upevňování pěveckých návyků (držení těla a hlavy, dýchání, tvoření tónů, výslovnost)

- zpívání s dynamickými odstíny slabě – silně  v rozmezí p -  mf - f

- zpívání  podle pokynů učitele ( jednotný začátek, konec písně, tempo, síla)

- pohybové vyjádření melodie

- popěvky, melodizace textu, hudební hádanky, dokončování melodie

- upevňování správných pěveckých návyků

- nácvik nových písní dle zvoleného tématu – lidové i umělé

- jednoduchý doprovod písně na hudební nástroj (Orffovy nástroje )

- pohybová vyjádření hudby, tanečky, pohybové hry, hra na tělo

- česká státní hymna

- rozlišování některých  kvalit tónu – krátký, dlouhý, slabý …

- poslech - poznávání hudebních nástrojů a jejich druhů

               - seznamování s některými hudebními skladateli a jejich díly

               - sólo, sbor, orchestr

- taktování – 2/4 , 3/4 takt

- hudební nauka – notová osnova, houslový klíč, nota celá, půlová, čtvrová

- stupnice, pomlky, dynamické značky, repetice

Příklady písní k nácviku pro 3. ročník:

Beskyde, Beskyde                      Tancuj, tancuj

Pekla vdolky                               Narozeninová

Vyletěla holubička                      Není nutno

Už ty pilky dořezaly                   Jarní slunce

Čí je, čí je, čí je děvče                 Ztratila Lucinka bačkorku

Kačenka divoká                          A já su synek z Polanky

Rychle bratři, rychle vstávejme   Až já pojedu přes ten les

 

 

D) Očekávané výstupy na konci 1. období:

Žák

- zpívá na základě svých individuálních  dispozic

- využívá správné pěvecké návyky

- rytmizuje a melodizuje jednoduché texty

- užívá jednoduché hudební nástroje

- pohybem reaguje na znějící hudbu

- rozlišuje jednotlivé kvality tónů

- rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odliší hudbu

  vokální, instrumentální a vokálně instrumentální

- rozeznává některé hudební žánry 

- orientuje se v jednoduchém zápisu skladby

 

 

HUDEBNÍ VÝCHOVA – 2. období

Obsah učiva:

4. ročník

Časová dotace: 1 hodina týdně

opakování písní ze 3. ročníku

- dechová, hlasová, rytmická cvičení

- melodizace textu, dokončování melodie, hudební hádanky, jazykolamy

- upevňování správných pěveckých návyků

- nácvik nových písní dle zvoleného tématu – lidové, umělé

- doprovod písně na jednoduchý hudební nástroj

- hra na tělo, vyjádření hudby pohybem, taneční kroky – krok, poskok, podup,

  chůze po špičkách, chůze v rytmu, pohybové hry

- česká státní hymna – srovnání s jinými státy

- rozlišování některých kvalit tónu

- poslech - poznávání některých hudebních skladatelů a jejich tvorby

               - rozlišování hudebních nástrojů a jejich druhů

               - rozlišování některých hudebních žánrů

- stupnice C dur, názvy not, noty a pomlky, dynamické značky, začátek a konec                                   

  písně, repetice

- taktování 

 

5. ročník

Časová dotace: 1 hodina týdně

- opakování písní ze 4. ročníku

- dechová, hlasová, rytmická cvičení

- melodizace textu, hudební hádanky, dokončování melodie, hry s textem,   

  melodií, jazykolamy

- správné pěvecké návyky

- nácvik nových písní dle zvoleného tématu – lidové, umělé

- doprovod na jednoduchý hudební nástroj

- pohybová improvizace, hra na tělo, taneční kroky, chůze v rytmu

- česká státní hymna a hymny jiných států

- nota s tečkou

- poslech – předehra, dohra                   

- orientace v jednoduchém notovém zápisu - noty, pomlky, hudební značky…

- taktování

- poslech – poznávání některých hudebních skladatelů a jejich tvorby

                - hudební nástroje a jejich druhy

                - hudební žánry

 

Očekávané výstupy 2 období :

Žák

1.      zpívá na základě svých dispozic a při zpěvu využívá získané pěvecké dovednosti

2.      uplatňuje správně pěvecké návyky

3.      orientuje se v zápisu jednoduché písně či skladby

4.      využívá na základě svých hudebních schopností a dovedností jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře písní

5.      rozpozná hudební formu jednoduché písně či skladby

6.      rozpozná  některé z užitých hudebních výrazových prostředků

7.      ztvárňuje hudbu pohybem s využitím tanečních kroků, na základě individuálních schopností

8.      porozumí hudebnímu sdělení a poznává zvuk hudebních nástrojů

9.      hudbu pohybem s využitím tanečních kroků, na základě individuálních schopností a dovedností vytváří pohybové improvizace

 

- zpívá na základě svých individuálních dispozic

- uplatňuje správné pěvecké návyky

- orientuje se v zápisu jednoduché písně či skladby

- využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodu písní

- ztvárňuje hudbu pohybem s využitím tanečních kroků na základě        

  individuálních schopností

- je schopen určit základní výrazové prostředky a formu v poslechu hudby,  

  porozumět hudebnímu sdělení a poznat zvuk hudebních nástrojů

 

 

Průřezová témata:

 

1. Osobnostní a sociální výchova

- v HV lze rozvíjet smyslové vnímání, pozornost, soustředění, kreativitu, naslouchání, komunikaci , řeč těla, zvuků, slov, vyjádření svého já i postojů  k druhým, uvědomování si rozdílných názorů, postojů, vyjádření

 

2. Výchova demokratického občana

- v HV můžeme upevňovat respekt k druhým a jejich vyjádření, pochopení různých názorů a pojetí, pochopení řádu, pravidel, postupů, zaujetí stanoviska, ochotu pomoci slabšímu

 

 

3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

- v HV můžeme posilovat úctu k tradicím České republiky i jiných národů, pochopení odlišnosti a nalezení vztahu ke kultuře jiných zemí, poznat život a dílo významných Evropanů

 

 

4. Multikulturní výchova

- V HV můžeme využívat poznání naší kultury, tradic a hodnot a učit se respektovat jiné sociokulturní skupiny

 

 

5. Enviromentální výchova

- v HV lze upevňovat vztahy člověka a přírodního i sociálního prostředí, chápat prostředí jako zdroj inspirace, vnímat estetické kvality prostředí

 

 

6. Mediální výchova

- v HV lze  vést  k rozvíjení vnímání působení médií – učit se je hodnotit, využívat jako zdroj inspirace, kvalitní zábavy a naplnění volného času

 

 

Výtvarná výchova

A) Výchovně vzdělávací cíle:

–          probouzet a rozvíjet schopnosti výtvarného vyjadřování žáků

–          rozvíjet tvořivé schopnosti žáků, pěstovat jejich estetické cítění a vkus

–          vytvářet základní pracovní návyky pro výtvarnou činnost žáků

–          vytvářet kladný citový vztah k výtvarnému umění

–          seznamovat žáky s výtvarnými nástroji, materiály a technikami

–          učit žáky pozorovat a vnímat krásu přírody, hovořit o svých pocitech a dojmech, pokusit se je výtvarně vyjadřovat

–          dát dítěti možnost osobitého výtvarného vyjádření určitého prožitku nebo představy neovlivněného vnuceným výtvarným vzorem

–          četbou, vyprávěným příběhem, hudbou, dramatickým dílem podněcovat a rozvíjet výtvarné představy žáků, dát možnost výtvarným projevům v různých technikách

–          výtvarně experimentovat, objevovat tvary věcí kolem nás, hra s linií s využitím různých plastických materiálů

–          výtvarně zobrazovat tvary předmětů na základě her s nimi

–        kreslením, malováním a modelováním rozvíjet tvarovou, barevnou i prostorovou

 představivost a jemnou motoriku

–          pozorovat a porovnávat jednoduché předměty, hledat jejich jednotlivé kvality – barevnost, pojmenovávat vlastnosti, tvary, hledat a odlišovat struktury

–          dbát na rovnoměrnost a vyváženost smyslových, citových a rozumových přístupů a jejich propojování s důrazem na rozvoj fantazie a svobodného subjektivního vyjadřování

–          učit se prezentovat svůj výtvarný projev a naslouchat sdělení druhých

–          využívat zkušeností žáků, učit je respektovat vzájemné odlišnosti ve výtvarném vyjadřování

–          dovedností získaných při výtvarných činnostech využívat při výuce prvouky, matematiky, českého jazyka i psaní a naopak

–          seznamovat žáky s ilustracemi v dětských knihách, poznávat nejznámější malíře –  ilustrátory, mezipředmětové vztahy se čtením a literární výchovou

•  podílet se na výzdobě třídy, školy; učit se prezentovat své práce

•  příležitostně navštěvovat výstavy dětských výtvarných prací a výstavy výtvarných umělců v regionu

B) Charakteristika výuky:

 

Formy výtvarného projevu:

Kresba - kresba dle představ, fantazie; kresba motivovaná pozorováním skutečnosti, zachycující různé podoby světa; kresba návrhová, umožňující záznam nápadu a přechod k realizaci 

 

 

Malba – malba podle vlastních představ a cítění; malba podle pozorované skutečnosti a reálného světa; hry s barvou, vedoucí k poznání vlastností barev a výtvarného  působení; rozlišování různých druhů barev a jejich podkladových materiálů; využití malby, knižní ilustrace a její autoři

 

 

Grafika – jednoduché grafické techniky, jejich využití, poznávání grafických materiálů, nástrojů a postupů, základy počítačové grafiky

 

 

 

Plastická a prostorová tvorba – modelování a tvarování podle vlastní fantazie a nápadů; modelování podle pozorované skutečnosti; výtvarné hry; poznávání různých materiálů, jejich zpracování, postupů a nástrojů k tomu určených

 

 

 

Jiné techniky – netradiční výtvarné postupy, materiály, nástroje, poznávání vlastního já, vztahů k ostatním, objevování přírody, zkoumání  prostředí, předmětů, které nás obklopují

 

Výtvarná výchova jako předmět je součást procesu rozvoje estetických vztahů žáků ke skutečnosti a k umění. Výuka výtvarné výchovy vychází především z citového vztahu žáků k zobrazované skutečnosti. Výtvarnými činnostmi rozvíjejí  žáci tvořivost, fantazii, estetické cítění. Pro výtvarnou činnost v tomto období  je nepostradatelné příznivé a klidné prostředí zbavené strachu ze známky nebo výsměchu druhých.

Úlohou učitele je posilovat sebevědomí žáků, využívat jejich fantazii, rozvíjet ji, podporovat jejich vlastní výtvarné vyjadřování, podněcovat zájem o výtvarnou práci vhodnou motivací. Mezi metody a formy práce učitel zařazuje co nejvíce různé hravé činnosti a experimentování. Výtvarná výchova má dát žákům možnost se individuálně svou výtvarnou činností projevit. Sami mohou různými výtvarnými prostředky ztvárnit své vidění světa. Svůj výtvarný projev mají žáci možnost obhájit, vysvětlit spolužákům a vyslechnout jejich názory. Učitel  využívá příležitostí  jemně usměrňovat a postupně působit na  vytváření výtvarného vkusu žáků.

Vede je

- k svobodnému výtvarnému vyjádření

- k uvědomování si krásy tvarů, barev a barevných kombinací, struktur

- k postupné schopnosti samostatné volby výtvarné techniky (technologie),

- ke správnému zacházení s výtvarnými nástroji, barvami apod.

- k účasti na utváření prostředí, ve kterém žijeme a učíme se

Ve všech formách výtvarného projevu se projevuje dětská osobnost dítěte, jeho cítění a chápání světa kolem sebe.Všechny námětové okruhy výtvarné výchovy obsahují základní vztahy k životu, prostředí a lidem, a proto souvisí blízce s výukou prvouky a vztahem žáků k životnímu prostředí.K využití se nabízejí náměty z žákova okolí, z dětského života z prostředí obce i školy.

Při výtvarné tvorbě plné her, fantazie, spontánnosti, experimentů s technikami i materiály se využívá také výtvarné zpracování určitého konkrétního tématu (kresbou, malbou).

Takové výtvarné práce mohou být dvojího druhu:

–          na základě vlastní představy dítěte

–          podle skutečnosti

Kresba z představy má zpočátku ilustrativní charakter, vypráví o bezprostředních zážitcích a zkušenostech žáků a o jeho citovém životě. Motivací k těmto kresbám může být prožitek z her, ze čteného textu, z osobního prožitku, z vycházky apod.

Kresba podle skutečnosti vyjadřuje obvykle první dojem žáka z pozorování. Každý sleduje zpočátku něco jiného, někoho zaujme barva, jiného zaujmou detaily, někdo dovede zachytit linie pozorovaných věcí, někdo zase zachytí jejich funkci. Žák se postupně učí výtvarně uvažovat, pozorně vnímat skutečnost a výtvarně vystihnout její podobu. Proto již v tomto období můžeme začít i s kreslením věcí podle skutečnosti. Žáci samozřejmě nedokáží hned dokonale zachytit pozorovanou skutečnost. Spokojujeme se proto zejména s vystižením toho charakteru předmětu, který pozorujeme. Tyto kresby velmi vhodně využíváme nejen při výuce prvouky, ale i v hodinách matematiky, čtení a psaní. Mnohý žák se v mladším školním věku snáze vyjadřuje kresbou než slovy. Kresbou může např. snadno vyjadřovat porozumění čtené větě nebo čtenému příběhu, porozumění funkci pozorované věci (např. mlýnek, struhadlo). Tím výtvarná výchova přesahuje rámec předmětu jako takového.

K vytváření hlubšího vztahu k výtvarnému umění využíváme návštěvy výstav obrazů, loutek a maňásků, hraček, pohlednic aj., besedujeme nad knihami a jejich ilustracemi.

K vycházkám v průběhu roku je vhodné přidávat prvky výtvarné výchovy, nebo při nich s žáky můžeme pozorovat např. výstavbu obce, významné stavby obce, stavební sloh, ve kterém jsou domy postaveny, úpravu domů a jejich okolí, získáváme spoustu námětů, zajímavostí, postřehů, nasbíráme materiály pro další práci.

Na vytváření žákovského výtvarného vkusu a jeho vztahu k výtvarnému umění a výtvarným hodnotám má také vliv prostředí (rodina, škola, obec, její okolí), kde děti žijí. Nemalý vliv má i rozvoj techniky – fotografie, televize, video, počítače, které zprostředkovávají dětem spoustu podnětů, zážitků (pozitivních, ale  v mnoha případech i negativních). Pro výuku výtvarné výchovy slouží množství pomůcek pro jednoduché  a složitější výtvarné techniky. Vyučující  poučí žáky, jak se s nimi zachází.

 

Přehled tematických okruhů:

a)  objevování světa přírody v jednotlivých i v širších souvislostech

                –      pozorování přírody (přírodniny, rostliny, zvířata)

                –      chápání přírody ve smyslu prostředí života (krajina jako prostředí pro rostliny, zvířata, lidi);

                –      tvář krajiny v různých souvislostech (barevnost krajiny a její proměny v průběhu roku,
                využití žákovských zkušeností)

                –      vztah k přírodě (estetické oceňování krásy přírody)

                –      příroda a běh času (roční období, počasí)

b)  poznávání a prožívání světa dítěte

                –      pociování domova jako životní jistoty (dítě v domácím prostředí, domácí práce, hry)

                –      poznávání školy – nové životní prostředí (třída, škola, spolužáci)

                –      styk se světem mimo školu (ulice, cesta do školy, sport, hry, výlety, hřiště, přátelé)

c)  svět, který děti pozorují, který pociují a kterému naslouchají

                –      setkávání s prostými životními zkušenostmi (u lékaře, na poště, na nádraží, v obchodě aj.

                –      poslouchání a vyprávění (pohádky, písničky, říkadla, zážitky)

                –      významná sváteční setkávání (rodinné oslavy, Vánoce, Velikonoce)

                –      vnímání smyslových vjemů a jejich výtvarný záznam (přepis pocitů z dotýkání, přepis
                zvuků aj.)

d)  svět dětské fantazie – výtvarná hra a experiment

e)  svět, který dítě obklopuje, ovlivňuje ho (věda a technika, výstavy, architektura, besedy, …)

 

Náměty pro práci :

–          námětové kreslení na základě vlastních prožitků dětí

–          poznávání základních barev a jejich různé užívání

–          kresby podnícené vyprávěním, četbou, vhodnou motivací ilustrující fantazii dítěte – kreslení podle představ

–          kresby a modely přírodnin vztahující se k učivu prvouky, zobrazují vše, co dětem poskytuje příroda – kreslení podle skutečnosti, jehož hlavním účelem je vystižení tvaru a barvy

–          výtvarné dotváření přírodnin na základě představ dítěte

–          vytváření prostorových fantazií seskupováním a kombinováním přírodních i umělých materiálů, včetně materiálů netradičních

–          hry s barvou, poznávání vlastností barev, výtvarné využití vzniklých náhodností, které vzbuzují v dětech rozličné představy

–          hra s linií, vedení linie v různých materiálech

–